Peking by měl „tlačit na Rusko, aby zastavilo svou agresi“ proti Ukrajině, vyzvali v prohlášení lídři skupiny velkých ekonomik G7 na summitu v Japonsku. Spojené státy, Kanada, Japonsko a čtyři evropští členové také uvádí, že nechtějí svou politikou Čínu poškodit, vyjadřují ovšem obavy ohledně situace v Jihočínském moři nebo „ekonomického nátlaku“ Pekingu. Rozsáhlé komuniké se věnuje i mnoha dalším otázkám od klimatické změny po lidská práva a mimo jiné volá po mezinárodních standardech na poli umělé inteligence.
Vztahy s Čínou byly nejbedlivěji sledovaným bodem jednání při druhém dni summitu v Hirošimě, který končí v neděli. Lídři navázali na přetrvávající debaty o rostoucí politické a ekonomické asertivitě Číny v zahraničí, které jen vystupňoval postoj asijské mocnosti k ruské invazi na Ukrajinu. Peking invazi odmítl odsoudit a udržuje s Moskvou rozsáhlé partnerství, které znepokojuje západní vlády.
„Vyzýváme Čínu, aby tlačila na Rusko, aby zastavilo svou vojenskou agresi a okamžitě, úplně a bezpodmínečně stáhlo své jednotky z Ukrajiny,“ píše se mimo jiné ve společném prohlášení summitu G7. To zároveň Peking pobízí k podpoře „spravedlivého a trvalého“ míru na Ukrajině, mimo jiné skrze přímý kontakt s Kyjevem.
K širší otázce vztahů s Pekingem lídři G7 uvádí, že jsou „připraveni budovat konstruktivní a stabilní vztahy“. Lídři sedmi rozvinutých zemí v textu uvádí, že se nechtějí od Číny odstřihnout, ovšem dodávají, že „ekonomická odolnost“ vyžaduje omezování rizik a „diverzifikování“ na poli mezinárodních vztahů.
Podle listu Financial Times prohlášení summitu G7 poprvé Čínu zmínilo před dvěma lety a dnešní komuniké zahrnuje dosud nesilnější kritiku Pekingu. „Nejvyspělejší ekonomiky světa stupňují svoji odpověď na to, co vidí jako rostoucí vojenskou hrozbu a ohrožení ekonomické bezpečnosti ze strany Pekingu,“ napsal deník. Agentura AFP poznamenává, že výstup summitu vyvažuje pozice zemí, jako jsou USA, které zastávají tvrdší linii, a evropských partnerů, kteří trvají na potřebě vyhnout se „konfrontační“ atmosféře ve vztahu k asijské velmoci.
Prohlášení hovoří o potřebě „upřímného dialogu“ s čínskými úřady, zároveň se ale vymezuje proti „militarizaci“ Asie a Tichomoří. Také Čínu kritizuje za využívání „ekonomického nátlaku“ a vyjadřuje nesouhlas s „jakýmikoli jednostrannými pokusy změnit silou nebo nátlakem status quo“ v jihovýchodní Asii, což je odkaz především na čínské nároky na Tchaj-wan.
Deklarace lídrů G7 má celkem 40 stránek a věnuje se široké škále témat od investic do infrastruktury přes potravinovou bezpečnost po lidská práva a omezování jaderných zbraní. Prezidenti a premiéři v Hirošimě, na kterou USA na konci druhé světové války svrhly atomovou bombu, označili za svůj cíl „svět bez jaderných zbraní“.
Zmínku si vysloužila také tzv. generativní umělá inteligence, což je termín pro sofistikované počítačové modely, k nimž v posledních měsících přitáhl pozornost zejména program ChatGPT schopný generovat texty těžko rozlišitelné od vyjadřování člověka. Podle G7 je třeba okamžitě vyhodnotit „příležitosti a výzvy“ spojené s touto technologií a přijmout „mezinárodní technické standardy“ ohledně jejího využívání. S podobnou výzvou přišel tento týden také Sam Altman, tedy šéf firmy OpenAI, která za ChatGPT stojí.
Značný prostor věnovali účastníci summitu klimatické změně, přičemž se znovu přihlásili k cíli udržet oteplování pod úrovní 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře. Obnovení závazku přichází tři dny poté, co Světová meteorologická organizace uvedla, že dosažení uvedené míry oteplení do konce dekády je stále pravděpodobnější.
Zdroj: ČTK
Foto: G7 Japan, Twitter účet
