13.09.2010
čtk
Česko je ukázkou ve světě neobvyklého paradoxu. Zatímco odvody zaměstnanců, zaměstnavatelů a podnikatelů na sociální pojištění patří k nejvyšším nejen v Evropě ale i ve světě, výdaje státu na samotný sociální systém naopak patří k nejnižším. Vyplývá to z údajů mezinárodních organizací.
Podle posledních statistik Eurostatu Česko ročně na sociální systém, do něhož patří veškeré sociální dávky včetně penzí, vynaloží částku odpovídající 12 procentům hrubého domácího produktu. Ve srovnání s ostatními členskými státy EU jde o jeden z nejnižších výdajů, unijní průměr činí 18,7 procenta. Z tohoto hlediska je nejštědřejším sociálním státem Dánsko s 22,4 procenta a nejméně štědrým Lotyšsko s 9,4 procenta; o moc více nevydá ani Slovensko s 9,8 procenta.
Sociální odvody jsou nejvyšší v EU
Přestože méně než Češi na sociální systém v poměru k HDP vydá jen šest zemí v EU, tabulka s výší sociálních odvodů skýtá naprosto opačný pohled. Podle posledních dostupných dat Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD), jejímiž členy jsou i země mimo evropskou sedmadvacítku, jsou příjmy českého rozpočtu ze sociálního pojištění vůbec nejvyšší z 31 členských států EU.
Příjmy českého státu ze sociálního pojištění od zaměstnanců činí zhruba deset procent celkových příjmů rozpočtu. Ze sociálního pojištění, které platí zaměstnavatelé, je to dokonce více než 28 procent; dohromady tedy celkem 38 procent.
Zeměmi s podobnou strukturou příjmů jsou prakticky jen Francie, Španělsko, Itálie a Švédsko, tedy sociálně velmi štědré země. Ve všech jsou však příjmy ze sociálního pojištění nižší než v Česku. Francouzská vláda například na sociální systém každoročně věnuje částku odpovídající téměř 22 procentům HDP, což jí řadí na druhé místo v EU.
České sociální pojištění dosahuje třetiny výdělku
Z nových zemí unie se struktury příjmu Česka mohou přibližovat jen těm slovenským a maďarským. Jde přitom paradoxně o data, která OECD sesbírala ještě před vypuknutím finanční a hospodářské krize, která Maďarsko dovedla i kvůli vysokému zadlužení země téměř až k bankrotu.
Přestože se jednotlivé sociální systémy a odvody sociálního pojištění napříč Evropou a celým světem značně liší, za značnou výší těch českých stojí samotné sazby. Zaměstnanci sice odvádějí jen 6,5 procenta ze své hrubé mzdy, ale zaměstnavatel za ně platí celkem 25 procent. Dohromady jde tedy o téměř třetinu výdělku zaměstnance.
Německý zaměstnanec pro srovnání odvádí na sociálním pojištění 9,95 procenta ze mzdy a stejnou částku dá státu i zaměstnavatel. Podobně jsou na tom Rakušané, kde zaměstnanec odvádí 10,25 procenta a zaměstnavatel 12,55 procenta. V obou zemích ale existují stropy pro placení sociálního pojistného, které jsou nastaveny výrazně níže než v Česku. Pro Česko ovšem rovněž platí, že ve srovnání s ostatními zeměmi unie má nižší daně z příjmu.
Sociální odvody a výdaje na sociální systém
|
Členský stát EU |
Výdaje na sociální
|
Příjmy ze sociálního pojištění od zaměstnanců jako % příjmů rozpočtu |
Příjmy ze sociálního pojištění od zaměstnavatelů jako % příjmů rozpočtu
|
|
Belgie |
17,8 |
9,9 |
9,0 |
|
Bulharsko |
11,5 |
není |
není |
|
Česká republika |
12,9 |
10,0 |
28,3 |
|
Dánsko |
22,4 |
2,7 |
0,7 |
|
Německo |
19,7 |
17,6 |
19,8 |
|
Estonsko |
11,7 |
není |
není |
|
Irsko |
13,7 |
4,5 |
9,6 |
|
Řecko |
20,2 |
12,7 |
15,5 |
|
Španělsko |
13,9 |
5,6 |
24,9 |
|
Francie |
21,8 |
9,3 |
25,3 |
|
Itálie |
18,8 |
5,6 |
20,4 |
|
Kypr |
9,9 |
není |
není |
|
Lotyšsko |
9,4 |
není |
není |
|
Litva |
12,4 |
není |
není |
|
Lucembursko |
15,7 |
11,3 |
12,4 |
|
Maďarsko |
17,8 |
6,2 |
23,8 |
|
Malta |
14,4 |
není |
není |
|
Nizozemsko |
16,1 |
16,6 |
11,7 |
|
Rakousko |
20,0 |
13,7 |
15,8 |
|
Polsko |
15,6 |
29,0 |
0,0 |
|
Portugalsko |
17,5 |
27,1 |
0,0 |
|
Rumunsko |
11,9 |
není |
není |
|
Slovinsko |
15,9 |
není |
není |
|
Slovensko |
9,8 |
8,5 |
25,0 |
|
Finsko |
20,4 |
4,7 |
20,0 |
|
Švédsko |
21,5 |
5,8 |
24,3 |
|
Velká Británie |
15,9 |
6,8 |
9,6 |
Zdroj: Eurostat, OECD
Autor: Euroskop
