17.10.2012
Euroskop
Služby představují značnou část evropského hrubého domácího produktu (HDP). Podle studie Evropské komise by ambiciózní implementace směrnice o volném pohybu služeb přinesla EU o 2,6 procent vyšší hospodářský růst. Zhodnocení dosavadních úspěchů při implementaci směrnice a diskuzi o tom, jak v budoucnosti o příjmy z liberalizace služeb nepřijít, byl věnován jeden ze tří workshopů v rámci konference „Vnitřní trh Evropské unie – potenciál rozvoje a příležitostí“.
„Slabinou liberalizace služeb je nerovnoměrný pokrok členských států v této oblasti, vyjádřil se poradce prezidenta Hospodářské komory ČR Ivan Voleš. Velké rozdíly v implementaci směrnice o službách v jednotlivých zemích potvrdil i průzkum evropské asociace hospodářských komor Eurochambers.
Estonsko na špici
Důležitým nástrojem sloužícím podnikatelům k získání informací o podnikání v zahraničí je síť jednotných kontaktních míst v 27 státech EU. Nicméně ve všech státech nejsou tato kontaktní místa, která jsou dostupná i na internetu, vstřícná k uživatelům. Česká kontaktní místa podle účastníků konference fungují dobře, přesto by si mohly vzít příklad třeba z estonských, která diskutující ocenili jako nejlepší.
Služby tvoří téměř dvě třetiny evropského HDP, velká část z nich však není na evropské úrovni liberalizovaná. Například není možné půjčit si auto v jedné zemi a vrátit jej na pobočce stejné firmy v jiné evropské zemi, uvedl Voleš situaci, kterou mohli zažít o dovolené tisíce Evropanů. Velké nedostatky jsou i v oblasti internetového obchodu, který probíhá ponejvíce jen v rámci jednotlivých států.
800 regulovaných profesí je příliš
Další zlepšení je podle Voleše žádoucí v otázce regulovaných profesí, kterých je v Evropě okolo 800, a které představují značné překážky pro podnikání v zahraničí. Snížit počet regulovaných profesí je potřeba i podle generální ředitelky Evropské komise pro vnitřní trh a služby Claire Bury. Například regulovat, kdo se může živit jako svatební fotograf, jí přijde zbytečné.
Claire Bury připomněla, jak náročná byla jednání o liberalizaci služeb, které se věnovala již v době vzniku směrnice o službách známé jako Bolkensteinova směrnice. Ta byla přijata v roce 2006 po tříletém náročném maratonu vyjednávání. Především tzv. staré členské státy se v té době obávaly konkurence levnějších služeb z tzv. nových členských států Unie. Výsledná podoba proto byla mnohem méně ambiciózní než původní návrh. I přesto již liberalizace služeb, která je v platnosti od 28. prosince 2009, přinesla podle studie Komise značné přínosy.
Autor: Euroskop
