3. kapitola seriálu Vize o budoucnosti Evropy v proslovech: Projev Jacquese Delorse o evropském společenství a novém světovém řádu po konci studené války

28.05.2021
text: Lucie Nalejvačová, infografika: Kristina Kollertová, Euroskop

Jacques Delors patří k nejvýraznějším osobnostem evropského projektu. V letech 1985-1995 vedl Evropskou komisi a za tu dobu dokázal reformovat rozpočet a položit základy k zavedení jednotné měny. Dekáda, během které předsedal Komisi, patří k nejdůležitějším v historii Evropského společenství (ES). Proto je Delorsovi věnována 3. kapitola seriálu Vize o budoucnosti Evropy v proslovech.

V září roku 1992 přednesl jeden ze svých nejvýznamnějších projevů o Evropě, ve kterém sdílel se světem svou vizi Evropy v měnícím se světě. Válka v Zálivu skončila operací Pouštní bouře a při té příležitosti označil prezident Bush starší stav světa novým světovým řádem. Po více než 40 letech skončila studená válka a po bipolárním rozdělení světa byly na vrcholu pouze Spojené státy americké.

Jelikož se globální uspořádání rozpadlo, většina světa stála před čistým plátnem a rozhodovala se, jaké místo ve společnosti zaujme. Za užší interdependence a globalizace se i Evropské společenství snažilo najít svou pozici ve světě. Jacques Delors o tom promluvil v Royal Institute of International Affairs v Londýně.

Princip z evropské laboratoře

„Zakladatelé Evropy měli tolik moudrosti, aby postavili naše země na cestu solidarity a spolupráce, která, zdá se, znemožňuje návrat ke starým démonům. Naše národy se naučily navzájem se poznat a vážit si sebe; to je klíč ke všemu. Samozřejmě to nevylučuje rozdíly v názorech a argumentech, ale v konečné analýze je odhodlání vypracovat pozitivní kompromisy.“

Proslov Jacquese Delorse o evropském společenství a novém světovém řádu po konci studené války

Delors vnímal Evropské společenství jako „laboratoř“ pro řízení vzájemné závislosti. Domníval se, že ES je v tomto ohledu revolučním projektem, který měl v této oblasti světu, který v té chvíli poprvé naplno poznával pravou interdependenci, nabídnout své zkušenosti. Zásada, díky které se kontinentu povedlo dosáhnout hospodářského propojení, se týká kolektivní paměti. Každý region ji má. Pokud ale spolu chtějí jednotlivé státy blízko spolupracovat, je nutné s ní pracovat, popřípadě ji i vytěsnit.

I dnes většina evropských představitelů označuje diverzitu názorů v Evropské unii za kladnou stránku. Delors zásluhy za výzvu evropským státům, aby zapomněly na historické křivdy, připsal Winstonu Churchillovi. Jak zmiňovala 2. kapitola našeho seriálu věnovaná Churchillovi, zasazoval se o čistý štít mezi evropskými státy.

Jacques Delors (1952)

vyrůstal ve francouzské tradiční katolické rodině, což později ovlivnilo jeho politické názory studoval na Sorbonně začínal působit v Socialistické straně jako odborový aktivista stal se členem plánovací komise – jedné z institucí zděděných po Jeanu Monnetovi v roce 1981 se stal francouzským ministrem financí od roku 1985 – 1995 byl předsedou Evropské komise odmítal keynesiánství, propagoval volný trh s regulačními mechanismy státu a sociální dialog vedoucí ke kompromisům mezi státy

Foto: zdroj Fotobanka ČTK

Interdependence je tu stále, spolu se svými negativy

„Na rozdíl od pokusů o regionální samosprávu ve 30. letech 20. století Evropské společenství dlouhodobě prokázalo, že faktorem růstu je mezinárodní obchod a jeho rostoucí liberalizace. Naši obchodní partneři postupně přicházejí na to, že regionální integrace má dynamický dopad na všechny, a evropský model je inspirací pro všechny – všimněte si nedávných dohod uzavřených mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem.“

Proslov Jacquese Delorse o evropském společenství a novém světovém řádu po konci studené války

Ekonomická integrace a liberalizace evropských trhů je v nemalé míře zásluhou Jacquese Delorse. Jím vedená Komise završila budování jednotného evropského trhu, když v roce 1986 iniciovala Jednotný evropský akt (JEA). JEA taky zavedl hlasování kvalifikovanou většinou a zvýšil rozhodovací kompetence Evropskému parlamentu a Evropské komisi, tedy na úkor členských států, v hospodářské a sociální politice.

Ve svém proslovu na Institutu v Londýně promluvil Delors o tom, co globální interdependence může pro svět znamenat. Jev, který je součástí globalizace několikanásobně zrychluje životy lidí, přináší s sebou klady i zápory. Klady jsou v dnešním světě už brány za samozřejmost a zápory stejně jako před 30 lety existují, ale dnes už je jejich řešení akutní. Jsou jimi například demografický tlak, degradace životního prostředí, šíření jaderných zbraní, nadměrné zbrojení, obchod s drogami, organizovaný zločin a šíření AIDS.

Autor: text: Lucie Nalejvačová, infografika: Kristina Kollertová, Euroskop