26.01.2011
Euroskop
Rozepře o oficiální označení Makedonie je zbytečná. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg to včera řekl na schůzce se svým makedonským protějškem Antoniem Milošoskim. Ten posléze vystoupil i na diskuzi pořádané Ústavem mezinárodních vztahů, kde pohovořil o balkánských regionálních výzvách i česko-makedonské spolupráci. Jejím dalším krokem má být zítřejší návštěva prezidenta Gjorge Ivanova.
Ministr si v Praze vyslechl slova podpory na cestě do EU. „Postoje České republiky si velmi vážíme zejména v době, kdy téma rozšiřování není v Bruselu populární,“ uvedl Milošoski. Skopje podle něj věří v pokrok a případné završení přístupových rozhovorů během mandátu českého eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho. Makedonie, která svou pražskou ambasádu otevřela teprve v roce 2008, má podle ministra velký zájem na zintenzivnění bilaterální spolupráce.
Milošoski apeloval i na další podporu osy Záhřeb – Sarajevo – Bělehrad, která přispívá k udržení stability v regionu. V této souvislosti uvedl, že Skopje mění svou roli příjemce bezpečnostní asistence na jejího poskytovatele a to nejen ve vlastním regionu. „Je čas vracet služby,“ komentoval ministr současnou makedonskou misi v Afghánistánu.
Mezi hlavní regionální úkoly zařadil Milošoski opětovné navázání vztahů s Albánií a otázku Kosova. Ta je důvodem makedonských sporů se Srbskem, které nový stát odmítá respektovat. Další potenciální výzvu představuje rozdělení Bosny a Hercegoviny, které však Milošoski nepodporuje. „Snaha použít Kosovo jako vzor není řešení,“ odmítl ministr další fragmentaci regionu.
Při návštěvě došlo i na spor o oficiální název Makedonie. Ten Schwarzenberg označil za rozmar, který zbytečně brzdí další rozšiřování EU směrem na Balkán. O jméno „Makedonie“ se Skopje pře s Athénami již dvacet let. Podle Řeků odkazuje tento pojem výhradně na oblast jejich severního území; Řekové trvají na oficiálním názvu Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM), jak je země zaregistrována i v OSN. Podle Mišoského tak Makedoncům jen zbytečně brání v právu na sebeurčení.
Autor: Euroskop
