18.03.2009
čtk
Za podmíněné prohloubení dialogu s Běloruskem a dalšími zeměmi zahrnutými do takzvaného východního partnerství a za integraci západního Balkánu do Evropské unie se dnes v německém Spolkovém sněmu přimlouval český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. V rozhovoru s ČTK se vyslovil také pro to, aby se jednou stalo členem unie Turecko.
Schwarzenberg členům zahraničního výboru Spolkového sněmu vysvětloval úsilí České republiky o prohlubování takzvaného východního sousedství. Německo jako nejsilnější země Evropské unie v tom hraje svou roli. Pro mě je důležité, aby v tom zahraniční výbor byl na naší straně, vysvětlil Schwarzenberg, proč si do Berlína odskočil mezi jednáními v Bruselu.
Zvláštní kapitolu rozhovorů šéfa české diplomacie s německými poslanci tvořil postoj k Bělorusku, s jehož zahrnutím do projektu nazývaného východní partnerství se počítá.
Ministr ČTK řekl, že Česká republika jako předsednická země v této věci odráží hlavní proud evropského myšlení. Je žádoucí, abychom navázali vztah s Běloruskem. Měli bychom jim nabídnout evropskou alternativu, ale k tomu také patří požadavek, aby se změnilo chování Běloruska k vlastním občanům, vysvětlil nynější předseda rady ministrů zahraničních věcí EU.
Východní partnerství, které patří mezi priority českého předsednictví EU, chce unie založit také s pěti dalšími bývalými sovětskými republikami – Ukrajinou, Moldavskem, Gruzií, Ázerbájdžánem a Arménií. Partnerství má být odstartováno 7. května na summitu v Praze.
V posledních měsících nastalo oteplení vztahů mezi EU a Běloruskem, v jehož čele stojí autokrat Alexandr Lukašenko. V pondělí ministři zahraničí členských zemí EU prodloužili původně půlroční pozastavení cestovních sankcí pro běloruské představitele, což otvírá možnost, že by se pražského summitu zúčastnil i Lukašenko.
Česko má i jako předsednická země unie zájem o integraci co nejvíce zemí, zejména balkánských. Nejsilnější německá strana, Křesťanskodemokratická unie (CDU), ale v úterý do svého programu k volbám do Evropského parlamentu zakotvila názor, že by EU měla přijmout ještě Chorvatsko a pak si vzít delší čas na vlastní konsolidaci, která by si vyžádala několikaletou pauzu v přijímání nových členů. Strana německé kancléřky Angely Merkelové přitom odmítá plné členství Turecka.
Schwarzenberg přiznal, že postoj Prahy je v otázkách dalšího rozšiřování EU naprosto odlišný. My jsme toho názoru, že po Chorvatsku bychom měli další členy důsledně přijímat podle jejich zásluh a podle toho, jak přijímají reformy, poznamenal. Vyjádřil přání, aby byly do EU postupně přijaty prakticky všechny země západního Balkánu, tedy kromě Chorvatska i státy jako Makedonie, Bosna a Hercegovina, Albánie a Srbsko.
K debatě kolem možného členství Turecka Schwarzenberg připustil, že v posledních dvou letech v zemi nenastal velký pokrok s prosazováním reforem a že se v Evropě objevují silné protiturecké předsudky. Turecko musí dělat své reformy a musí narovnat svůj vztah s Kyprem, řekl Schwarzenberg. Míníme-li Evropskou unii vážně, měli by (Turci) být součástí Evropské unie také, zdůraznil však šéf české diplomacie.
Zatímco jižní, řecká část Kypru je členem EU, severní, turecká část stále stojí mimo unii. Sever Kypru obsadila v roce 1974 turecká armáda v reakci na předcházející snahu kyperských Řeků připojit celý ostrov k pevninskému Řecku. V roce 1983 byla na severu ostrova vytvořena Severokyperská turecká republika, kterou však uznává jen Ankara. Vleklé rozpory mezi oběma znesvářenými komunitami kolem opětného sjednocení Kypru zatěžují rozhovory Turecka s Evropskou unií a brání Ankaře ve výraznějším pokroku na její cestě za členstvím v unii.
Autor: Euroskop
