Pascal Bruckner Francouzský filosof a spisovatel Pascal Bruckner se ve svém eseji ptá, dojde-li masochistická posedlost revizí dědictví minulosti až k totálnímu popření evropských hodnot, které nakonec donutí Evropu, aby kapitulovala před režimy, které neznají sebekritiku ani v náznaku. Zabývá se mimo jiné problémem multikulturalismu, přičemž hájí francouzský model rovnosti proti anglosaskému pojetí zachování odlišností, který nevyhnutelně vede k separatismu, tj. lineárnímu přiřazování jednotlivých komunit, které kromě jazyka a dozorujícího státu nemají nic společného, nejsou nakloněny demokracii, ale využívají naší…

Stanislav Tumis (FF UK) Třetí část rozsáhlé analýzy tří autorů, vztahující se k počátkům sociálního státu v Evropě po druhé světové válce. Soubor tří následujících studií si klade za cíl analyzovat sociální politiku britských vlád od počátku 40. do poloviny 60. let, tj. v době, kdy se v Downing Street vystřídalo celkem osm kabinetů (Churchillova koaliční [1940-1945] a poté konzervativní vláda [1945], Attleeho první [1945-1950] a druhá labouristická vláda [1950-1951] a konečně Churchillova [1951-1955], Edenova [1955-1957], Macmillanova [1957 – 1963]…

Martin Kovář (FF UK) Druhá část rozsáhlé analýzy tří autorů, vztahující se k počátkům sociálního státu v Evropě po druhé světové válce. Soubor tří následujících studií si klade za cíl analyzovat sociální politiku britských vlád od počátku 40. do poloviny 60. let, tj. v době, kdy se v Downing Street vystřídalo celkem osm kabinetů (Churchillova koaliční [1940-1945] a poté konzervativní vláda [1945], Attleeho první [1945-1950] a druhá labouristická vláda [1950-1951] a konečně Churchillova [1951-1955], Edenova [1955-1957], Macmillanova [1957-1963] a Douglas-Homeova…

Jaromír Soukup (FF UK) První část rozsáhlé analýzy tří autorů, vztahující se k počátkům sociálního státu v Evropě po druhé světové válce. Soubor tří následujících studií si klade za cíl analyzovat sociální politiku britských vlád od počátku 40. do poloviny 60. let, tj. v době, kdy se v Downing Street vystřídalo celkem osm kabinetů (Churchillova koaliční [1940-1945] a poté konzervativní vláda [1945], Attleeho první [1945-1950] a druhá labouristická vláda [1950-1951] a konečně Churchillova [1951-1955], Edenova [1955-1957], Macmillanova [1957-1963] a Douglas-Homeova…

Josep Borrell Fontelles Španělský poslanec Evropského parlamentu Josep Borrell Fontelles se zamýšlí nad Evropskou unií po přijetí dvanácti středo a východoevropských zemí, přičemž odmítá mluvit o rozšíření Evropy – podle něj jde o její opětné sjednocení. Připomíná rozdílný pohled nových a starých členských zemí především na vztah ke Spojeným státům, který je dán historickou zkušeností. Evropská identita a zejména zeměpisné vymezení Evropské unie je téma, o němž se napsalo už nespočet stránek. Co ale znamená přesně „evropský? A kdo všechno…

Rudolf Kučera Rozšiřování Evropské unie je proces, který má sice svá ustálená pravidla, daná rozhodnutími Evropské rady v minulosti, ale vzhledem k tomu, že se v současné době zvolna připravuje pozastavení tohoto procesu na delší dobu, je žádoucí jeho celková reflexe. Není přitom třeba nějaké konceptualizace, vycházející z dosavadních přístupů, ale zásadních politických úvah, zahrnující taková témata, jako jsou: budoucí identita Unie, její dlouhodobý smysl a poslání v době globalizace atd. Spíše než vědecké analýzy je třeba politické a filosofické…

Martin Hybler Nekompromisní kritika Evropské unie z pera filosofa a psychologa Martina Hyblera je napsána vskutku s „gustem“ zainteresovaného letitého pozorovatele. I když s některými argumenty by bylo možno polemizovat, a i přes některé lehčího rázu, nechybí jim závažnost. To ale ať si čtenář posoudí sám. K napsanému jen dvě poznámky: autor zcela pomíjí geopolitické hledisko evropské integrace, které je tak důležité pro země střední a východní Evropy. A za druhé: Nebylo by stejně tak možné napsat podobně založenou kritiku…

Bohumil Doležal Památce Istvána Bibó Pád ruského komunismu způsobil v osvobozených středoevropských zemích jakousi explozi dobré vůle. První projekt středoevropské spolupráce se objevil hned po převratu a měl své kořeny ještě v disentu. Dostal jméno Visegrád (podle sídelního hradu středověkých maďarských – nebo chcete-li uherských – králů v severním Maďarsku, kde se v roce 1335 setkal tehdejší uherský panovník Karel Robert z Anjou s českým králem Janem Lucemburským a polským králem Kazimírem III., aby urovnali vzájemné vztahy a navázali hospodářskou…

Luděk Bednář Autor, dlouholetý redaktor revue Střední Evropa, která se už od svých samizdatových počátků v době normalizace zabývá otázkami spojenými s evropskou integrací, ve svém článku načrtává proces sebeuvědomování evropské společnosti – od starého Řecka přes křesťanskou pospolitost středověku a osvícenství až po dnešek, přičemž zastává názor, že hlavním hnacím impulsem tázání se po evropské identitě je překonávání stále nových krizí. Evropská identita se v průběhu dějin měnila. Ani na začátku 21. století není jasné, zda a jakou „duši…