Podle Schwarzenberga nelze Benešovy dekrety zrušit

18.07.2010
čtk

Podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga poválečné dekrety někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše, které umožnily odsun německého obyvatelstva z Československa, nelze zrušit. Schwarzenberg to řekl v rozhovoru pro dnešní vydání rakouského deníku Die Presse. Uvedl také, že Česko se neobejde bez jaderné energie a že rakouští protiatomoví aktivisté používají proti jaderné elektrárně Temelín iracionální argumenty. Rakouští zelení se vzápětí proti výrokům o Temelínu ohradili.

Šéf české diplomacie ve čtvrtek navštíví Vídeň, kde bude jednat se svým rakouským protějškem Michaelem Spindeleggerem.

Rakousko léta volá po zrušení takzvaných Benešových dekretů. Podle Schwarzenberga tyto poválečné zákony, na jejichž základě bylo odsunuto německé obyvatelstvo z českých území a byl konfiskován jeho majetek, jsou proti lidským právům. Na dotaz, proč tedy nežádal jejich zrušení, odpověděl: Protože to nejde. Protože zpětný účinek není možný stejně jako u mnichovské dohody. Dějiny se nedají vrátit zpět. Nejsem žádný příznivec politiky včerejška. Měli bychom společně hledět do budoucnosti.

Český ministr zahraničí uvedl, že Česko se minulosti musí postavit samo. Intervence zvenčí mnoho nepřinesou. Také v Rakousku trvalo ostatně delší dobu, než se vypořádání s minulostí dalo do pohybu, řekl ministr.

Nekloní se ani k tomu, aby český parlament jako symbol smíření vydal o odsunu nějakou deklaraci. Se symboly je to taková věc. Měly by se používat úsporně. V Rakousku nebo taky v Německu se často zapomíná na to, že tady (v ČR) už probíhají silné debaty o minulosti. Především mladí lidé se ptají, co se tehdy událo, uvedl. Připomněl, že před nedávnem vysílala Česká televize dokument o odsunu a v Ústí se poprvé pořádala výstava o sudetských Němcích. Něco se dalo do pohybu, řekl.

Dalším sporným bodem ve vzájemných vztazích kromě dekretů je jaderná elektrárna Temelín a její dostavba. Schwarzenberg uvedl, že česká strana je v kontaktu s rakouskou vládou a chce téma udržet ve věcné rovině.

Samozřejmě existují žádoucnější formy energie. My ale nemáme žádnou alternativu k atomové energii. Než se dostane proud do zástrčky, musí odněkud přijít. Můžete mi říct, odkud ho máme vytáhnout? Nemůžeme převzít ani Gazprom, ani elektrárnu na Innu (projekt vodní elektrárny na řece Inn). A jen na hnědé uhlí se taky nemůžeme spolehnout. Potřebujeme jadernou energii, objasňoval v rozhovoru ministr.

Deník připomíná, že když Schwarzenberg v Rakousku žil, byl proti spuštění rakouské jaderné elektrárny Zwentendorf. Zařízení se sice vybudovalo, Rakušané ale v referendu rozhodli, že nebude uvedeno do provozu. Byl jsem proti, ale Rakousko má Dunaj a Alpy a díky tomu také alternativy k atomové energii, uvedl Schwarzenberg.

Podle něj rakouští protiatomoví aktivisté užívají iracionální argumenty. Je například naprostý nesmysl tvrdit, že Temelín je hromada šrotu. Je zvláštní, že se nikdo nevzrušuje kvůli bavorským atomovým elektrárnám, i když ty jsou ještě mnohem starší a leží po větru. To je ale přece německá kvalitní práce, poznamenal ministr.

Rakouská strana Zelení – Zelená alternativa výroky českého ministra zahraničí kritizovala. Schwarzenberg pominul, že v Rakousku je převážná většina lidí proti využívání atomové energie a proti zřizování nových jaderných elektráren, řekla podle agentury APA mluvčí strany Christiane Brunnerová. Tento odpor je zaměřený i proti prodloužení životnosti německých jaderných elektráren a vůbec není iracionální, dodala.

Podle Brunnerové se také rozšířením Temelína zdvojnásobí atomové riziko. Dodnes nebyly odstraněny bezpečnostní nedostatky na stávajících blocích (elektrárny), tvrdila mluvčí zelených. Vyzvala také rakouský kabinet, aby usiloval o zastavení stavby jaderných elektráren v celé Evropské unii.

Šéf české diplomacie v rozhovoru pro rakouský deník kromě kontroverzních česko-rakouských témat mluvil i o nutnosti spolupráce mezi středoevropskými státy. Ať už Maďarsko, Rakušané a Češi – všichni si jednou namýšleli, že musí hrát zvláštní úlohu. To vlastně vždycky zkrachovalo. Plaveme všichni ve stejném středoevropském hrnci… Všichni jsme kupa malých a nedůležitých zemí – a proto bychom měli podle možností spolupracovat, jak se to stalo částečně při budování evropské diplomacie. Sám nikdo z nás velké skoky nedokáže, dodal Schwarzenberg.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek