Marie Bydžovská, Euroskop, 30.9. 2015
Poprvé od listopadu 2014 překonal počet zastánců odchodu z EU ve Velké Británii řady příznivců osmadvacítky. Předseda vlády David Cameron předložil Evropě čtyři požadavky na reformy. Úspěchy při jejich vyjednávání budou klíčové pro výsledek referenda, v kterém budou Britové nejpozději v roce 2017 rozhodovat o setrvání své země v Unii.
V pondělí zveřejnila agentura YouGov průzkum, podle nějž tábor odpůrců členství Velké Británie v EU narostl na 40 procent. Pro setrvání ostrovního království v Unii se vyjádřilo 38 procent dotázaných. Poprvé po osmi měsících se ručičky vah veřejného mínění vychýlily tímto směrem.
Změna rozložení sil přišla po „horkém létě“ v EU, kterému dominovala migrační krize a hrozba krachu Řecka, jež následovala přísná dohoda s předluženou zemí, která byla podle mnohých vynucena tvrdým nátlakem a hrozbami vyloučení z měnového klubu.
Vyjednávání Britů v Bruselu
Výsledky průzkumu YouGov se objevily v době, kdy konzervativní premiér David Cameron stupňuje úsilí o nové vyjednání vztahu Británie s osmadvacítkou. Opakovaně přitom ujišťuje, že jeho cílem je, aby Británie v Unii zůstala. „Vláda má jasný názor: domníváme se, že správnou věcí je návrh reformy, vyjednání změn a referendum. Věříme, že Británie v tomto bude úspěšná,“ řekl.
O reformě Unie mluvil Cameron se všemi ostatními 27 premiéry států EU i s nejvyššími představiteli evropských institucí. V diplomatických jednáních pokračují nyní vysoko postavení britští úředníci, kteří v Bruselu vysvětlují své cíle a zjišťují, jaké se otvírají cesty k možným kompromisům.
„Podnikají mnoho důvěrných rozhovorů v Komisi, Radě, a nyní začínají jednat s (Evropským) parlamentem, mluví s europoslanci z různých politických frakcí,“ vyjádřil se o britském úsilí pro server Politico.eu německý europoslanec David McAllister. Zastupitel za Křesťanské demokraty kancléřky Angely Merkelové se prý osobně v posledních týdnech setkal s dvěma reprezentanty britské vlády.
Plán na 14procentní růst HDP
David Cameron představil již v červnu čtyři klíčové oblasti, v kterých chce na evropské úrovni dosáhnout změn. První z nich je posílení evropského hospodářství. Británie dlouhodobě tlačí na liberalizaci vnitřního trhu, která by podle ní zvýšila evropské HDP až o 14 procent. Za zásadní považují Britové dokončení jednotného digitálního a energetického trhu, tedy sektorů považovaných za klíčové i Českem.
„Jde o to zajistit, že EU se bude soustředit na věci, které jsou pro lidi důležité – vytváření pracovních míst, zajištění ekonomického růstu, ochrana našich životních standardů,“ řekl o plánech britské vlády ministr zahraničí Philip Hammond.
Druhou oblastí je posílení pravomocí národních parlamentů, které lépe znají místní poměry. Také ke „stále užší integraci“ by podle Londýna neměly být nuceny všechny státy EU.
Konec dávkové turistiky
Nejcitlivějším sektorem se ukazuje imigrace. Premiér Cameron podle deníku Wall Street Journal loni slíbil, že sníží počet příchozích z 300 tisíc na 100 tisíc ročně. Dosáhnout toho chce snížením sociálních dávek. Jiné státy EU však varují, že nesmí narušit volný pohyb v rámci vnitřního trhu. Britové nicméně zdůrazňují, že nechtějí bojovat proti svobodě pohybu, ale pouze odradit lidi od tzv. „dávkové turistiky“.
Poslední požadavek se týká měnové unie, jejímž členem Británie podobně jako třeba ČR není. „Je nutné dosáhnout dohody, která umožní Eurozóně přistoupit k nutné další integraci, ale ochrání zájmy a integritu nečlenů Eurozóny a integritu jednotného trhu,“ řekl ministr financí George Osborne.
Podle Britů existuje riziko, že řada klíčových rozhodnutí bude přijímána výhradně členy Eurozóny, ačkoliv mají přímý vliv na všechny členy EU. Členové měnového klubu disponují v Radě kvalifikovanou většinou hlasu a mohou tak snadno zbylé země přehlasovat.
Příkladem takové situace bylo rozhodování o udělení překlenovací půjčky Řecku. Byl pro ni využit fond EFSM, za který ručí všechny státy osmadvacítky. Velká Británie měla být druhým největším garantem za půjčku. Země neplatící eurem nakonec získaly příslib, že jejich případné ztráty budou pokryty z dřívějšího prodeje řeckých dluhopisů, které nyní leží u Evropské centrální banky.
Brexit horší než Grexit
V červnu předseda Komise Jean-Claude Juncker jmenoval šéfem pracovní skupiny pověřené jednáním o požadavcích Británie na reformu EU Jonathana Faulla, jednoho z nejvýše postavených Britů v Unii. Jeho tým bude spadat přímo pod Junckera. Nejbližší důležité datum pro tuto skupinu bude prosincový summit lídrů EU, který se bude britskému referendu věnovat.
Podle BBC je cílem britského kabinetu dosáhnout dohody v březnu 2016, aby referendum mohlo proběhnout již na podzim 2016. Nicméně krajní časový limit pro uskutečnění hlasování je až konec roku 2017.
Odchod Británie z EU přitom je strašákem, který děsí řadu politiků i ekonomů. V době nejakutnější řecké krize se v anketě uspořádané agenturou Reuters na konferenci pořádané Mezinárodním finančním institutem ve Frankfurtu většina bankéřů vyjádřila, že možnost, že Velká Británie v budoucnu opustí Evropskou unii, je znepokojuje mnohem víc než vyhlídky na brzký odchod Řecka z eurozóny.
Ačkoliv se zatím diskuze o reformě EU odehrávají především v zákulisí, jejich výsledek rozhodne o budoucnosti EU pro další dekády.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
