28.04.2006
Finsko, které otevírá od 1. května pracovní trh novým členským zemím, platilo za vzorného žáka Evropské unie. Tradičně vysoké proevropské sympatie se teď ale ztrácejí.
Finsko, které otevírá od 1. května pracovní trh novým členským zemím, platilo za vzorného žáka Evropské unie. Tradičně vysoké proevropské sympatie se teď ale ztrácejí. Finové sledovali podezíravě evropské rozpaky okolo ústavy i střety nad unijním rozpočtem.
Průzkum ústavu Eva uvedl, že počet příznivců unie klesl v pětimiliónové zemi z 33 procent v lednu 2005 na letošních 22 procent. Dvě třetiny dotázaných podle listu Helsingin Sanomat tvrdí, že nevýhody členství převažují nad pozitivy.
„Časy, kdy si Finové spojovali s Bruselem jen příznivé kroky, jsou nenávratně pryč,“ míní poslanec europarlamentu Alexander Stubb. Z této změny profitují euroskeptici. Například Timo Soini, který chtěl nabídnout třistastránkový návrh ústavy jako potravu rybám. Vadí mu, že finská vláda chce přesto dát v parlamentu hlasovat o přijetí ústavy ještě během nynějšího pololetí. Finsko se navíc chystá na červencové převzetí rotačního předsednictví unie od Rakouska. Evropské téma tak ovládlo politické diskuse.
„Je to jako vystavovat v zoo mrtvého slona,“ nabídl Soini příměr ke schvalování ústavy.
Jediná ze severských zemí, která zavedla euro, hledí na Brusel podezíravě. Soini získal 3,4 procenta hlasů v lednových prezidentských volbách, byl tedy pátým nejúspěšnějším mezi osmi kandidáty. Zvítězila Tarja Halonenová.
Proevropským politikům ztěžuje pozici ekonomický nacionalismus, který se šíří Evropou. Relativně geograficky odloučené Finsko pociťuje ochranu národních šampiónů – které uplatňuje v ekonomice zejména Francie – jako egoismus, který poškozuje menší státy. Stejně jako beztrestné překračování pravidel, například schodku veřejných financí, velkými státy.
„Finsko vždy chtělo plnit kritéria unie co nejlépe,“ řekl listu International Herald Tribune historik Mikko Majander. „Teď se Finové ptají, proč vyvíjet takové úsilí, když se neobtěžují velké státy?“
Euroskeptik Soini – bývalý studentský lídr, označovaný za sociálního konzervativce – považuje za nejlepší řešení další rozšiřování EU: doufá, že se tak soudržnost unie oslabí „Unii prospěje, pokud se zvětší tak, že se stane neovladatelnou, jako krysa, která se přejí,“ říká na mítincích. Tvrdí také, že Finsko členstvím ztrácí: loni přispělo do pokladny EU částkou 1,6 miliardy eur, zpět šlo 978 miliónů.
Také jinak proevropským zeleným vadí „sociální dumping“. „Není spravedlivé, aby nové země získávaly výhody a přitom soutěžily v nízkých daních,“ uvedla jejich představitelka Heidi Hautalaová, která působila v europarlamentu.
Kritici unie často zmiňují i zpronevěru peněz z bruselských fondů. „Ročně ztratí stát pět miliónů eur,“ připouští Matti Pukkio, vysoký úředník z ministerstva práce.
Europoslanec Stubb ale upozorňuje, že kritici Bruselu opomíjejí ekonomický přínos, který Finsku přinesl po roce 1995 vstup do unie. Přístup na společný trh umožňuje Finsku udržovat výhody sociálního státu. Stubb je přesvědčen, že ekonomice pomůže i otevření pracovního trhu.
Vedle Finska uvolní bariéry z nových zemí i Španělsko, Portugalsko a Nizozemsko, již dříve tak učinily Británie, Irsko a Švédsko.
Autor: Jiří Sládek
