V Bruselu se ve čtvrtek a v pátek 29. a 30. června uskutečnilo zasedání Evropské rady. Lídři EU diskutovali především o ruské agresi vůči Ukrajině, migraci a vnějších vztazích. Jednání se dále dotklo i hospodářské politiky a spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti.
Vedoucí představitelé EU znovu důrazně odsoudili válečnou agresi Ruska a opakovaně vyjádřili solidaritu s Ukrajinou a jejím obyvatelstvem. Evropská rada rovněž přivítala přijetí jedenáctého balíčku sankcí, na kterém se v druhé polovině června již shodly členské státy Evropské unie. Evropská rada dále diskutovala i o využití ruských zmrazených aktiv na podporu Ukrajiny. Evropská unie nyní hledá právní cestu, jak zmrazený ruský majetek či výnosy z něj posléze využít pro pokrytí škod způsobených ruskou invazí.
„Ukrajina je obětí ruské války a podle mezinárodního práva tak musí být Ruskem i odškodněna. Potřebujeme řešení, které by umožnilo využít zmrazená ruská aktiva na kompenzaci válečných škod,“ uvedla na Twitteru estonská premiérka Kallas. Nejaktivnější roli v tomto procesu momentálně hraje právě Estonsko, které jako první evropská země vypracovalo k otázce využití zmrazených aktiv ruských oligarchů návrh právního řešení.
Vedoucí představitelé EU dále v kontextu války na Ukrajině vedli diskusi ohledně vyvození odpovědnosti Ruska za válečné zločiny. Lídři v této souvislosti například zhodnotili úsilí o zřízení tribunálu pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině v takové podobě, která se budě těšit největší možné mezinárodní podpoře a legitimitě.
Politika rozšiřování nebyla sice centrálním tématem jednání, i přesto však byla Ukrajině i Moldavsku, jakožto kandidátským státům snažícím se o otevření přístupových jednání, přislíbena další pomoc a oceněny byly i reformní snahy těchto zemí. „V této situaci je klíčové, že jsme ukrajinským partnerům vyslali jasnou zprávu. Já osobně Ukrajinu za tento pokrok v nesmírně složitých podmínkách obdivuji a věřím v zahájení přístupových jednání s EU do konce tohoto roku,“ uvedl po jednání premiér Fiala. Lídři nakonec vzali na vědomí i kroky Gruzie v oblasti reforem a připomněli i závazek ohledně perspektivy členství v EU pro státy západního Balkánu.
Nejdelší diskuse červnového zasedání Evropské rady se zaměřila na migraci. Česká republika v této rozsáhlé diskuzi prosazovala větší pozornost vnější dimenzi migrace a potřebu inovativních řešení v této oblasti: „Spolu s Dánskem, Rakouskem a dalšími státy jsme prosadili, abychom se zabývali i novými způsoby spolupráce – jako například provádění části azylového řízení ve třetí zemi nebo možnost navracení nelegálních migrantů do tranzitních zemí. Příslušné návrhy teď rozpracuje Evropská komise,“ uvedl na Twitteru český premiér.
Českému premiérovi se do závěrů také podařilo prosadit bod týkající se finanční podpory z rozpočtu Evropské unie státům, které pomáhají největšímu počtu ukrajinských uprchlíků na svém území. Mezi tyto země patří i Česká republika, která dočasně hostí nejvíce ukrajinských válečných uprchlíků v přepočtu na počet obyvatel. Závěry k této části byly však kvůli blokaci ze strany Maďarska a Polska nakonec přijaty pouze formou prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela. Komise však přesto přislíbila, že se mobilizací prostředků pro tento účel bude zabývat.
Předseda Evropské rady dále ve svých závěrech zmiňuje mimo jiné potřebu boje proti pašování a obchodu s lidmi a zabránění využívání migrantů k politickým účelům, tzv. instrumentalizaci.
Mezi další okruh jednání patřily vnější vztahy Evropské unie. V této oblasti Evropská rada pokračovala ve strategické rozpravě o vztazích EU s Čínou a zavázala se, že bude i nadále s Čínou spolupracovat ve snaze řešit globální výzvy, avšak jasně naznačila, že Čína je partnerem, konkurentem i systémový rivalem. Vzájemné vztahy musí být vyvážené a oboustranně prospěšné. Evropská rada také Čínu vyzvala, aby jakožto stálý člen Rady bezpečnosti OSN naléhala na Rusko, aby ukončilo svou válečnou agresi na Ukrajině. Na okraj debaty o vnějších vztazích Evropské unie se dostalo i na diskusi o přípravách na nadcházející summit EU-CELAC, který bude příležitostí k obnovení a posílení partnerství se státy Latinské Ameriky a Karibiku, jež se bude konat 17. a 18. července v Bruselu.
Zdroj: Evropská rada
