I po zrušení kontrol na společných hranicích ČR s dalšími schengenskými státy zůstala zachována řada pravidel, která platí v současnosti a která se opírají o české právní předpisy. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

Hraniční kontroly skončily, státní hranice zůstaly zachovány

Hranice i nadále vymezují svrchované území členského státu, na kterém je vykonávána státní správa a samospráva a kde platí české právní předpisy.

Hraniční přechody na pozemních hranicích přestaly plnit svoji funkci, pokud nedojde k dočasnému zavedení ochrany státních hranic, bude-li tak stanoveno v rámci nezbytných opatření k eliminaci hrozeb v oblasti bezpečnosti.

Vyznačování státních hranic

Péče o vyznačování státních hranic nezanikla. Každý, kdo překročí vnitřní hranice, by si to měl jasně uvědomit. K tomu i nadále slouží hraniční znaky a zařízení upozorňující na průběh státních hranic.

V souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy (zejména zákonem o státních hranicích a zákonem o přestupcích) zůstaly zachovány povinnosti fyzických a právnických osob související se státní hranicí.

Občané i právnické osoby, jejichž nemovitosti se bezprostředně dotýkají linie státních hranic, musejí i nadále strpět:

• umísťování hraničních znaků a zařízení upozorňujících na průběh státních hranic na jejich pozemcích
• vstup pověřených osob při zeměměřičských činnostech na pozemky
• vstup pověřených osob při čištění a údržbě volného pruhu o šířce 1 m podél čáry státních hranic
• zachování volného pruhu o šířce 1 m podél čáry státních hranic (to znamená, že zde není možno umísťovat ani drobné stavby nebo oplocení)
• vyžadování stanoviska Ministerstva vnitra ke stavbám, stavebním, technickým a jiným opatřením na státních hranicích nebo v jejich bezprostřední blízkosti (50 m od čáry státních hranic)
• i nadále zachování pravidla, že hranice pozemků stanovené katastrálním operátem se přizpůsobují průběhu státních hranic znázorněného v hraničním dokumentárním díle (tzv. katastrální zákon).

Ostatní orgány a úřady samosprávy mají i nadále povinnost:

• vyžadovat v rámci přípravy investorských i dodavatelských záměrů na státních hranicích a v jejich bezprostřední blízkosti stanoviska Ministerstva vnitra k projektu a zachovávat 1 m volného pruhu podél čáry státních hranic
• neohrozit v rámci připravovaných projektů vyznačení průběhu státních hranic ani zařízení upozorňujících na jejich průběh; v případě potřeby je možné tato opatření vyjmout, ale náklady na jejich znovuosazení jsou účtovány k tíži investora
• vyžadovat v rámci vodoprávních řízení stanovisko Ministerstva vnitra k prováděným pracím na státních hranicích a na hraničních vodních tocích
• vyžádat v případě, že stavební záměry na státních hranicích (i na hraničních vodních tocích) přesahují státní hranice stanovisko stálých hraničních komisí; toto stanovisko zprostředkuje Ministerstvo vnitra
• dohodnout v případě prací souvisejících s vyhledáváním nebo dobýváním nerostného bohatství v bezprostřední blízkosti státních hranic (50 m) s Ministerstvem vnitra nutná opatření k zabezpečení průběhu státních hranic a jejich vyznačení.

V případě porušení pořádku na úseku správy státních hranic ČR i nadále platí, že se jedná o správní delikt.

Prokazování totožnosti

Pro potřeby prokazování totožnosti na území jiného schengenského státu zůstala zachována povinnost mít u sebe platný doklad totožnosti (v případě státních příslušníků třetích států cestovní pas).

Povinnost vlastnit nebo mít u sebe průkazy a doklady může být dále stanovena právními předpisy členského státu.

Vnitrostátní omezení

Přeshraniční pohyb se i nadále řídí také českými právními předpisy platnými pro určité oblasti, které právo volného pohybu přes hranice podmiňují respektováním určitých pravidel týkajících se např.:

• omezení rychlosti či zákazů vjezdu na vybraných komunikacích
• pohybu v národních parcích a národních přírodních rezervacích
• přeshraničního převozu zvířat (povinnosti související s mezinárodním očkovacím průkazem, cestovním pasem pro zvířata apod.)
• používání a převážení střelných zbraní

Činnost celních orgánů

Vstup do Schengenu se výraznějším způsobem nedotkl činnosti Celní správy ČR, která prodělala zásadní změny především v souvislosti se vstupem ČR do EU v květnu 2004 a ukončením kontrol zboží na pozemních státních hranicích.

V platnosti zůstala všechna pravidla související s volným pohybem zboží, která vyplývají ze členství ČR v EU, resp. celní unie. Jedná se např. o množství tabákových výrobků a alkoholických nápojů dovážených pro osobní potřebu, pravidla platby DPH, dovozu ojetých aut apod.

Činnost celníků na mezinárodních letištích zůstala zachována v nezměněném rozsahu pouze v případě vnějších schengenských letů, tj. letů z/do zemí mimo schengenský prostor.

Schengen se promítl do činnosti Celní správy především z hlediska posílení významu jejích aktivit ve vnitrozemí a užší spolupráce s ostatními orgány ČR. Celní správa se zaměřila na preciznější plnění úkolů v oblasti dohledu a pátrání, posílila součinnost a spolupráci s útvary cizinecké policie zejména na mezinárodních letištích a posílila dohled celních orgánů jak v osobní, tak i nákladní letecké dopravě. Celníci dále zintensivnili kontrolní a dohledovou činnost v oblasti vývozu zbraní, chemických látek, radioaktivních materiálů apod. a zvýraznili spolupráci s celními správami sousedních států například prostřednictvím společných komunikačních pracovišť.

Zachování bezpečnostních kontrol na mezinárodních letištích

Po obdržení palubního lístku je i nadále nutné absolvovat bezpečnostní kontrolu před vstupem do vnitřního prostoru letiště. Stále tedy platí stávající bezpečnostní pravidla zakazující převážení určitých předmětů na palubě letadla.

Hraniční kontroly při letech z/do zemí mimo schengenský prostor

V případě letů do zemí mimo schengenský prostor (např. v případě pražského ruzyňského letiště se jedná o lety z/do Terminálu 1) zůstala zachována dřívější praxe. Před vstupem do letadla je nutné i nadále absolvovat celou dosavadní proceduru, tj.:

• kontrolu totožnosti a vydání palubní vstupenky
• hraniční kontrolu
• bezpečnostní prohlídku a
• předložení palubní vstupenky a cestovního dokladu před vstupem do letadla.

Hraniční kontrola rozlišuje osoby s právem Společenství na volný pohyb a státní příslušníky třetích zemí. V případě občanů států EU, Schengenu a Lichtenštejnska se jedná o předložení platného cestovního dokladu a palubní vstupenky, u ostatních cestujících mohou být vyžádány další doklady.

Pravidla jednotného vnitřního trhu EU

I po rozšíření schengenského prostoru zůstala platná všechna pravidla EU související s jednotným vnitřním trhem a volným pohybem osob, zboží, služeb a kapitálu. Při překračování hranic je proto třeba respektovat příslušné předpisy.

Z praktického hlediska se jedná např. o povolené množství tabákových výrobků a alkoholických nápojů převážených pro osobní potřebu. Při cestování uvnitř států EU – např. z Německa do Francie či z ČR do Polska – by jedna osoba neměla pro osobní spotřebu převážet i nadále větší než následující množství:

tabákové výrobky

• 800 cigaret
• 400 doutníčků
• 200 doutníků
• 1 kg tabáku

alkoholické nápoje

• 10 l destilátů
• 20 l alkoholizovaného vína (např. portské nebo sherry)
• 90 l vína (z toho max. 60 l šumivého vína)
• 110 l piva

Vydávání víz k pobytu nad 90 dnů, tzv. národních dlouhodobých víz

ČR i nadále vydává národní víza k pobytu nad 90 dnů v souladu s českými předpisy, tj. zákonem o pobytu cizinců na území ČR (poslední novela tohoto zákona vstoupila v účinnost 21. prosince a mj. zkrátila standardní dobu pro vyřízení žádosti o české dlouhodobé vízum z 120 na 90 dnů).

Od 1. září 2007 jsou žadatelé o tento typ víza kontrolováni v SIS. Zařazení žadatele o vízum do SIS některým schengenským státem může být důvodem pro zamítnutí žádosti o vydání víza českými orgány, a to včetně zamítnutí žádosti o prodloužení již vydaného víza či jeho zrušení.

Dlouhodobá víza vydávaná ČR svého držitele opravňují pouze ke vstupu a pobytu na území ČR. Jeho držitel může – pokud podléhá vízové povinnosti vůči EU – přes území jiných států Schengenu pouze projíždět ve směru do ČR po dobu, která nepřesáhne 5 dní (schengenské předpisy neupravují možnost tranzitu i ve směru ze státu, který národní dlouhodobé vízum vydal, tranzit přes území jiných schengenských států proto nelze garantovat).

Od 21. prosince 2007 jsou česká víza k pobytu nad 90 dnů standardně vydávána ve formě víza typu D+C, které po dobu prvních 3 měsíců platnosti víza slučuje vlastnosti národního dlouhodobého a jednotného schengenského krátkodobého víza, tj. svému držiteli umožňuje po uvedené období cestovat po zemích Schengenu. Podmínkou vydání tohoto víza je splnění podmínek pro vydání jednotného schengenského víza včetně podání žádosti na zastupitelském úřadu ČR nacházejícím se ve třetí zemi, tj. mimo území Schengenu.

Po uplynutí prvních 3 měsíců platnosti vízum typu D+C zůstává klasickým vízem typu D, na jehož základě může jeho držitel podléhající vízové povinnosti pouze projíždět přes území jiných schengenských států (viz výše).

Vydávání povolení k pobytu

Vstupem do schengenského prostoru ČR nepřestala vydávat povolení k pobytu (dlouhodobému a trvalému) platné pro území ČR. Náležitosti potřebné pro podání žádosti o pobyt na území ČR zůstaly zachovány ve stejné podobě, jakékoli úpravy jsou možné pouze při změně příslušných ustanovení zákona o pobytu cizinců na území ČR, jehož poslední novela vstoupila v účinnost 21. prosince 2007.

Držitelé českého povolení k pobytu mohou cestovat do jiných států Schengenu. Občanům třetích zemí podléhajícím vízové povinnosti se tak výrazně zjednodušily možnosti cestování, protože pro cestování v Schengenu po dobu až 3 měsíců již nepotřebují žádné vízum – stačí jim české povolení k pobytu a platný cestovní pas.

I v tomto případě přineslo změnu spuštění Schengenského informačnímu systému (SIS) v ČR od 1. září 2007. Zařazení cizince do SIS od té doby může být důvodem pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k pobytu, a to včetně zamítnutí žádosti o prodloužení již vydaného povolení či v krajním případě jeho zrušení.

Nic se nezměnilo na pravidlech zaměstnávání cizích státních příslušníků v ČR

Podmínkou pro vykonávání pracovní činnosti i nadále zůstalo v případě občanů třetích států (s výjimkou osob požívajících právo Společenství na volný pohyb – tj. rodinných příslušníků občanů EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska) pracovní povolení, resp. vízum vydané za účelem vykonávání výdělečné činnosti. Stejně tak ani vstup do Schengenu nijak nepřispěl k odstranění přetrvávajících omezení týkajících se přístupu občanů ČR na pracovní trhy některých členských států EU.

Povinnost hlásit svou přítomnost na území jakéhokoliv členského státu

Rozšířením schengenského prostoru o ČR nepozbyla platnosti povinnost hlásit přítomnost na území jiného členského státu EU. Detailní podmínky, a to především časové limity pro nahlášení přítomnosti, se řídí národní legislativou příslušného státu. V případě pobytu na území ČR je situace následující:

V případě občanů EU se povinnost ohlásit na policii v místě pobytu v ČR týká pouze pobytů, u kterých bude předpokládaný pobyt delší než 30 dnů – v takovém případě je ohlášení nutné ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území. Tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana EU/Schengenu, Švýcarska či Lichtenštejnska, pokud tento občan pobývá v ČR společně s občanem některého z uvedených států. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se netýká případů, ve kterých tuto povinnost splnil ubytovatel.

Státní příslušník třetí země je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území jiného členského státu ohlásit místo svého předpokládaného pobytu. Třídenní lhůta se týká rovněž rodinných příslušníků – státních příslušníků třetích zemí, kteří občana EU, Islandu, Norska, Švýcarska nebo Lichtenštejnska v ČR nedoprovází ani nenásledují.

Tato povinnost se netýká cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele. Státní příslušník třetí země, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území členského státu bez víza, je povinen do 30 dnů ode dne počátku tohoto pobytu hlásit u policie místo svého pobytu na území, pokud předpokládaný pobyt na území bude delší než 30 dnů.