V pondělí 27. listopadu se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC) ve formaci ministrů pro obchod. Ministři se zabývali přípravou 13. ministerské konference Světové obchodní organizace, prozatímní obchodní dohodou s Chile a obchodními vztahy EU s USA. Českou republiku zastupoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Ministři byli informováni o stavu příprav 13. ministerské konference Světové obchodní organizace (MC13), která se bude konat ve dnech 26. až 29. února 2024 v Abú Dhabí. Mezi hlavní priority konference bude patřit reforma systému řešení sporů, dokončení jednání o podpoře rybolovu, prodloužení moratoria k e-commerce či otázka vlivu obchodu na životní prostředí.
Jedním z hlavních bodů zasedání byla diskuze o návrzích na podpis a uzavření prozatímní dohody o volném obchodu s Chile (iFTA). Ministr Síkela v diskuzi připomněl, že politická dohoda na znění iFTA byla dosažena během českého předsednictví v loňském roce. Dohoda si klade za cíl prohloubení vzájemných obchodních vztahů mezi EU a Chile, zjednodušení obchodování a investování mezi oběma stranami a odstranění cel a dalších poplatků.
„Suroviny jako lithium jsou nezbytné pro výrobu elektrických aut. A právě proto jsem rád, že jsme dnes podpořili obchodní dohodu s Chile, která by měla být podepsána do konce tohoto roku. Tato dohoda přinese nové příležitosti pro naše společnosti hlavně v oblasti surovin, které jsou pro náš rozvoj velmi důležité,“ uvedl Síkela.
Chile je země velmi bohatá na suroviny důležité pro rozvoj ?? hospodářství včetně lithia, které je nezbytné pro výrobu baterií třeba do elektromobilů.
— Jozef Síkela (@JozefSikela) November 27, 2023
Jsem proto rád, že jsme dnes na jednání rady ministrů zodpovědných za zahraniční obchod potvrdili podpis obchodní dohody s ??.… pic.twitter.com/79OFYOtp3g
Ministři se taktéž zaměřili na projednání dohody s blokem Mercosur, která čeká na podpis od června 2019. Ministr Síkela zdůraznil její bezprecedentní ekonomický i geopolitický význam a upozornil na to, že je potřeba dohodu dokončit co nejdříve. „Úspěšné dokončení dohody s Evropskou unií by vytvořilo jednu z největších zón volného obchodu na světě, a to navíc s regionem, který je jinak třetím zemím velice uzavřen,“ doplnilSíkela s tím, že dohoda přinese nové příležitosti a zvýší konkurenceschopnost odstraněním většiny cel.
V části diskuze věnované obchodním vztahům mezi EU a USA se ministři zaměřili na jednání o dohodě o kritických surovinách (CMA). Dohoda by měla snížit negativní dopady amerického protiinflačního zákona IRA (Inflation Reduction Act) a zajistit rovnováhu na trhu s elektromobily. Ministři se dále zabývali ujednáním o udržitelné oceli a hliníku i související otázkou budoucího režimu celních kvót na ocel a hliník uplatňovaných ze strany USA. Ministři varovali zejména před eskalací vzájemných vztahů v případě, že by se současný režim nepodařilo prodloužit.
Mezi nediskuzními body schválila Rada rovněž rozhodnutí o uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a Novým Zélandem, která by měla eliminovat cla u klíčových vývozních surovin EU (např. vepřového masa, vína, čokolády a cukrovinek) a také otevřít novozélandský trh v oblasti finančních služeb, telekomunikace či námořní dopravy. Dohoda rovněž slibuje zvýšení investic v následujících letech až o 80 %. Dohodu již schválil Evropský parlament a po přijetí rozhodnutí Rady o uzavření dohody budou na straně EU splněny veškeré povinnosti pro vstup dohody v platnost. Mělo by se tak stát počátkem roku 2024.
Ministři také diskutovali o tématu obcházení protiruských sankcí, kde se shodli na potřebě užší spolupráce napříč členskými státy za účelem eliminace obcházení a zvýšení jejich účinnosti.
Zdroj: Rada EU, MPO
Náhledové foto: Rada EU