Národní konvent uspořádal další kulatý stůl, debatovalo se o podpoře podnikavosti mladých lidí
Národní konvent o Evropské unii zorganizoval kulatý stůl s názvem Podnikavost a její podpora ve vzdělávání. Jednání se uskutečnilo v pátek 30. října 2015 v Lichtenštejnském paláci. Záměrem konventu bylo nastartovat debatu o podnikavosti a konkurenceschopnosti mladých lidí a následně vytvořit doporučení pro vládu i další tvůrce evropské politiky v ČR.
Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy jsou konkurenceschopnost, udržitelný růst a zaměstnanost hlavními prioritami současné vlády, které se promítají do celé řady dokumentů a především praktických kroků: „Pro zajištění konkurenceschopnosti absolventů a celé ekonomiky vláda nadále rozvíjí programy spolupráce mezi středními školami a podniky – při tvorbě školních programů i v rámci samotné výuky. Mezi další priority patří rozvoj informačních a komunikačních technologií, například zvyšování digitální gramotnosti.“
Garantem kulatého stolu byla tentokrát Hospodářská komora ČR a akci moderoval zástupce ředitelky CEBRE (České podnikatelské reprezentace při EU) Tomáš Hartman. Cílem kulatého stolu bylo pokusit se najít odpovědi na několik důležitých otázek – jak motivovat mladé lidi k podnikání, jak upravit vzdělávací systém, aby rozvíjel podnikatelské dovednosti nebo jakým způsobem nastavit spolupráci mezi školami a podnikatelskou sférou a zlepšit uplatnitelnost českých absolventů na trhu práce.
Kulatý stůl zahájila zástupkyně státního tajemníka pro evropské záležitosti Lucie Šestáková. Uvedla, že podnikavost lze chápat v řadě úrovní, nicméně obecně lze tento pojem definovat jako soubor kompetencí a vlastností, které zahrnují tvořivost, invenci, schopnost realizovat své nápady, ale také nebát se rizika, jež je s podnikáním úzce propojeno. Zapomínat by se nemělo ani na počítačové a jazykové dovednosti. Přestože se o podpoře podnikavosti mluví nejvíce v souvislosti s mladými lidmi, neměl by se opomíjet ani rozvoj podnikatelských dovedností v dalších fázích života v rámci celoživotního vzdělávání.
Podkladový materiál představil viceprezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Somr. Materiál se věnuje nejen širší definici pojmu podnikavost, ale představuje také hlavní dokumenty na evropské i české úrovni zabývající se touto otázkou. Velice kladně přitom hodnotí program Erasmus a navazující Erasmus+, jenž lze považovat za jeden z nejlepších programů Evropské komise. V oblasti spolupráce soukromého a akademického sektoru vypíchl aktivity organizace Junior Achievement. Ta se zaměřuje na poskytování praktických zkušeností s podnikáním studentů po celé Evropě.
Následovala prezentace stanovisek zúčastněných stran, která byla rozdělena na českou a evropskou část. Českou část zahájil Petr Černikovský z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Ten uvítal zejména fakt, že podnikavost a její podpora není už jen okrajovým tématem debat o zaměstnanosti, ale dostává se čím dál více do popředí zájmu. Ze strategií na podporu vzdělávání zmínil strategický rámec „Vzdělávání a odborná příprava 2020“ (ET 2020), na kterém se ČR výrazně podílela, jelikož byl přijat během českého předsednictví v Radě EU v roce 2009. Obecný rámec podpory podnikavosti je podle jeho názoru nastaven v ČR poměrně dobře, nicméně nyní je důležité jej vyplnit praktickými aktivitami, což je role i MŠMT.
Další prezentace se ujal Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, který přestavil společné stanovisko tří největších podnikatelských a zaměstnavatelských organizací v ČR, tedy Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Uvedl, že v oblasti podpory podnikavosti panuje mezi těmito organizacemi shoda, zejména v tom smyslu, že podnikavost je nutné systémově podporovat v rámci celého vzdělávacího procesu. Podnikatelské schopnosti a dovednosti jsou přitom důležité v pozici zaměstnavatele i zaměstnance a uplatní se v pracovním i osobním životě.
Evropské „okénko“ zahájila europoslankyně Michaela Šojdrová, která je zpravodajkou usnesení Evropského parlamentu k podpoře podnikání mladých lidí prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy. Ta poukázala na roztříštěnost strategií na podporu podnikavosti na evropské úrovni, přestože EU má v této oblasti pouze poradní úlohu. Doplnila, že i tak mohou evropské instituce sehrát významnou metodickou roli, definovat obsah vzdělávání z hlediska nutných kompetencí či podpořit kvalifikaci učitelů a strategická partnerství v této oblasti.
Část věnovanou úvodním prezentacím završila Vladimíra Drbalová, členka Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) a zpravodajka stanoviska výboru k podpoře tvořivosti, podnikání a mobility ve vzdělávání a odborné přípravě. Soubor podnikatelských dovedností přirovnala k otevřenému seznamu, jenž by se měl s postupem času upravovat a reagovat na rychle se měnící ekonomické procesy i vyžadované dovednosti. Zdůraznila také významnou úlohu učitelů a školitelů. Ti by svými schopnostmi měli dokázat nadchnout mladé lidi pro podnikání.
V rámci následné diskuze byla představena řada názorů na to, jak by měl být na úrovni ČR nastaven rámec podpory podnikatelského vzdělávání, ale také řada praktických příkladů již fungujících projektů. Účastníci kulatého stolu se shodli na tom, že podpora podnikavosti není v žádném případě pouze zodpovědností škol, ale významnou roli musí hrát i firmy a v neposlední řadě také rodiče. Cílem škol a vzdělávacích institucí by pak mělo být rozvíjení kreativity u žáků a studentů, pro což není v současné době příliš velký prostor. Za účinné nástroje pro rozvoj podnikatelských dovedností považuje řada účastníků praxe ve firmách a dále fiktivní firmy, které slouží jako dobrý příklad pro osvojení projektových schopností.
Zanedlouho bude v rámci Národního konventu vytvořeno doporučení pro vládu a další tvůrce evropské politiky. Závěry z jednání najdete na webu, další informace pak na twitterovém účtu nebo facebookové stránce.
