Budoucí výzvy zelené transformace v oblasti dopravy

I přes momentální turbulentní změny v politickém vývoji na evropském kontinentu a v celém světě a současnou složitou situaci na trhu s energiemi zůstávají stále jedněmi z velkých evropských témat zelená tranzice a přechod k alternativním zdrojům energie. To se samozřejmě nemohlo nepromítnout do uplynulého Pražského evropského summitu (Prague European Summit), který se uskutečnil 10. a 11. listopadu v pražském Lichtenštejnském paláci a který se již tradičně snažil propojit osobnosti z různých sfér k diskuzi o nejpalčivějších problémech a nejaktuálnějších otázkách EU.

Téma zelené transformace se prolínalo vícero panely.  Na aspekt dopravy a zelené tranzice se zaměřila diskuze v rámci panelu „CEE Recovery and Resilience Plans: Accelerating the Transition towards a Zero-emission Transport Sector“.

Diskutovat přijeli Traian Urban, ředitel Innovation Hub East společnosti EIT Urban Mobility, Charlotte Nørlund Matthiessenová, poradkyně evropské komisařky pro dopravu Adiny Valean, Szymon Byliński, ředitel Odboru elektromobility a vodíkové ekonomiky na polském Ministerstvu pro klima a životní prostředí, a Christoph Weiss, ekonom Ekonomického odboru Evropské investiční banky.

Infrastruktura ve střední Evropě

Jak Traian Urban, tak Szymon Byliński akcentovali nedostatek nabíjecích míst ve střední a východní Evropě v porovnání se západními státy EU. „Pokud chceme podpořit užívání elektrických vozidel, musíme zajistit infrastrukturu,“ upozornil Traian Urban.

„Pokud se podíváme přímo na e-mobilitu, růst odbytu elektrických vozidel se zrychlil za poslední léta více, než jsme čekali. Ale růst infrastruktury není tak rychlý jako samotný odbyt elektromobilů. Proto jsme navrhli regulaci infrastruktury pro vozidla s pohonem na alternativní paliva, která začíná být projednávána a která stanovuje například požadavky pro rozmístění nabíjecích stanic,“ reagovala z pohledu Evropské komise Charlotte Nørlund Matthiessenová.

Vztah města, státu a nadnárodních struktur v oblasti zelené transformace

Hosté se shodovali na důležitosti posilování dialogu mezi městem, státem a Evropskou komisí, jenž již funguje zejména v rámci fondů a koordinačních platforem jako European Battery Alliance, Urban Mobility Framework a dalších.

Traian Urban upozornil na fakt, že města jsou mnohem rychlejší v implementaci (zelených) inovací a podpořil ještě další rozvoj: „Vyzval bych města, aby investovala možná ještě více do lidských zdrojů, aby věděla, co se děje v Evropě a ve světě a mohla se inovovat.“

Konkurenceschopnost Evropy ve sféře e-mobility

Ačkoliv ještě před několika lety patřil Západ k předním producentům elektrických baterií, v dnešní době jich vyrábí naopak Čína přes 70 procent a další produkce se přesouvá do dalších rozvojových zemích. Christoph Weiss zdůrazňoval důležitost výzkumu a vývoje a recyklaci baterií. Volal po vyšších finančních investicích do tohoto sektoru: „Je nutné jednat a investovat. A to zejména do lidského kapitálu, aby tyto státy byly pro továrny díky své kvalitě pracovní síly atraktivní.“

„Probíhá velká debata o nejvhodnějším palivu,“ začal svou řeč Byliński. „Elektrické baterie jsou spíše pro osobní auta, zatímco obecně pro dopravu a zejména kamiony je nejlepší vodík.“ Matthiessenová s odkazem na technologickou neutralitu EU odvětila: „Je to trh, který nakonec rozhodne, které palivo je nejefektivnější a nejhospodárnější.“ Narážela i na potřebu diverzifikace z důvodu na příklad útoků na kritickou infrastrukturu.

Společenské aspekty zelené transformace

Panelisté narazili i na možné sociální problémy pokračující dopravní evoluce. Jednu potíž pro náš region představuje hrozba růstu nezaměstnanosti, jelikož automobilový průmysl je v těchto zemích obrovským zaměstnavatelem. Druhý otazník visí nad dostupností elektromobilů. V návaznosti na evropskou legislativu by se v roce 2035 měly přestat prodávat automobily se spalovacím motorem, proto se výrobě elektromobilů podle slov Matthiessenové zvýší úspory z rozsahu, vzniknou trhy s ojetými elektrickými vozidly a cena bude proto klesat.

Autor: Antonín Prášek, psáno pro Euroskop

Ilustrační foto: Zdroj Pixabay



Sdílet tento příspěvek