Libor Škácha, Euroskop, 19. 1. 2017
Rakouský kancléř Christian Kern představil desetiletý plán zaměřující se na zvýšení zaměstnanosti a posílení ekonomického růstu. Návrh sociální demokracie (SPD), která vládne společně s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP), vyvolal vlnu emocí. Počítá se scénářem, že pokud by se o určité pracovní místo ucházeli pracovníci z několika unijních států, tak by rakouské firmy mohly preferovat domácí zaměstnance.
Kern představil ekonomickou vizi pro další dekádu během návštěvy hornorakouského města Wels, kdysi bašty sociální demokracie, kterému v současnosti vládne koalice vedená Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Prezentoval plán na vytvoření 200 tisíc nových pracovních míst, restrikci v azylových řízeních a omezení migrace.
Pro oblast pracovního trhu kancléř uvedl, že požádá Unii o to, aby dovolila rakouským zaměstnavatelům preferovat rakouské zaměstnance. Návrh počítá s tím, že v případech, kdy by se o určitou pozici ucházeli pracovníci jak s rakouskou státní příslušností, tak s občanstvím jiného členského státu, budou moci domácí firmy preferovat rakouské občany.
Ke svému záměru kancléř také podotkl, že: „pouze v případě, kdy nebude k dispozici (rakouský) pracovník, může být práce nabídnuta zaměstnanci ze zahraničí“.
Volební strategie
Podle komentářů v tisku se jedná o součást strategie, jak získat zpět voliče, kteří se od sociálních demokratů odklání směrem ke Svobodné straně Rakouska (FPÖ). Její preference dle současných průzkumů dosahují až 30 %.
Kern sám uznal, že rozumí tomu, že voliči sociální demokracie jsou z ní zklamáni. Rostoucí popularita Svobodných přiměla kancléře ke změně dosavadní politiky a ke snaze získat do voleb, které se mají konat na podzim 2018, zpět ztracené voliče. Napomoci k tomu má i zaměření na témata, která jsou akcentována FPÖ.
Kritika z Evropy
Kernův návrh se nicméně setkal se značným nesouhlasem, přičemž kritika pramenila především z toho důvodu, že rakouský koncept je v rozporu nejen s ideou volného pohybu pracovníků, ale také s principem nediskriminace platným pro celou EU. Ten má za cíl, aby bylo s domácími občany zacházeno stejně jako s občany z jiných unijních zemí, respektive aby žádní nebyli zvýhodňováni na úkor druhých, bez ohledu na jejich státní příslušnost (a dále také bez ohledu na rasu, vyznání, pohlaví atp.).
Rakouský kancléř argumentoval tím, že: „země východní Evropy do Rakouska vyvážejí svou nezaměstnanost“, což dle něj má negativní vliv na rakouský trh práce a zaměstnanost.
Snaha omezit počet azylantů
Po tématu zaměstnanosti se rakouský kancléř věnoval i otázce azylové a migrační politiky, dalším z klíčových témat, na kterém se FPÖ snaží profilovat. Christian Kern prezentoval snahu přehodnotit dřívější závazky Rakouska k přijímání migrantů. To si v minulosti stanovilo horní hranici pro přijetí azylantů na 35 tisíc ročně, přičemž Kernův současný návrh počítá s polovinou, tedy maximálně s zhruba 17 tisící přijatými azylanty za rok. To je částečně i reakcí na situaci, kdy do země s necelými devíti miliony obyvatel přišlo od roku 2015 na 120 tisíc žadatelů o azyl.
Autor: Libor Škácha, Euroskop
