15.01.2015
čtk
Po téměř devíti letech v čele státu ve středu odstoupil italský prezident Giorgio Napolitano. Rezignace se očekávala. Hlavním důvodem abdikace je jeho vysoký věk, v červnu mu bude devadesát let.
Napolitanova zástupce bude volit parlament zřejmě už koncem tohoto měsíce a hlasování je považováno za test pro vládu premiéra Mattea Renziho, která musí najít přijatelného kandidáta. Prezidentem podepsaný abdikační dopis byl zaslán premiérovi a předsedům obou komor parlamentu. Prezidentské pravomoci nyní bude podle ústavy dočasně zastávat předseda Senátu Pietro Grasso.
Prezidentem z donucení
Napolitano byl prezidentem zvolen poprvé v roce 2006. O druhý mandát se v roce 2013 ucházet nechtěl, ale kvůli svízelné politické situaci, kdy se v parlamentu nedařilo najít potřebnou většinu pro zvolení jeho nástupce, nakonec ke kandidatuře svolil. Sehrál pak klíčovou roli při sestavování vlády po předčasných parlamentních volbách, které skončily patem.
Napolitano se nikdy netajil tím, že svůj druhý sedmiletý mandát v čele země nehodlá dokončit. O své chystané rezignaci otevřeně promluvil před dvěma týdny v novoročním projevu, a jeho odchod se tedy očekával.
Hledání přijatelného kandidáta
Itálii nyní čeká náročná volba nové hlavy státu, jejíž úspěšnost bude záviset na tom, s jakým jménem přijde vládnoucí koalice premiéra Renziho. Pokud se jí pro vybraného kandidáta nepodaří získat dostatečnou podporu, může se situace vyhrotit až k vyvolání předčasných parlamentních voleb.
O možných favoritech pro prezidentskou volbu italská média spekulují už několik týdnů. Opoziční strana Vzhůru Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho chce navrhnout bývalého předsedu vlády Giuliana Amata. Renziho Demokratická strana zase podle všeho uvažuje o dalším z bývalých premiérů – Romanu Prodim. Renzi se s Prodim sešel před Vánoci, což novináři svorně interpretovali jako náznak, že se o prezidentské kandidatuře jednalo.
Zmiňují se ale i další možní kandidáti, například současný ministr hospodářství Pier Carlo Padoan, guvernér italské centrální banky Ignazio Visco či známý prokurátor Raffaele Cantone. Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi naopak kandidaturu odmítl s tím, že jej politika nezajímá.
Jak se volí prezident
Volba prezidenta je v Itálii tajná. Hlasuje při ní zhruba tisícovka poslanců, senátorů a zástupců regionů. V prvních třech kolech je ke zvolení potřeba dvoutřetinová většina všech hlasů, v dalších kolech pak už jen prostá většina. Datum volby ještě známo není, bude to ale pravděpodobně někdy v posledních lednových nebo prvních únorových dnech.
Autor: Euroskop, čtk
