Prezident Zelenskyj už mluvil on-line v téměř 20 parlamentech, žádá podporu a sankce

Výběr on-line projevů ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k parlamentům různých zemí (Zelenskyj by měl 15. června promluvit k českému Parlamentu):

Evropský parlament (1. března):

„Dokažte, že jste s námi. Dokažte, že nás nenecháte samotné. Dokažte, že jste skutečnými Evropany a život vyhraje nad smrtí. A světlo nad temnotou,“ vyzval EU v projevu, který provázel dlouhý potlesk bruselského plenárního sálu, jenž se zaplnil nejvíce od začátku covidové pandemie.

Britský parlament (8. března):

„Budeme bojovat až do konce, na moři, ve vzduchu, budeme pokračovat v boji za naši zemi stůj co stůj,“ řekl prezident o válce s Ruskem. „Budeme bojovat v lesích, budeme bojovat na polích, na pobřeží, v ulicích. Budeme bojovat až do konce. Budeme bojovat za naši zemi za jakoukoli cenu. Nikdy se nevzdáme,“ pokračoval Zelenskyj s odkazem na slavný projev britského premiéra Winstona Churchilla na začátku války s nacistickým Německem.

Kanadský parlament (15. března):

„Dovedete si představit, že ve čtyři hodiny ráno uslyšíte výbuchy bomb, silné exploze? Dokážete si představit, že vy, vaše děti, uslyšíte všechny tyto silné výbuchy? Bombardování letiště? Bombardování ottawského letiště? Desítky dalších měst vaší nádherné země – dokážete si to představit?“ řekl Zelenskyj.

Kongres USA (16. března):

„Vyzývám vás, abyste udělali víc,“ prohlásil ukrajinský prezident, když prostřednictvím videohovoru promluvil ke členům Kongresu. To, co nyní každý den zažívají obyvatelé ukrajinských měst, přirovnal k útoku Japonců na americký Pearl Harbor v roce 1941 a k teroristickým útokům z 11. září 2001. „Nové balíky sankcí jsou potřeba každý týden, dokud se ruská vojenská mašinerie nezastaví,“ pokračoval. Na kongresmany a senátory apeloval i odkazy na vize otců zakladatelů americké demokracie nebo bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga: „Mám sen. Tato slova jsou známá vám všem. Já mohu říct, že mám potřebu. Potřebuji, abyste chránili naši oblohu. Potřebuji vaše rozhodnutí, potřebuji vaši pomoc. Znamená to pro mě to stejné, jako když vy slyšíte slova: ‚Mám sen'“. Američtí zákonodárci na začátku i na konci jeho vystoupení tleskali vestoje.

Německý parlament (17. března):

„Ruská armáda nerozlišuje mezi civilisty a vojáky, střílí na všechny… Zatímco k vám mluvím, Rusko bombarduje naše města, nemocnice, školy, divadla,“ řekl Zelenskyj. Poznamenal, že bomby dopadají i na památník v Babím Jaru, kde nacisté zavraždili v září 1941 během dvou dnů skoro 34.000 Židů. „Buduje v Evropě novou zeď mezi svobodou a nesvobodou,“ řekl Zelenskyj na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. „Tato zeď roste s každou svrženou bombou, s každým rozhodnutím, které není uděláno,“ dodal. „Pane spolkový kancléři Scholzi, zničte tuto zeď,“ parafrázoval slavný projev amerického prezidenta Ronalda Reagana, který v roce 1987 vyzval nedaleko berlínské zdi Michaila Gorbačova, aby zbořil jeden ze symbolů studené války. „My jsme tvrdili, že i Nord Stream je způsob přípravy na válku. Od vás jsme ale dostávali odpověď, že je to čistě hospodářská věc,“ připomněl ukrajinský prezident. Zmínil i historickou odpovědnost Německa za to, že se nebude opakovat vyhlazování měst a národů, což podle něj nyní na Ukrajině ruská armáda dělá.

Izraelský parlament (20. března):

„Všichni vědí, že vaše protiraketové systémy jsou nejlepší… a že rozhodně můžete pomoci našim lidem, zachránit životy Ukrajinců, ukrajinských Židů,“ řekl Zelenskyj k neochotě Izraele prodat Ukrajině obranný systém Iron Dome. „Můžeme se ptát, proč od vás nemůžeme přijímat zbraně, proč Izrael neuvalil na Rusko silné sankce nebo nevyvíjí tlak na ruský byznys. Ať tak či onak, rozhodnutí je na vás, bratři a sestry, a vy, lidé Izraele, pak budete se svou odpovědí muset žít,“ řekl Zelenskyj, který je židovského původu. Ruský útok na Ukrajinu Zelenskyj přirovnal k nacistickému plánu vyhladit Židy. Někteří izraelští zákonodárci však Zelenského za srovnání ruské invaze s holokaustem kritizovali.

Italský parlament (22. března):

„Náš lid se stal armádou. Máme tisíce zraněných, zcela zničená města. Minulý týden jsem hovořil o 79 zabitých dětech, nyní tento počet vzrostl na 117. Toto je cena za odkládání řešení konfliktu,“ řekl dnes Zelenskyj v projevu ke společnému zasedání obou komor italského parlamentu. „Představte si, že by vám zničili Janov,“ přirovnal velikost zničeného ukrajinského města Mariupol k italskému městu, jež má asi o 130.000 obyvatel více.

Japonský parlament (23. března):

„Zodpovědné státy se spojují, aby bránily mír. Jsem vděčný vaší zemi za její zásadový postoj v tomto historickém okamžiku, za skutečnou pomoc Ukrajině,“ řekl Zelenskyj. „Byli jste v Asii první, kdo doopravdy začal vyvíjet tlak na Rusko, aby obnovilo mír, kdo podpořil sankce vůči Rusku, a já vás žádám, abyste v tom pokračovali,“ dodal.

Francouzský parlament (23. března):

„Víte dobře, co se děje na Ukrajině, proč se to děje a kdo za to může,“ řekl Zelenskyj. „Musí přestat financování ruské válečné mašinerie, vraždění dětí a žen, znásilňování. Hodnoty mají vyšší cenu než zisky,“ vyzval Zelenskyj francouzské firmy k odchodu z Ruska.

Švédský parlament (24. března):

„Nebojujeme jen za ukrajinský lid, ale za bezpečnost Evropy, a ukázali jsme, že si zasluhujeme být plnohodnotným členem EU,“ řekl Zelenskyj. „Přál bych si, aby se švédské firmy, švédští architekti, švédský stát a švédský lid (do tohoto úsilí) také zapojili. Obnovíme zemi v zájmu našeho lidu… a v zájmu Evropy,“ prohlásil.

Dánský parlament (29. března):

„Brutalita konfliktu na Ukrajině je větší, než čeho jsme byli svědky za druhé světové války“, řekl.

Norský parlament (30. března):

„Nemáme s vámi společné hranice, ale máme společného souseda, který popírá všechny naše společné hodnoty,“ řekl.

Australský, belgický a nizozemský parlament (31. března):

„Jsou potřeba silnější sankce, aby Rusko nemělo šanci vést tuto válku dál do Evropy. Zastavte veškerý obchod s Ruskem,“ prohlásil Zelenskyj. „Máte velmi dobré obrněné transportéry Bushmaster, které by mohly Ukrajině významně pomoci, a další druhy vybavení, které by mohly posílit naši pozici,“ řekl. Na nizozemské poslance apeloval, aby tlačili na přerušení veškerého obchodu s Ruskem. „Domnívám se, že mír je cennější než diamanty, než dohody s Ruskem, než ruské lodě v přístavech a rozhodně cennější než ruská ropa a plyn,“ řekl belgickým zákonodárcům.

Španělský parlament (5. dubna):

„Jsme v dubnu roku 2022, ale jako bychom byli v dubnu roku 1937, kdy se svět dozvěděl, co se stalo jednomu z vašich měst – Guernice,“ řekl Zelenskyj v narážce na zničení ukrajinského přístavu Mariupol.

Irský parlament (6. dubna):

„Když posloucháme novou rétoriku ohledně sankcí (…) nemůžeme tolerovat jakoukoliv nerozhodnost po tom, co provedly ruské jednotky,“ řekl ukrajinský prezident.

Řecký parlament (7. dubna)

„Neposlouchejte mě, poslechněte si bratra bojujícího v Mariupolu,“ řekl Zelenskyj. Poté promluvil Ukrajinec řeckého původu jménem Michal, který řekl, že jeho děda bojoval proti nacistům a on nyní proti Rusům v Mariupolu. Pak promluvil druhý Ukrajinec s řeckými kořeny, který požádal o humanitární pomoc pro toto město na jihovýchodě Ukrajiny. Kvůli vystoupení Ukrajince Michala projev posléze kritizovala levicová opoziční strana SYRIZA, protože muž řekl, že bojoval v pluku Azov. Zelenskyj ve videoprojevu zmínil také heslo řeckých bojovníků za nezávislost z 19. století: „Svobodu, nebo smrt“. Řekl, že toto platí nyní i pro jeho zemi.

Finský parlament (8. dubna):

„Víte, že pokud ruská armáda dostane rozkaz k invazi do vaší země, udělá totéž i s vaší zemí. To je něco, čeho nechci, abyste byli svědky. To, co provedli městu Buča, udělají i vašim městům a městům v kterékoliv další zemi,“ řekl Zelenskyj.

Slovenský parlament (10. května):

„Potřebujeme další balík sankcí. Rovněž energetické sankce. Je třeba odmítnout (ruskou) ropu, protože to je otázka svobody,“ uvedl Zelenskyj, který vyjádřil pochopení, že pro Slovensko by bylo těžké odpojit se od dodávek ruské ropy, na jejímž dovozu je závislé. „Každá země chce žít svobodně a vybrat si svou budoucnost,“ řekl prezident. V projevu připomněl rok 1968, kdy se odehrála invaze vojsk Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do tehdejšího Československa.

Sdílet tento příspěvek