Současná geopolitická situace a realita na energetickém trhu vyžadují, aby Evropská unie zvýšila energetickou nezávislost Evropy na nespolehlivých dodavatelích a nestálých fosilních palivech a urychlila přechod na čistou energii. Závislost Unie na ruském plynu a ropě a snaha o její snížení je dlouhodobě z pohledu energetické bezpečnosti Evropy klíčovým tématem. Ruská invaze na Ukrajinu v posledních měsících tuto zranitelnost EU ještě zdůraznila a zároveň urychlila snahu o snížení závislosti na Rusku.
V reakci na potíže a narušení globálního trhu s energiemi způsobené ruskou invazí na Ukrajinu představila Evropská komise v květnu 2022 plán REPowerEU. REPowerEU navrhuje řadu opatření k rychlému snížení závislosti na ruských fosilních palivech a urychlení přechodu na ekologičtější zdroje a zároveň ke zvýšení odolnosti energetického systému celé EU.
Plán REPowerEU je založen na třech hlavních bodech, kterými jsou diverzifikace evropských dodávek energie, úspory energie a výroba čisté energie.
V oblasti diverzifikace EU spolupracuje s mezinárodními partnery na hledání alternativních zdrojů energie. V krátkodobém horizontu je hlavním cílem co nejrychleji zajistit alternativní dodávky plynu, ropy a uhlí a do budoucna případně také obnovitelný vodík.
Co se týče úspory energie, přispět může každý občan, podnik a organizace a Unie na ně proto bude apelovat. Malé změny v chování, pokud se k nim všichni zavážou v celoevropském měřítku, mohou mít významný dopad. Budou také zapotřebí pohotovostní opatření pro případy přerušení dodávek.
Urychlení výroby čisté energie je pro EU dlouhodobě významným tématem. Obnovitelné zdroje jsou nejčistší dostupnou energií, kterou lze v rámci Unie vyrábět, čímž se může snížit evropská potřeba dovozu energie. Plán REPowerEU má za cíl urychlit přechod k zelené energii a podnítit masivní investice do obnovitelných zdrojů. S tím se pojí i nutnost umožnit průmyslu a dopravě rychlejší nahrazení fosilních paliv jinými zdroji.
Kromě snahy snížit množství emisí a závislost EU na vnějších dodavatelích Unie pracuje na opatřeních, která by nastavila strop pro ceny elektřiny nebo plynu, a také na plánech, jejichž cílem bude zajistit přijatelné ceny energií v dlouhodobém měřítku. Klíčovým cílem je pro Unii ochránit před dopadem vysokých cen energií nejen nejzranitelnější část obyvatel, ale i střední třídu a podniky.
O omezení cen na úrovni celé EU hovoří vlády většiny členských států včetně České republiky. K zastropování cen plynu na národní úrovni již sáhlo Španělsko a Portugalsko, které si v rámci evropského bloku vyjednaly výjimku umožňující oddělit propojené ceny plynu a elektřiny. Stejně tak se státy shodují na tom, že je třeba s energií šetřit. Česká republika, jež v tuto chvíli předsedá Radě EU, kvůli dramaticky rostoucím cenám energií, které už ohrožují klíčové podniky na kontinentě, svolala do Bruselu na pátek 9.9. mimořádnou schůzku ministrů energetiky s cílem dosáhnout shody na celoevropském řešení.
Ministři pro energetiku členských států Evropské unie se na setkání konaném 9. září shodli na návrhu využít neočekávané zisky výrobců energie z levnějších zdrojů, než je plyn, na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Evropskou komisi pověřili přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie nebo zastropování cen plynu.
Evropská komise následně ve středu 14. září navrhla omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen. Oznámila to předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur, které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv.