Od svého vzniku v roce 1993 usnadňuje jednotný evropský trh každodenní život lidem i podnikům, vytváří nová perspektivní pracovní místa a podporuje ekonomický růst v celé EU. Při příležitosti oslav výročí 30. let existence vnitřního trhu Evropský parlament uspořádal slavnostní ceremonii, při které vyzdvihnul význam a přínosy vnitřního trhu. Následně europoslanci schválili rezoluci, ve které stvrzují význam jednotného evropského trhu, a zabývá se tím, jak jednotný trh od svého vzniku změnil Evropu, jak dál jednotný trh prohloubit a zdokonalit a k jakým dalším krokům by mělo dojít, aby se plně využil jeho potenciál.
Na plenárním shromáždění Evropského parlamentu v pondělí 16. ledna proběhla slavnostní ceremonie k připomenutí výročí tří dekád existence vnitřního trhu. Úvodního slova se chopily švédská ministryně pro EU Jessika Roswallová a výkonná místopředsedkyně Komise Margrethe Vestagerová. Ve středu europoslanci schválili Usnesení Evropského parlamentu o třicátém výročí jednotného trhu: oslava úspěchů a výhled do budoucna.
Jednotný evropský trh je jedním z pilířů evropské integrace a zahrnuje jak země EU, tak i země mimo ni. Island, Lichtenštejnsko a Norsko jsou součástí jednotného trhu skrz Evropský hospodářský prostor, zatímco Švýcarsko uzavřelo s EU řadu dvoustranných dohod, které mu umožňují částečný přístup na jednotný trh.
Tato jednotná evropská vize, která před 30 lety vznikla podepsáním Maastrichtské smlouvy, umožňuje volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu v rámci EU, usnadňuje lidem život a otevírá nové příležitosti pro podniky. Integrace národních ekonomik do jednotného evropského trhu posílila hospodářskou a politickou pozici EU, a tedy i jednotlivých členských států. Díky odstranění překážek v přístupu na trh i pro státy sousedící s EU se vnitřní trh pozitivně podílel nejen na hospodářské, ale i politické integraci nových členských států. Dnes je jednotný trh největším vnitřním trhem na světě. Součástí vnitřního trhu EU je 447 milionů spotřebitelů a 23 milionů podniků, na kterých je navázaných 56 milionů pracovních míst.
30 let historie jednotného evropského trhu a jeho hlavní úspěchy
Jednotný trh i třicet let po svém vzniku nadále zůstává hlavním zdrojem celkového obchodu Evropské unie, a to i po vystoupení Spojeného království z EU. I přes vysokou míru ekonomické integrace evropského bloku je, dle dat expertního posudku zveřejněného Evropskou komisí, úroveň integrace jednotného trhu, i nadále velmi nedostatečná, obzvlášť u služeb. Zatímco některé služby jsou považovány za nadnárodní, jiné jsou do značné míry segmentovány přes hranice jednotlivých států. Například se službami IT se obchoduje výrazně snadněji než se službami v sektoru stavebnictví, jelikož ty vyžadují fyzickou přítomnost klienta. Kromě toho mají na některé služby vliv i jazykové rozdíly a míra znalosti vnitrostátních regulačních systémů.
V neposlední řadě míru integrace vnitřního trhu ovlivňuje i dosažená úroveň digitalizace. Firmy EU dlouhodobě v oblasti digitalizace zaostávají ve srovnání s americkými firmami. Pro snížení rozdílů v digitalizaci napříč členskými státy byla vytvořena strategie pro jednotný digitální trh, která si za cíl klade zajistit lepší přístup spotřebitelů a podniků k online zboží a službám v celé Evropě, například odstraněním překážek přeshraničního elektronického obchodování a přístupu k online obsahu při současném zvýšení ochrany spotřebitelů.
Budoucí směřování jednotného trhu EU
Jednotný trh byl v poslední době pro Evropu zásadním prvkem napomáhajícím v řešení rozsáhlé energetické krize. Unijní špičky i národní experti se shodují, že je nutné jednotný trh i nadále posilovat tak, aby mohla Evropa reagovat na nové výzvy a posilovat konkurenceschopnost evropských ekonomik. Europoslanci jednotný evropský trh v usnesení, o kterém ve středu hlasovalo plénum Evropského parlamentu, označili za „motor evropské integrace a páteř jejího hospodářství”.
Při pondělním ceremoniálu a následné diskusi k 30. výročí jednotného trhu vyzvala předsedkyně parlamentního výboru pro vnitřní trh Anna Cavazziniová Evropskou unii k dalším krokům k rozvoji pravidel, na nichž je jednotný trh založen. „Jednotný trh se musí stát nástrojem k realizaci našich politických cílů a hodnot, od boje proti klimatické krizi až po obranu naší demokracie v online prostředí. Vysoké spotřebitelské, sociální a environmentální standardy jsou tím, co činí náš trh celosvětově tak atraktivním,“ uvedla Cavazziniová.
Jako hlavní kroky, které v roce 2022 vedly k proměně jednotného trhu, považuje Evropský parlament Akt o digitálních trzích (DMA) a Akt o digitálních službách (DSA), které ukládají členským státům společný soubor požadavků na digitální platformy v celé EU s cílem vytvořit bezpečnější, spravedlivější a transparentnější online prostředí (o DSA a DMA se můžete dozvědět více v tomto článku).
Parlament by také rád dosáhl toho, aby byl jednotný trh odolnější vůči krizím, jako je pandemie covidu-19, které mohou způsobit dočasné narušení volného pohybu zboží nebo osob. V souvislosti s těmito obavami v září představila Evropská komise nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu (SMEI). Cílem tohoto rámce krizového řízení je zachovat volný pohyb zboží, služeb a osob a lépe připravit jednotný trh v případě budoucích mimořádných událostí ve prospěch občanů a podniků v celé EU.
Zdroj: Evropský parlament, Evropská komise
Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz
Foto: Výkonná místopředsedkyně Komise Margrethe Vestagerová na plenárním shromáždění Evropského parlamentu při proslovu ke 30. výročí Jednotného evropského trhu. Zdroj: Evropský parlament
