21.10.2011
čtk
Řecký parlament včera definitivně schválil nová úsporná opatření vlády, která povedou mimo jiné ke snižování počtu státních úředníků a jejich platů a k rozšíření daní. Jejich přijetí bylo nezbytnou podmínkou dalších půjček od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Pro další úspory ve třísetčlenném parlamentu hlasovalo všech 154 socialistických zákonodárců. Jedna poslankyně nicméně odmítla podpořit jeden bod týkající se uvolnění pravidel pro uzavírání kolektivních smluv mezi zaměstnanci a zaměstnavateli z řad malých a středních podniků. Vzápětí byla z vládního Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) vyloučena.
Proti úsporám demonstrovalo 125 tisíc Řeků
Parlament hlasoval v napjatém ovzduší provázeném dva dny trvající generální stávkou a masovými demonstracemi, které vyústily v krvavé potyčky. Ty si za dva dny vyžádaly kolem 150 zraněných a dnes také jednoho mrtvého, které mu selhalo srdce po nadýchání příliš velkého množství slzného plynu.
Na středečních demonstracích se v celé zemi shromáždilo podle odhadů policie na 125.000 lidí, což je rekord v dosavadních protestech. Ve čtvrtek v centru Atén protestovalo ještě podle různých zdrojů 50.000 až 70.000 osob.
Část socialistických poslanců si podle serveru To Vima stěžovala na výhrůžné telefonáty a textové zprávy jejich voličů. Mezi nepříjemnými vzkazy zařadili například: Už se nevracej do svého volebního obvodu, Zradil(a) jsi svůj kraj a svůj lid, Podej hned demisi nebo Šibenice už čeká.
Bez úspor Řecko v listopadu zbankrotuje
Ministr financí Evangelos Venizelos včera v parlamentu poslance upozornil, že kdyby projekt nepřijali, nemělo by už pro něho a pro premiéra Jorgose Papandrea smysl jet na nejbližší vrcholné schůzky EU, kde se bude rozhodovat o další pomoci Řecku. Kdyby Řecko nedostalo další část úvěru, došly by mu v listopadu peníze a nemohlo by vyplácet například důchody nebo mzdy státním zaměstnancům.
Řecko, které se potýká s ohromným státním deficitem a zadlužeností, přijalo v posledních dvou letech řadu úsporných opatření. Nezaměstnanost překročila hranici 16 procent a prudce se snížila kupní síla obyvatelstva. Nová opatření počítají například s rušením dalších minimálně 30.000 pracovních míst, se snížením mzdových nákladů nejen ve státní, ale i v soukromé sféře a s rozšířením daní.
Řecko se stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od partnerů v Evropské unii a od Mezinárodního měnového fondu si zajistila tříletý úvěr v celkové výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Už z něj vyčerpala pět částí, o uvolnění šesté se teď jedná. Řecko už ji mělo dávno dostat, ale protože neplní podmínky úvěru tak, jak se zavázalo, věřitelé zatím šestou splátku neposkytli.
Autor: Euroskop
