Brexit

V roce 2018 pokračovala vyjednávání mezi zástupci EU a Velké Británie o podobě Dohody o podmínkách vystoupení (tzv. brexitová dohoda, dle čl. 50 Lisabonské smlouvy), zároveň se začínala řešit podoba Dohody o budoucích vztazích mezi Velkou Británií a EU (dle čl. 219 Lisabonské smlouvy). Návrh brexitové dohody byl představen v únoru 2018 a o měsíc později byl také schválen rámec pro vyjednávání o budoucích vztazích. Brexitová dohoda nebyla na britské straně schválena, proto britská premiérka Theresa Mayová požádala 20. března 2019 o odklad brexitu. EU-27 rozhodla o dvou termínech odkladu - do 22. května pokud britští poslanci dohodu schválí, v opačném případě se brexit odkládá do 12. dubna. Dohoda Dolní sněmovnou britského parlamentu opět neprošla a hrozil tzv. tvrdý brexit, bez jakékoliv dohody. Premiérka Mayová proto požádala o další odklad brexitu, tentokrát EU-27 rozhodla o odkladu do 31. října.

Následovaly však turbulence na britské politické scéně, Theresa Mayová byla ve funkci premiérky vystřídána Borisem Johnsonem, který nevylučoval brexit bez dohody, pokud se mu nepodaří s EU vyjednat novou dohodu. Úpravy dosavadní brexitové dohody bylo nakonec dosaženo v říjnu, ale britští poslanci o ní nestihli hlasovat, premiér Johnson požádal o odklad brexitu, který byl tentokrát odložen do 31. ledna 2020. V mezičase ve Spojeném království proběhly na konci roku 2019 předčasné volby, ve kterých zvítězili konzervativci s Johnsonem v čele. V lednu 2020 došlo konečně k průlomu - brexitová dohoda byla oběma stranami podepsána a ratifikována a 31. ledna 2020 Velká Británie oficiálně opustila Evropskou unii.

Důležité milníky

Obchodní vztahy

Roky 2018 a 2019 se na jednu stranu nesly v duchu uvalování cel mezi EU a USA, na druhou stranu byly dojednány některé dlouho vyjednávané obchodní dohody. Na začátku roku 2018 americký prezident Donald Trump rozhodl o zavedení 25% cla na dovoz oceli a 10% cla na dovoz hliníku do USA a toto rozhodnutí zdůvodňoval ochranou amerického hospodářství. EU reagovala analogicky, a to uplatněním 25% cla na dovoz některého zboží z USA, vč. hliníku a oceli. Hrozilo rozpoutání obchodní války mezi EU a USA, když prezident Trump následně oznámil, že zvažuje zavedení dalších celních opatření, nyní na evropské automobilky, na což by EU musela opět reagovat. V červenci 2018 nakonec proběhla schůzka mezi prezidentem Trumpem a předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, na které se dohodli o zdržení se zaváděních dalších obchodních bariér.

V červenci 2018 byla podepsána dohoda o volném obchodu s Japonskem a v únoru následujícího roku vstoupila v platnost - jedná se o dohodu pokrývající oblast, která zahrnuje třetinu globálního HDP a 600 mil. obyvatel. V roce 2018 byla završena jednání o obchodní dohodě se Singapurem, na začátku roku 2019 byla dohoda o volném obchodu se Singapurem odhlasována europoslanci a v listopadu stejného roku vstoupila v platnost. Jednání o obchodní dohodě s jihoamerickým sdružením Mercosur byla završena v červnu 2019.

Aktivace článku 7 SEU na obranu hodnot EU

Na konci roku 2017 byl poprvé v historii EU spuštěn článek 7 SEU proti členské zemi EU. Jedná se o postup vůči členské zemi EU týkající se možného porušování základních evropských hodnot, který může skončit až pozastavením hlasovacích práv v Radě. Takovýto postup byl uplatněn vůči Polsku kvůli obavě o vládu práva. Paralelně probíhala řízení před Soudním dvorem EU kvůli reformám polského soudnictví - v září 2018 např. Evropská komise (EK) poslala Polsko k Soudnímu dvoru EU kvůli tamnímu Zákonu o Nejvyšším soudu, který podle EK oslabuje nezávislost soudnictví. Ke konci roku 2019 Soudní dvůr EU žalobě EK vyhověl, když rozhodl o tom, že tento zákon je v rozporu s unijním právem.

Článek 7 byl následně spuštěn také vůči Maďarsku, a to v září 2018. Kritika mířila k fungování ústavního a volebního systému, nedostatečné transparentnosti procesu, nedostačujícímu zapojení občanské společnosti, absenci skutečné konzultace a oslabení vnitrostátního systému brzd a protivah. Důležitým bodem byla i obava o nezávislost soudnictví.

Volby do Evropského parlamentu

Klíčovým tématem roku 2019 byly volby do Evropského parlamentu, které se v členských státech EU uskutečnily ve dnech 23. - 26. května 2019. V České republice se eurovolby konaly 24. a 25. května 2019, oproti minulým volbám v roce 2014 se volební účast zvýšila o více než 10 % - na 28,72 %. Češi si zvolili celkem 21 europoslanců - jejich aktuální seznam najdete v našem přehledu. Volby v ČR vyhrálo hnutí ANO a získalo tak 6 křesel, na druhém místě se umístila ODS se ziskem 4 křesel, po 3 křeslech získali Piráti a STAN+TOP09, 2 křesla získalo SPD a také KDU-ČSL a jednoho svého zástupce vyslala do EP KSČM.

Občané EU rozdělovali své hlasy pro celkem 751 europoslaneckých křesel. S ohledem na brexitová jednání se těchto voleb účastnila i Velká Británie, nicméně po jejím odchodu z EU v lednu následujícího roku se počet křesel snížil na 705 - z 73 britských křesel bylo 27 přerozděleno mezi některé členské státy a zbylých 46 zůstává volných pro případné rozšíření EU v budoucnu, počet křesel pro ČR zůstal stejný.

Po vyjednáváních mezi členskými státy bylo do konce roku zvoleno nové vedení unijních institucí:

• předsedou Evropského parlamentu byl zvolen David-Maria Sassoli, italský europoslanec, nominovaný za frakci S&D,
• předsedkyní Evropské komise se stala Ursula von der Leyen, bývalá německá ministryně obrany,
• předsedou Evropské rady se stal Charles Michel, bývalý belgický premiér,
• a do čela Evropské centrální banky byla zvolena Christine Lagardeová, předtím generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu.
  
  

Životní prostředí

Debata týkající se životního prostředí se točila kolem otázky klimatické neutrality a zákazu jednorázových plastových výrobků. Konkrétní návrh zákazu těchto výrobků byl představen v roce 2018 a v březnu 2019 byl zákaz plastových výrobků na jedno použití schválen Evropským parlamentem. Závazek o klimatické neutralitě byl přijat v červnu 2019 na summitu EU. Členské státy se dohodly na tom, že do roku 2050 musí být klimatické neutrality dosaženo „podle velké většiny členských zemí“. Ke konci roku 2019 europoslanci symbolicky vyhlásili stav klimatické nouze v EU a vyzvali novou Evropskou komisi (EK) k větší legislativní aktivitě týkající se klimatických cílů. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová ještě v prosinci stihla představit plán tzv. Evropské zelené dohody, která obsahuje návrh opatření vedoucí ke klimatické neutralitě do roku 2050.