Economist radí politikům, jak ven z krize

09.09.2011
Euroskop

Podle britského ekonomického týdeníku The Economist je evropská reakce na krizi špatná, protože neřeší závažný problém nezaměstnanosti a naopak k němu přispívá. Píše o tom v dnešním vydání.

Pokud by všichni nezaměstnaní z vyspělých západních zemí z OECD žili v jednom státě, byl by podle údajů The Economist čtyřikrát větší než Česká republika (44 milionů). Dnešní nezaměstnanost ve vyspělém světě je obzvláště závažným problémem, protože nejvíce postihuje mladé lidi a stále více lidí je dlouhodobě nezaměstnaných. „Jenomže reakce evropských politiků na krizi eurozóny dělá dojem, jakoby jejím cílem bylo nezaměstnanost povzbudit, tvrdí Economist.

Podpořte poptávku a investice!

Neodkladnou prioritou by nyní podle The Economist měla být podpora domácí poptávky. Příčinou současné vysoké nezaměstnanosti je totiž hloubka nedávné recese a slabost následného oživení. Avšak západní ekonomiky zahájily opačné politiky, varuje britský týdeník. Část viny leží na měnové politice – Evropská centrální banka podle týdeníku zvýšila úrokové sazby příliš brzo, ale především vlády zahájily předčasně fiskální úspory.

Politici by podle The Economist měly nalézt shodu s finančními trhy. A to prostřednictvím kombinace opatření, která povzbudí současný růst a těch, která ve střednědobém výhledu dostanou rozpočtové deficity pod kontrolu. Jako příklad udává zvýšení důchodového věku, které vytvoří prostor pro stimulaci hospodářského růstu.

Finanční stimuly musí být ale správně investovány, upozorňuje The Economist. Dobrým příkladem byl německý plán tzv. kurzarbeit, který umožnil firmám udržet zaměstnance. Vlády by měly upřednostňovat i smysluplné investice do infrastruktury.

A reformujte pracovní trh!

Samotné pobídky v boji s nezaměstnaností nestačí. Podle týdeníku existují důkazy, že vyspělé ekonomiky měly problémy s pracovním trhem ještě před krizí. „Kombinace nových technologií a globalizace snížila poptávku po málo kvalifikovaných pracovnících, a mnoho z nich, především mužů, nedokázalo na hluboké proměny pracovního trhu reagovat, píše The Economist. Jakékoliv řešení problému nezaměstnanosti proto musí zahrnovat změny vzdělávacího systému a ulehčení pozice podnikatelů ze strany vlád.

„Je jasné, že vhodné pracovní politiky mohou sami přinést obrovská zlepšení, píše týdeník. V mnoha případech to znamená především deregulaci pracovního trhu. Například problémy španělského pracovního trhu spočívají v jeho rozdělení na téměř nevyhoditelné stálé zaměstnance a dočasné pracovníky, které velmi snadno o pracovní místo přicházejí.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek