Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta a potvrdila také svůj závazek bojovat s vysokou inflací. Banka o tom informovala v tiskové zprávě. Měnový výbor nijak nenaznačil, že už by začal uvažovat o snížení sazeb.
ECB se na základě současného hodnocení podle své prezidentky Christine Lagardeové domnívá, že hlavní úrokové sazby jsou na úrovních, které při dostatečně dlouhém zachování významně přispějí k tomu, aby se inflace dostala na dvouprocentní cíl banky. „Naše budoucí rozhodnutí zajistí, že úrokové sazby budou nastaveny na dostatečně restriktivních úrovních tak dlouho, jak to bude nutné,“ prohlásila. ECB se podle ní při dalším rozhodování bude řídit podle dat.
ECB loni v září ukončila svůj nejrychlejší cyklus zvyšování sazeb. Ten zahájila předloni v červenci s cílem dostat pod kontrolu inflaci. Řada ekonomů předpokládá, že letos ECB začne úroky snižovat, přestože banka je neústupná v tom, že byť jen diskuse o změně úroků by byla předčasná, protože cenové tlaky v ekonomice zůstávají.
Rada guvernérů uvedla, že je připravena upravit všechny své nástroje, aby ve střednědobém horizontu zajistila, že se inflace vrátí na dvouprocentní cíl. „Na základě svého stávajícího hodnocení Rada guvernérů usuzuje, že základní úrokové sazby ECB jsou na úrovni, která dostatečně dlouhým působením k tomuto návratu výrazně přispěje,“ uvádí se ve sdělení ECB. Vývoj inflace je podle banky v zásadě podle jejích předchozích hodnocení. ECB však odstranila zmínku z předchozích prohlášení o zvýšených domácích cenových tlacích a vysokém růstu nákladů na práci.
Lagardeová také varovala, že k vnějším rizikům v případě inflace patří zvýšené geopolitické napětí, hlavně na Blízkém východě. To by mohlo v nejbližší době zvýšit ceny energií a náklady na dopravu a zbrzdit globální obchod. Inflace by také mohla zrychlit, pokud by mzdy rostly více, než se očekávalo.
Finanční trhy nyní čekají, že ECB v letošním roce sníží základní úrok o 1,25 procentního bodu. První snížení podle nich přijde v dubnu nebo v červnu, ke snížení sazeb ECB podle nich přistoupí celkem pětkrát. Nižší sazby firmám zlevňují úvěry, a mohou tak přispět k hospodářskému oživení. Střadatelům ale snižují výnosy na spořicích účtech.
„Rozhodnutí ECB bylo v souladu s očekáváním trhu,“ sdělil ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. „Centrální bankéři vyčkávají na nově příchozí data, která budou vyhodnocovat. Myslím si, že ke snížení sazeb by mohlo dojít nejdříve v červenci. Koruna na páru s eurem v bezprostřední reakci nereagovala a nyní se pohybuje na úrovni 24,75 korun za euro,“ dodal.
„ECB bude balancovat mezi opatrným přístupem s cílem definitivně dostat inflaci pod kontrolu a snahou nepřidusit ekonomiku eurozóny, která již balancuje na hraně recese,“ uvedl analytik Portu Marek Malina. „Podle našeho názoru se tak nakonec rozhodne pro snížení sazby v červnu a do konce roku dojde ke třem až čtyřem snížením.“
Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta. Loni v prosinci činila 2,9 procenta, a přiblížila se tak dvouprocentnímu cíli ECB. Zrychlila ale z listopadových 2,4 procenta.
Zdroj: ČTK
Foto: Unsplash
