Polský ministr ministr spravedlnosti Adam Bodnar dnes do Bruselu přivezl akční plán reforem, které mají podle něj obnovit právní stát v Polsku po osmi letech vlády národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Evropská komise zásahy předchozí vlády do justice kritizovala a zmrazila kvůli tomu Varšavě miliardy eur z unijních fondů. Nyní Polsko doufá, že takzvaná procedura podle článku 7, která se týká porušování unijních hodnot, bude ukončena a země opět zaujme vůdčí postavení na unijní scéně, řekl Bodnar serveru Politico.
„Udělám vše, co je v mých silách, abych přesvědčil (EU), že jsme na správné cestě k obnovení právního státu,“ řekl Bodnar novinářům před jednáním unijních ministrů pro evropské záležitosti. Takzvaná procedura podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii byla proti Polsku spuštěna již v roce 2017. Předchozí vláda byla u moci v letech 2015 až 2023.
„Dnes je opravdu důležitý den, protože polský ministr spravedlnosti Adam Bodnar bude představovat akční plán, jak napravit věci, které jsme dlouhodobě kritizovali a které se týkaly justice a prokuratury v Polsku,“ řekla ČTK místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která se jednání rovněž účastní. Jde podle ní o plán, který by mohl vést k ukončení procedury podle článku 7. Ta přitom může vyústit až ve zbavení hlasovacích práv pro daný členský stát. „Jde o hodně. Je důležité, aby nám Polsko představilo realistický plán, který nám možná ukáže světlo na konci tunelu,“ dodala.
Poláci už podle Jourové dosáhli určitého pokroku, například přistoupili k evropskému prokurátorovi, což je důležitá věc pro ochranu evropských peněz, nebo učinili rozhodnutí, že ministr spravedlnosti nebude nadále držet pozici generálního prokurátora. Je potřeba ale splnit i řadu dalších klíčových úkolů.
Podle Bodnara plán obsahuje několik zákonů, které odvracejí reformy provedené stranou Právo a spravedlnost. Vzhledem k tomu, že tyto zákony musí na závěr podepsat i polský prezident, je možné že se celá procedura protáhne. Konzervativní polský prezident Andrzej Duda je totiž spojencem PiS.
Ani eurokomisařka Jourová nechce předjímat časový rámec. V případě, že polský akční plán a jeho splnění povedou k návrhu Evropské komise uzavřít článek 7, bude následně klíčové, co řeknou jednotlivé členské státy, uvedla Jourová. Teprve pak by mohla být procedura ukončena. „Neexistuje žádný harmonogram. Mám ale sen, že to bude ještě během mého mandátu,“ dodala. Mandát současné Evropské komise končí letos na podzim poté, co bude ustavena nová unijní exekutiva po červnových evropských volbách.
Podle eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse byly první reakce unijních ministrů na nový akční plán Polska „velmi pozitivní“.
Ministr Bodnar v rozhovoru se serverem Politico uvedl, že si je vědom, že uskutečnit změny v jeho zemi bude nějakou dobu trvat. „Zničení právního státu v Polsku, které vedlo k právní nejistotě, chaosu a politizace soudnictví, trvalo osm let. Napravit to nelze za jediný den. Ale neztrácíme čas,“ uvedl. Vše záleží rovněž i na spolupráci Polska s nynějším belgickým předsednictvím v Radě EU.
Jak bruselský server poznamenal, Polsko by se rovněž rádo opět dostalo do popředí unijního dění. Pravdou je, že od ruské invaze na Ukrajinu před dvěma lety se hodně mluví o přesunu těžiště EU na východ, což právě pro Polsko znamená mnohem větší vůdčí roli. S jednou z největších armád v EU bude přitom Polsko klíčové i v jakékoli případné evropské vojenské alianci, o které se v posledních týdnech čím dál více hovoří. Zvlášť pokud v amerických volbách na podzim zvítězí Donald Trump, dodalo Politico.
Mezi bruselskými diplomaty se spekuluje o tom, že by Polsko mohlo po červnových volbách získat některý z vysokých unijních postů, například šéfa unijní diplomacie. Šéfka Evropské komise Ursula Leyenová, která potvrdila, že bude usilovat o druhý mandát, rovněž naznačila, že by případné nové portfolio eurokomisaře pro obranu mohlo připadnout zemi ze střední či východní Evropy. V obou případech se skloňuje například jméno polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského.
Zdroj:ČTK
Foto: Profimedia
