Ve dnech 10. a 11. prosince se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady pro zemědělství a rybolov, které se věnovalo zhodnocení prvního roku nových Strategických plánů společné zemědělské politiky, šlechtitelským technikám nebo tématu zlepšování životních podmínek zvířat při přepravě. Českou delegaci vedl ministr zemědělství Marek Výborný.
Unijní ministři zemědělství se během jednání věnovali zhodnocení prvního roku s nově zavedenými pravidly společné zemědělské politiky (SZP), kdy se shodli na tom, že představoval výzvu pro většinu členských států. Strategické plány SZP jsou hlavním nástrojem pro plnění cílů v oblasti zemědělství v letech 2023 až 2027, přičemž byla na toto období stanovena podpora zemědělství a venkovských oblastí v celkové výši 307 miliard eur. Ministři diskutovali o zkušenostech z praxe i návrzích podnětů k úpravě pravidel, přičemž zdůraznili zejména potřebu zajištění stability pro zemědělce a zjednodušení procesu provádění změn strategických plánů.
„Nová pravidla společné zemědělské politiky musí reagovat na potřeby praxe. Ukázalo se, že plány jsou až příliš detailní, což neumožňuje pružnou reakci na měnící se podmínky. Klíčovým tématem je stále míra byrokracie. Oproti slibům, že se sníží počty kontrol, dochází v praxi až k jejich zdvojnásobení, a to je nepřijatelné,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný, který za Českou republiku podpořil návrh změny metodiky kontrol. Následně doplnil, že v letošním roce došlo k podstatným změnám pro příjemce podpory, byl krátký čas na implementaci do národní legislativy a situaci na trhu navíc zhoršila ruská válka na Ukrajině. Zdůraznil proto, že je nutné brát letošní rok jako zkušební a nepenalizovat zemědělce finančními sankcemi.
Jedním z témat Rady byly tentokrát i životní podmínky zvířat se zaměřením na jejich přeshraniční přepravu. Stávající evropská pravidla nebyla aktualizována již 20 let a nereflektují tak současnou situaci, nejnovější vědecká doporučení ani cíle udržitelnosti. Aktuálně připravované nařízení si klade za cíl stanovit jednotné podmínky pro zvířata vyvážená do třetích zemí, zkrátit dobu přepravy, či stanovit teplotní limity a požadavky na prostor. Komise zároveň představila celoevropský rámec pro dobré životní podmínky psů a koček a jejich dohledatelnost a sdělení „Evropa bez kožešin“, které je odpovědí na evropskou občanskou iniciativu.
„Je potřeba zlepšit podmínky zvířat během přepravy, ale musí být nastavené tak, aby neohrozily stabilitu zemědělské produkce a soběstačnosti českých i evropských zemědělců. Česká republika je napřed a mnoho přísných pravidel jsme už nastavili. Zavedli jsme povinné čipování psů, podmínky pro ustájení a krmení zvířat nebo zákaz chovu zvířat na kožešiny.“
Marek Výborný, ministr zemědělství
Rada rovněž uvítala pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s navrhovaným nařízením o rostlinách šlechtěných novými genomickými technikami a potravinách a krmivech z nich. Takto získané rostliny budou odolnější například vůči suchu nebo některým škůdcům. Cílem navrhovaného nařízení je podpora biologické rozmanitosti a posílení konkurenceschopnost, odolnosti a udržitelnosti zemědělského odvětví. Navrhovaná pravidla mají rovněž vysoké požadavky na úroveň ochrany zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Česká republika návrh podpořila, na jeho konečné podobě však nebyla oproti plánu předsednictví v Radě nalezena většinová shoda.
Ministři byli dále informováni o pokroku ve vyjednávaní o používání udržitelných přípravků na ochranu rostlin, reprodukčních materiálů rostlin a lesních dřevin nebo tzv. snídaňových směrnic. Navíc přijali politickou dohodu k rybolovným právům v Atlantiku, Středozemním, Černém a Severním moři. Kromě jiného ministři diskutovali také o aktuální situaci na zemědělském trhu s ohledem na aktuální vývoj na Ukrajině.
Zdroj: Rada EU, MZe ČR, ES PRES
Foto: Rada EU
