Důkladná kontrola

kontrola, která se provádí u státních příslušníků třetí země a která je opakem minimální kontroly, která se provádí u osob požívajících práva Společenství na volný pohyb. Spočívá v tom, že příslušník pohraniční stráže (v případě ČR služby cizinecké a pohraniční policie) ověří, zda státní příslušník třetí země splňuje všechny podmínky vstupu (a opuštění) území státu Schengenu.

Minimální kontrola

kontrola osob překračujících vnější hranice EU/Schengenu, které požívající práva Společenství na volný pohyb. Její provádění je pravidlem a jejím účelem je ověřit totožnost a státní příslušnost těchto osob, tj. zda jsou občany EU/EHP (EU+Norsko, Island, Lichtenštejnsko) / Švýcarska, nebo totožnost rodinných příslušníků občana EU/EHP/Švýcarska, kteří sami nejsou občany EU/EHP/Švýcarska, a jejich rodinné vazby na tohoto občana EU/EHP/Švýcarska. Minimální kontrola spočívá v rychlém a jednoduchém ověření cestovního dokladu s cílem zkontrolovat jeho platnost a odhalit výskyt známek pozměnění nebo padělání. Tato kontrola může zahrnovat vyhledání informací o odcizených, neoprávněně užívaných, ztracených nebo neplatných dokladech v příslušných databázích.

Občan EU

jakákoli osoba, která je státním příslušníkem některého členského státu EU.

Osoba požívající právo společenství na volný pohyb

osoba oprávněná se svobodně pohybovat a pobývat na území členských států. Jedná se o občany států EU a státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občana EU. Pod tuto kategorii patří také občané třetích zemí (a jejich rodinní příslušníci bez ohledu na státní příslušnost), kteří požívají práva volného pohybu rovnocennému právu občanů EU na základě dohody mezi Společenstvím a jeho členskými státy. V tomto případě se tedy jedná o občany 27 států EU doplněných o třetí země, které jsou součástí schengenského prostoru, resp. Evropského hospodářského prostoru (Norsko a Island a Lichtenštejnsko) a Švýcarsko a jejich státní příslušníky.

Státy, jejichž státní příslušníci požívají právo společenství na volný pohyb

Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko.

Rodinný příslušník osoby požívající právo společenství na volný pohyb

osoba, která je ve vztahu k občanu EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska
a) manželem nebo manželkou,
b) partnerem, se kterým občan EU uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu,
c) synem/dcerou, který(á) je mladší 21 let nebo je vyživovanou osobou – týká se rovněž syna/dcery dle písmen a) a b)
d) rodiče, kteří jsou osobami závislými na péči či výživě poskytované občanem EU, včetně rodičů manžela či manželky nebo partnera či partnerky dle písmene b)

Schengenský prostor

území států, na jejichž společných hranicích nejsou vykonávány hraniční kontroly. Bezpečnost společně chráněného území je zajištěna harmonizovanými pravidly pro ochranu vnější hranice, úzkou spoluprací v příslušných oblastech a Schengenským informačním systémem.

Schengenský aquis

soubor právních předpisů tvořících základ schengenské spolupráce. Kromě Schengenské dohody, Schengenské prováděcí úmluvy a protokolů a úmluv o přistoupení k úmluvám ze strany nových států se jedná o rozhodnutí a prohlášení Výkonného výboru (zanikl na základě schengenského protokolu) a všechny následné legislativní akty EU/ES, u kterých je v preambuli uvedeno, že rozvádějí schengenské acquis.

Schengenský protokol

Protokol o začlenění schengenského acquis do rámce EU, který tvoří součást Amsterodamské smlouvy. Na jeho základě se schengenská spolupráce přesunula z původní mezivládní úrovně na úroveň EU, čímž se stala mj. závaznou pro všechny nové členské státy EU a podléhající legislativním pravidlům EU/ES.

Schengenská spolupráce

souhrnné označení pro spolupráci členských států definovanou schengenským acquis. Pokrývá oblast ochrany hranic, policejní a justiční spolupráce, ochrany osobních údajů a vízové a konzulární praxe.

Vnitřní hranice

společné pozemní hranice členských států, včetně říčních a jezerních hranic; letiště členských států pro vnitřní lety; námořní, říční a jezerní přístavy členských států pro pravidelná trajektová spojení. Lze je překračovat v zásadě na jakémkoli místě a neprovádí se na nich žádné hraniční kontroly.

Vnější hranice

hranice mezi členskými státy a těmi, kteří se na schengenské spolupráci nepodílí (tzv.třetí státy), stejně tak jako jejich letiště a námořní přístavy. Lze je překračovat pouze na hraničních přechodech a všichni občané třetích států procházejí důkladnou kontrolou.