Národní konvent zorganizoval kulatý stůl s názvem Energetická unie: Rok poté
Národní konvent o Evropské unii se opět věnoval energetické politice. V pátek 11. března 2016 zorganizoval odborný kulatý stůl s názvem Energetická unie: Rok poté. Jednání se mimo jiné zúčastnil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, náměstkyně pro energetiku MPO ČR Lenka Kovačovská nebo člen představenstva ČEZ Ivo Hlaváč.
Evropa pokračuje v naplňování konceptu Energetické unie. Zatím posledním krokem je představení balíčku, který řeší především bezpečnost dodávek zemního plynu. Tato sada návrhů ale rozhodně nebude pro letošek jedinou aktivitou. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy česká vláda tyto dokumenty vítá a energetickou politiku vnímá jako jednu ze svých priorit. „V rámci Národního konventu o EU jsme zorganizovali už třetí kulatý stůl, který se oblasti energetiky věnuje. V mnoha ohledech, například v oblasti bezpečnosti dodávek zemního plynu, má Česká republika domácí úkoly splněné. Nyní je na čase diskuzi posunout dál a zaměřit se na další technické aspekty unie, jako je nastavení trhu s elektřinou, klimatické aspekty energetiky nebo posilování role spotřebitelů.“
Kulatý stůl byl organizovaný společně s Hospodářskou komorou ČR. „Kvitujeme, že jako jedno z témat k diskusi v rámci Národního konventu o EU bylo zvoleno i téma Energetické unie, které je nejen pro podnikatele velmi důležité. Celá Evropská unie se v současnosti potýká s rostoucí poptávkou po energiích, nestabilními cenami a hrozbou přerušení dodávek. Zároveň si všichni uvědomují, že je třeba snižovat dopad energetického odvětví na životní prostředí. Uvítáme proto intenzivní dialog k tomuto tématu,“ uvedl prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý.
Cílem kulatého stolu bylo především zhodnotit stávající fungování Energetické unie a její další vývoj. Pozornost bude věnována zejména následujícím otázkám:
- Jaké jsou možnosti České republiky přispět k formování Energetické unie při vytváření vnitřního trhu s energiemi v oblastech zajišťování konkurenčního prostředí, přenosové infrastruktury, propojování trhů a posilování role spotřebitelů?
- Jaké specifické kroky by měly být učiněny v rámci dekarbonizace energetiky v oblasti reformy systému EU ETS a v oblasti integrace obnovitelných zdrojů? Využívá ČR v této oblasti svého potenciálu?
- Jakým způsobem efektivně využít potenciál energetických úspor v ČR, který zůstává doposud nevyužitý, a přijatý cíl pro rok 2020 se zdá být reálně ohrožen?
Účastníci diskuse se shodli, že rok 2015 přinesl pro prohlubování integrace Energetické unie řadu důležitých momentů. Podle všech indicií bude však rok 2016 neméně důležitým a jako takový bude vyžadovat pevnou pozici ČR k řadě souvisejících témat.
Shoda mezi účastníky panovala v důležitém a pevném postavení ČR vůči zahraničním partnerům, kteří v nejvyšší míře ovlivňují energetiku ČR, tedy Německu a Rakousku. Účastníci kulatého stolu cítí potřebu tvrdě hájit národní zájmy. Velké množství nově přijímané legislativy nepřispívá ke stabilitě energetického odvětví. Je nutné orientovat se na implementaci stávajících směrnic, než přijímat velké množství dalších.
Důraz je třeba vložit na implementaci třetího liberalizačního balíčku, dále na stabilitu regulací v oblasti obnovitelných zdrojů energie a modernizaci přenosové soustavy a její propojování v rámci Evropy s cílem zajistit energetickou bezpečnost. Jako nejzásadnější problém bylo na kulatém stole identifikováno naplňování cílů energetické účinnosti. Je nutné koordinovat všechny stávající programy a posílit roli energetické účinnosti ve všech odvětvích. Vláda ČR musí urychleně provést všechny kroky vedoucí k dosažení stanoveného cíle.
