Budování evropských terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) přinese od roku 2024 úlevu od vysokých cen za tuto energetickou surovinu a možná už v roce 2026 by cena za zemní plyn mohla být srovnatelná s rokem 2018, pokud bude do obchodování alespoň částečně zapojeno i Rusko. Vyplývá to ze včera zveřejněné studie, kterou na zakázku německého plynárenského svazu Zukunft Gas vypracoval Energohospodářský institut univerzity v Kolíně nad Rýnem (EWI).
Podle institutu by se do roku 2030 mohly stát největším dodavatelem plynu do Evropské unie Spojené státy. Mimo jiné díky plynu z USA se chce Evropa zbavit energetické závislosti na Rusku.
Jednotná cena plynu v Evropě a Asii
Podle EWI odebraly v loňském roce státy EU ze 361 miliard krychlových metrů plynu 147 miliard z Ruska, 82 miliard z Norska a jen 22 miliard z USA. Již v roce 2026 by odběr ze Spojených států mohl při vysoké poptávce a bez odběru ruského plynu činit až 130 miliard krychlových metrů. Naopak význam Kataru, se kterým evropské státy včetně Německa o dovozu jednají, bude podle studie pouze omezený.
Institut ve svém modelu kombinoval různé scénáře pro vysokou i nízkou poptávku po plynu a také možnost plného, částečného nebo žádného zapojení Ruska do unijního obchodování s plynem. Na vývoj ceny této suroviny pak bude mít podíl výše poptávky a evropské dovozní kapacity.
„Rychlá výstavba LNG terminálů v Evropě odstraní úzká dovozní hrdla a sjednotí ceny plynu v Evropě a v Asii,“ řekl na tiskové konferenci šéf svazu Timm Kehler.
Zkapalněný plyn bude pro Evropu zásadní
Institut EWI ale neočekává, že by se velkoobchodní ceny plynu v severozápadní Evropě dostaly na úroveň roku 2018, kdy byly ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v průměru nejnižší za posledních 20 let. Aby se tak stalo, počítá institut při vysoké i nízké poptávce alespoň s částečným zapojením Ruska do obchodování. Zcela bez ruského plynu předpokládá EWI návrat k cenám z roku 2021 do roku 2026 při nízké poptávce a v roce 2030 při vysoké.
„Při celosvětově klesající poptávce ale může být cenové úrovně z roku 2018 dosaženo do roku 2030 i bez ruského plynu,“ dodal Kehler.
Cenovou hladinu TTF na rok 2018 uvádí EWI 24 eur (592 Kč) za megawatthodinu, respektive 54 eur (1330 Kč) za megawatthodinu na rok 2021, kdy byla v celoročním průměru posledních dvaceti let nejvyšší.
Kvůli nejistým dodávkám plynu z Ruska, které jsou výsledkem ruské invaze na Ukrajinu a následných západních sankcí, budují evropské státy LNG terminály. Význam zkapalněného plynu tak bude pro Evropu v budoucnu zásadní. V loňském roce dovoz plynu do EU přes plynovody činil 75 procent, do roku 2030 by ale mohl klesnout na 40 procent celkového dovozu.
Zdroj: Euroskop.cz, ČTK
