K prodiskutování dopadů pandemie COVID-19 a budoucnosti obchodu ve světle války na Ukrajině uspořádal bruselský think-tank Bruegel velmi podnětnou online debatu. Adil Mohommad, ekonom výzkumného oddělení MMF, nabídl svůj pohled na globální ekonomický výhled MMF, zveřejněný v dubnu 2022.
Historický vliv na globální ekonomiku
Na počátku 90. let se postkomunistické země včetně České republiky začaly připojovat k Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), což zrychlilo globalizaci obchodu. V roce 2008 byla však ekonomika zasažena finanční krizí, která vyústila v kolaps světového obchodu v roce 2009. I když se ekonomika za pomoci globalizace nakonec ze dna odrazila, jen o deset let později přišla pandemie COVID-19, která přivedla svět k další finanční krizi. Toto narušení obchodu a dovozu znovu podnítilo otázky týkající se globálních hodnotových řetězců, často označovaných jako GVC (global value chain), které se nyní výrazně zhoršily konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou.
Dopady pandemie a války na Ukrajině na chod obchodu
Konflikt na Ukrajině přináší jedinečné výzvy pro prosperitu obchodu a globálních hodnotových řetězců. V souvislosti s obchodem dovozy klesly mnohem dramatičtěji, než se předpokládalo, a jediné země, které zaznamenaly větší dovoz služeb, byly ty s vyšší úrovní zdravotní připravenosti. Velmi negativně utrpěl obchod v průmyslových odvětvích náročných na GVC. Zejména pak v zemích, jejichž obchodní partneři měli omezenou schopnost práce na dálku, což vedlo k dvojnásobnému poklesu.
Mezinárodní měnový fond se – i přes negativní dopady pandemie na obchod – zaměřuje na zlepšení odolnosti a adaptability globálních hodnotových řetězců. Adil Mohommad zmiňuje, že produkty související s GVC se zvládly dobře přizpůsobit otřesům na obchodním trhu. Tuto skutečnost lze pozorovat na dopadech v Asii, Severní Americe a Evropě, které byly mírnější než v ostatních regionech. To však neznamená, že pandemie neměla na obchod v těchto oblastech zdrcující dopad. Dozvuky pandemie bohužel nadále způsobují nárůst inflace. Mohommad přichází s dvěma hlavními možnostmi, jak zlepšit odolnost GVC. V první řadě hovoří o diverzifikaci vkladů na mezinárodní úrovni. Dále dodává, že tyto vklady, přicházející z různých zemí, lze nahradit. Je dle něj pravděpodobné, že odolnost vůči přeshraničním ekonomickým otřesům lze zvýšit větší diverzifikací vstupních zdrojů a jejich udržitelností.
I po výzvách a následném postupném zotavování z pandemie COVID-19, čelí v roce 2020 globální obchod dalšímu zásadnímu poklesu, který je způsobený ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. I přes přední postavení Ruska na globálním trhu, dominantní postavení v energetickém sektoru a přední pozici v globálních hodnotových řetězcích, lze i Ukrajinu považovat za velmi důležitého hráče. Obě země jsou velmi významnými dodavateli palladia a neonu, které jsou klíčovými prvky při výrobě elektroniky a čipů. Narušení dovozu těchto komodit spolu se zemědělstvím, dovozem ropy a plynu do závislých zemí poškozuje nejen GVC, ale i ekonomiky jednotlivých států.
Globální ekonomický výhled
Adil Mohommad na závěr zmiňuje čtyři politická doporučení, která mohou pomoci zlepšit prosperitu globálních hodnotových řetězců. Vezmeme-li v potaz, že pandemie nadále zůstává významným faktorem ovlivňujícím obchodní řetězce, považuje Mohommad široké očkování napříč zeměmi jako jedno z řešení. Zároveň je důležité zlepšit digitální i fyzickou infrastrukturu, aby došlo k vyrovnání průmyslových odvětví, která jsou náročná v souvislosti s GVC. To by znamenalo posílení kapacit práce na dálku a modernizaci infrastruktury. Vlády by měly pracovat na odstranění informačních mezer generováním více informací o sítích dodavatelského řetězce a používáním těchto informací k provádění zátěžových testů k identifikaci slabin na trhu. V neposlední řadě lze přispět k větší obchodní prosperitě snížením obchodních nákladů a minimalizací nejistoty v oblasti obchodní politiky. Toto opatření by mohlo vést k otevřenému a stabilnímu režimu obchodní politiky založené na pravidlech podporujících diverzifikaci. Pokud by země po celém světě přijaly tuto politiku, GVC by se v současném světě věčné nejistoty staly odolnějšími a simultánně by pracovaly na ochraně globální ekonomiky před recesemi.
Zatímco se mnozí zaměřují na budoucí strukturální trendy a změny závislé na globálních hodnotových řetězcích, Adil Mohommad zůstává nejistý a tvrdí, že jeho data nelze použít ke spekulacím o budoucnosti globální ekonomiky. Vzhledem k tomu, že trh zaznamenal v roce 2020 značný skok v tržních podílech a následnou rychlou změnu tempa, nebylo by vhodné spekulovat o dopadu GVC v dlouhodobém horizontu. Místo toho se svět musí i nadále soustředit na současný stav. Zejména s ohledem na současnou vlnu COVID-19 v Číně a její dopady.
Na závěr diskuse o globálním ekonomickém stavu je důležité poznamenat, že otázka obchodu i klimatu má mnohostranný význam, který vyžaduje mnohostranné diskuse a dohody. Modely, které v současnosti zkoumá Adil Mohommad v MMF, neidentifikují čisté zisky nebo ztráty pro klima ani nerozlišují mezi zeleným a neekologickým zbožím. To však neznamená, že klima není pro tuto diskusi relevantním aspektem. Dlouhodobý konflikt na Ukrajině by navíc měl podstatný vliv na obchod se zeleným zbožím, vezmeme-li v úvahu dopad, který má v současnosti na technologické komponenty jako palladium. Proto musí země v určitém okamžiku přijít s kompromisy a oběťmi v hospodářském sektoru v souvislosti s globálním zmírňováním klimatu, což vyžaduje mnohem komplexnější přezkum než pouhé zaměření na obchod a dovoz.
Autor: Jessica Reilly, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložila Barbora Novotná); Pixabay.com
