Před 15 lety, 12. listopadu 2008, se Česká republika stala řádným členem Evropské vesmírné agentury (ESA), ale předtím už deset let s touto institucí spolupracovala. ESA je mezivládní organizací evropských zemí pro společný výzkum vesmíru a její projekty zahrnují vysílání družic, mise k planetám či Měsíci, ale i lety lidských posádek prostřednictvím účasti na projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Tato agentura vznikla v květnu 1975 sloučením své předchůdkyně, Evropské organizace pro výzkum vesmíru (ESRO), s Evropskou organizací pro vývoj nosných raket (ELDO). Dohodu o založení ESRO podepsalo v roce 1962 deset zemí, a to Belgie, Británie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.
Nyní má ESA celkem 22 členů – kromě původních členů ESRO jsou to ČR, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Lucembursko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Rumunsko. Dohody o spolupráci má ESA i s dalšími zeměmi. Její ústředí sídlí v Paříži a zaměstnává na 2200 lidí; centra má agentura v řadě zemí, mimo jiné je to Evropské středisko pro astronauty (EAC) v německém Kolíně, Středisko ESA pro pozorování Země (ESRIN) ve Frascati u Říma či Evropské vesmírné středisko pro výzkum a technologie (ESTEC) v nizozemském Noordwijku. Generálním ředitelem agentury je od roku 2021 Rakušan Josef Aschbacher.
Flotila raket ESA sestává ze třech druhů raket: Ariane 5, Sojuz-2 a Vega; jejich provoz má na starost francouzská společnost Arianespace. Raketa Ariane 1, jež poprvé odstartovala na Štědrý den roku 1979, byla první raketou vyvinutou ESA. V současné době je ve vývoji raketa Ariane 6, jejíž start by se po několikaletém odložení měl uskutečnit v příštím roce. ESA v minulosti vyslala například sondy Giotto na výzkum jádra Halleyovy komety, první evropskou měsíční sondu Smart-1, Venus Express k Venuši či sondu Rosetta, která zkoumala kometu Čurjumov-Gerasimenko.
Loni v březnu se ke Slunci přiblížila na dosud nejkratší vzdálenost 48 milionů kilometrů evropská sonda Solar Orbiter a poslala odtamtud na Zemi detailní snímky povrchu hvězdy. Na vývoji této sondy se podíleli i vědci z ČR. Agentura se také podílí na programu americké vesmírné agentury NASA Artemis, jehož cílem je vyslat kolem roku 2025 astronauty zpět na Měsíc a vybudovat ministanici na oběžné dráze Měsíce, takzvanou Lunar Gateway. V rámci průzkumné mise Artemis I, která do vesmíru odstartovala loni v polovině listopadu, vyslala ESA k zemské družici otestovat Evropský servisní modul (ESM), který u modulu Orion zajišťuje vzduch, elektřinu a pohon.
Dalších misí by se podle dohody mezi ESA a NASA měli zúčastnit i evropští astronauti. ESA plánuje jejich přistání na Měsíci do konce desetiletí. Rozpočet agentury na tři roky počínaje letošním činí podle oznámení vedení agentury z loňského listopadu 17 miliard eur (419 miliard korun). Letos v květnu oznámila agentura, že první z pěti nových evropských kariérních astronautů poletí do vesmíru v roce 2026, ostatní pak do roku 2030. ESA představila nové kandidáty na kariérní a také záložní astronauty loni v listopadu, mezi náhradníky se tehdy dostal i český stíhací pilot Aleš Svoboda.
ČR je v rámci ESA také zapojena do fungování evropského globálního satelitního systému Galileo. Jeho správu zajišťuje Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), jež sídlí v Praze a která je zároveň jedinou agenturou EU se sídlem v ČR. Vedle správy Galilea agentura sdružuje také řízení všech dalších kosmických programů EU. EUSPA se v září 2012, tehdy ještě pod názvem Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém (GSA), přestěhovala z Bruselu do Prahy.
Zdroj: ČTK
Foto: Profimedia
