Euroskop, čtk, Evropská komise, 30. 5. 2018
Česká republika bude moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období 2021-2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018. Navrhuje to Evropská komise a pro Česko to představuje zhruba čtvrtinový pokles. Zástupci komise včera ve Štrasburku novinářům představili odsouhlasenou podobu modernizované politiky soudržnosti pro příští víceleté finanční období.
Česko, které má v rámci Evropské unie dobrý ekonomický výkon a velmi nízkou nezaměstnanost, tak sice podle představ komise zůstane příjemcem evropských peněz z fondů určených na podporu chudších a zaostalejších regionů, obdrží ale asi o čtvrtinu méně než ve stávajícím finančním období.
Celková částka vyčleněná v budoucím víceletém rozpočtu unie na politiku soudržnosti je 373 miliard eur (přes 9,5 bilionu Kč) v závazcích. Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti má být podle záměru Komise určena na inovace, podporu malých firem, digitální technologie a modernizaci průmyslu.
Podpořit by měla také přechod na nízkouhlíkovou a oběhovou ekonomiku a boj proti klimatickým změnám.
Jednodušší pravidla a méně administrativy
Komise navrhuje méně složitá pravidla, méně byrokracie a mírnější kontrolní postupy pro podniky a podnikatele čerpající podporu z EU. Na všech sedm fondů, realizovaných v partnerství s členskými zeměmi, se bude například vztahovat jedna sada předpisů.
Místopředseda komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen včera novinářům připomněl, že peníze z fondů jen spolufinancují investiční projekty.
„V některých případech to přitáhne soukromé prostředky, jinde veřejné peníze. Dopad tedy bude vyšší než jen částky alokované z evropského rozpočtu,“ upozornil Katainen.
Vyšší příspěvky unijních zemí
Evropská komise včera schválila a začala zveřejňovat konkrétní návrhy související s příštím víceletým finančním rámcem, kterým se EU bude řídit po roce 2021. Jeho základní parametry představila už na počátku května.
Návrh prvního dlouhodobého rozpočtu bloku po britském odchodu z unie má podle komise nejen co nejlépe udržet stávající politiky EU, včetně právě koheze, ale také reagovat na „nové výzvy“ jako je bezpečnost či migrační problematika.
Zvýšit se proto mají příspěvky 27 států, které budou tvořit unii po brexitu, mírně klesnou peníze právě na politiku soudržnosti či třeba na zemědělství. Tyto dvě „tradiční“ oblasti unijního rozpočtu dohromady představují 70 procent jeho výdajů, připomněl včera Katainen.
Předložený návrh Komise počítá se změnami financování jednotlivých kapitol i výší příspěvků členských států, a to i s ohledem na brexit.
Zdroj: isorepublic.com
HPD stále jako hlavní kritérium
Základem pro přidělování peněz z fondů soudržnosti bude dál výpočet založený převážně na hrubém domácím produktu na obyvatele, nově ale zahrne také kritéria míry nezaměstnanosti mladých lidí, nízké úrovně vzdělání, změn klimatu a přijímání a integrace migrantů.
Cílem je podle komise co nejlépe zohlednit sociální a ekonomickou situaci jednotlivých regionů.
Návrh komise, o němž nyní začnou jednat členské země a europarlament, počítá také s jistou „záchrannou sítí“, která má zabránit příliš prudkým změnám v přídělech určených členským státům. Směrem dolů je to snížení nejvíce o 24 procent proti stávajícímu finančnímu období, polepšit si proti nynější podobě fondů země podle návrhu budou moci nejvíce o osm procent.
Změny ve financování a dopad na ČR
Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnanost třeba v České republice mají za důsledek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně, než kolik mají v tom nynějším. Polsko však zůstane největším příjemcem. Více naopak získají například Itálie, Řecko či Španělsko.
Komisařka pro regionální politiku Corina Cretsuová včera před novináři odmítla tento přesun interpretovat jako snahu komise trestat východoevropské země, které nesdílejí pohled Bruselu na řešení migrační problematiky. Zatížení regionu migrací má podle ní na celkový výpočet alokace jen malý vliv. „Je to pomoc a pobídka pro regiony, které migranty přijímají. Je to reakce na situaci, která dříve nebyla,“ poznamenala.
Podle tabulky, která je přílohou včera zveřejněných návrhů, by při započtení inflace měl český podíl dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard Kč). Podle webu Strukturální fondy bylo ve stávajícím finančním období 2014-2020 pro ČR vyčleněno bezmála 24 miliard eur.
Kohezní fondy a zemědělská politika
Včera oznámené návrhy nových fondů nejsou jediné, z nichž bude moci ČR a další země čerpat. Komise v příštích dnech zveřejnění svou představu budoucí podoby dalších fondů. V pátek také přijde s konkrétními detaily společné zemědělské politiky, která je pro Česko rovněž významná.
Pět základních cílů nové podoby politiky soudržnosti po roce 2020, kterou včera představila Evropská komise:
1) inteligentnější Evropa díky inovacím, digitalizaci, ekonomické transformaci a podpoře malých a středních podniků
2) zelenější, bezuhlíková Evropa díky provádění Pařížské dohody a investicím do transformace energetiky, obnovitelných zdrojů a boje proti změně klimatu
3) propojenější Evropa díky strategickým dopravním a digitálním sítím
4) sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv a podpoře kvalitní zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností, sociálního začleňování a rovného přístupu ke zdravotní péči
5) Evropa bližší občanům díky podpoře místně vedených strategií rozvoje a udržitelného rozvoje měst v celé EU.
Autor: Euroskop
