Petr Pospíšil, Euroskop, 22.6.2021
REPORTÁŽ – Moravskoslezský kraj je krajem s nejvyšší hustotou zalidnění hned po Praze a zároveň místem, před kterým stojí velká výzva v podobě ekonomické transformace, podporované i Evropskou unií. Právě na budoucnost Moravskoslezského kraje se zaměřila další z regionálních online debat pořádaných v rámci Konference o budoucnosti Evropy, pořádaná Eurocentrem Ostrava a Europe Direct Ostrava ve čtvrtek 17. června 2021.
Debaty se v roli hostů zúčastnili Kateřina Fortun z Evropské komise, Štěpán Černý z Úřadu vlády a Pavel Tuleja ze Slezské univerzity v Opavě. Debatu moderovala Irena Eibenová z Gymnázia Hladnov a mezi účastníky patřilo i několik desítek středoškolských studentů z Moravskoslezkého kraje, kteří se do debaty aktivně zapojovali.
Evropská politika ochrany klimatu má na kraj výrazný dopad
„Konference o budoucnosti Evropy zjišťuje postoje veřejnosti vůči EU i názory na to, kam by se EU měla ubírat,“ uvedla na začátek moderátorka debaty Irena Eibenová. Pro studenty si připravila několik diskuzních témat, k nimž se vyjádřili i hosté. První téma představovaly evropské iniciativy na ochranu životního prostředí, které se týkají například i postupného opouštění uhlí jako zdroje energie, což má nemalý dopad na Moravskoslezský kraj. Kateřina Fortun doplnila, že nedávno schválený Evropský klimatický pakt má za cíl i zapojení lokální ekonomiky.
Poté se pozornost účastníků přesunula do související, ekonomické oblasti. Zde představuje bezpochyby nejvýraznější počin na evropské úrovni schválení fondu obnovy za účelem oživení evropských ekonomik po koronaviru. Pro regiony procházející transformací, Moravskoslezského kraje nevyjímaje, má velký význam fond spravedlivé transformace, který by jim měl přerod usnadnit.
Fortun: Musíme se ptát, kolik bude stát, když přeměnou neprojdeme
Podle Pavla Tuleji nejde jen o absolutní objem prostředků, které do regionu doputují, nýbrž i o to, jak efektivně budou tyto prostředky vynaloženy. Hosté se shodli, že například investice obcí do budování golfových hřišť rozhodně nelze považovat za vhodné. Fortun připojila i další pohled: „Musíme nahlížet i na to, kolik nás bude stát, když neučiníme nic a transformaci nepodstoupíme.“
Štěpán Černý s předřečníky souhlasil. Měli bychom podle něj přestat vnímat evropské prostředky ve stylu „má dáti, dal“. Černý zároveň připomněl, že je přechod na obnovitelné zdroje pro západoevropské ekonomiky snazší, neboť už se na cestu této přeměny vydaly dříve. Český energetický mix je doposud do značné míry závislý na uhlí a plynu.
Fond spravedlivé transformace blíže představil Pavel Tuleja. Prostředky z něj budou moci v rámci České republiky využívat jen kraje Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský. Posledně jmenovaný region, jemuž se debata věnovala, je třetím nejlidnatějším krajem a zároveň nejprůmyslovějším regionem České republiky. Mezi hlavní problémy, se kterými se Moravskoslezský kraj potýká, patří znečištění v důsledku průmyslové činnosti a odliv obyvatel (zejména těch s vyšším vzděláním).
Cesta k větší podnikavosti? Poradenství, změna myšlení a sebedůvěra
Většinu debaty se diskutující i s přítomnými studenty zabývali právě tím, co je zapotřebí učinit, aby byl Moravskoslezský kraj atraktivním místem pro život i pro ty nejambicióznější mladé lidi. Fortun doporučila rozvinout systém poradenství, který lidem umožní lidem uskutečnit jejich nápady. Bylo by podle ní potřeba více spolupracovat i se soukromým sektorem. Studenti si musí osvojit i určitý způsob myšlení a sebedůvěru, aby mohly svoje plány zdárně realizovat. Za užitečný nástroj Fortun pokládá evropský sociální fond, jehož prostředky lze využít například na vzdělávací aktivity.
Černý zmínil naopak aspekty, které považuje za přednosti Moravskoslezského kraje. Region je dobře vnitřně dopravně propojený a tranzice z uhlí podle něj v tomto kraji již započala před mnoha lety. „Už to není ta ´černá Ostrava´,“ řekl. Mezi tři nejfrekventovanější oblasti zaměstnání obyvatel Moravskoslezského kraje dnes patří zdravotnictví, sociální služby a vzdělávání, nikoli těžký průmysl. Je potřeba si zároveň uvědomit, že zanikne-li například jedno pracovní místo v průmyslu, mohou díky úspěšně provedené tranzici vzniknout čtyři jiné pozice v jiných oblastech.
Černý: Už to není ´černá Ostrava´, region toho dal zbytku země dost
Podle Černého je zcela ospravedlněné, aby nyní Moravskoslezský kraj dostal prostředky na dokončení své přeměny: „Moravskoslezský kraj dal v minulosti, v osmnáctém, devatenáctém i dvacátém století zbytku země dost na to, aby mu to nyní zbytek země vrátil.“ Kraj by podle něj mohl například iniciovat vznik pracovních míst pro absolventy.
„Úbytek obyvatel je reálný problém,“ varoval účastníky online debaty Pavel Tuleja. Svoje tvrzení ilustroval na příkladu Karviné, která kdysi měla 80 tisíc obyvatel a dnes je na hraně 50 tisíc. Podle něj příčina problémů Moravskoslezského kraje nespočívá například ve zmiňovaném znečištění, které je v současnosti zapříčiněno hlavně průmyslovou činností v sousedním Polsku. „Ostrava, Karviná a Opava jsou dnes již zelená města,“ konstatoval Tuleja.
Hlavní příčinou úbytku obyvatel jsou očekávání lidí od práce
Příčinu problému Tuleja spatřuje jinde – konkrétně v postoji lidí k tomu, kde chtějí být zaměstnáni. Lidé v Moravskoslezském kraji podle něj byli zvyklí na práci ve velkých fabrikách: „Lidé mají pocit, že nedělají-li ve firmě aspoň s deseti tisíci pracovníky, je to titěrné a nemá to smysl,“ vysvětlil. Dopadem toho je i skutečnost, že Moravskoslezský kraj je regionem s nejnižší mírou podnikavosti v celorepublikovém srovnání – počet podnikatelů je zde vzhledem k počtu obyvatel relativně nejnižší. To je opět dáno historicky – lidé zde po desetiletí byli zvyklí být zaměstnáni a například manželky horníků s ohledem na výši hornických platů většinou bývaly bez zaměstnání.
Jak historicky způsobené potíže překonat? Tuleja nabádá k vylepšení pověsti kraje. Sice jsou v Moravskoslezkém kraji nižší platy, ale nižší jsou i zdejší životní náklady. Jakožto představitel akademické sféry Tuleja apeloval rovněž na to, aby univerzity koncipovaly originální, atraktivní studijní programy, dávající vizi dobrého uplatnění na trhu práce. „Doly jsou ekonomika přelomu devatenáctého a dvacátého století, my potřebujeme ekonomiku dostat do století jednadvacátého,“ shrnul výstižně Tuleja.
Plány studentů? Získat zkušenosti jinde a pak se možná vrátit
A jaký názor na budoucnost svého regionu mají samotní středoškolští studenti z Moravskoslezského kraje? Pouze přibližně 18 procent z nich plánuje pokračovat ve studiu v tomto kraji, zatímco 52 procent se chce za studiem přestěhovat jinam. Téměř třetina dotázaných studentů uvedla, že v budoucnu neplánuje v Moravskoslezském kraji žít. Když se však moderátorka jednotlivých studentů zeptala na jejich osobní motivy, nebyli ke svému kraji tak kritičtí a odmítaví. Studentka Lucie například chce studovat mimo kraj, ale nevyloučila, že se sem poté možná vrátí. Oceňuje, že v kraji každou chvíli dochází k nějakým modernizacím. Student Martin chce po studiu poznat i jiná místa a země a ještě neví, kde se rozhodne natrvalo usadit.
Pavel Tuleja vysvětlení studentů vnímá jako zcela přirozená a i z pohledu Moravskoslezského kraje za správná – poznat svět, získat zkušenosti, vrátit se zpět a přinést do kraje svoje nově nabyté schopnosti. Co studenti pokládají za hlavní pro atraktivitu místa? „Podmínky pro práci, podnikání,“ zněla jejich reakce. „Jde o to, aby lidé viděli v regionu smysl a šanci – aby uvažovali o tom se sem vracet,“ uzavřel Tuleja.“
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
