19.10.2006
Populismus ve středoevropských zemích paradoxně posílil po jejich vstupu do Evropské unie, říká francouzský filosof a upozorňuje, že v debatě o dalším rozšiřování unie tudíž nebude možné argumentu o EU jakožto stabilizátoru použít.
Na vzestup populismu ve střední Evropě poukázala se znepokojením trojice politologů z Francie, Maďarska a Polska během debaty pařížského klubu Grande Europe. Francouz Jacques Rupnik přitom řekl, že vývoj ve střední Evropě je významný i pro diskusi o dalším rozšiřování Evropské unie.
Rupnik poukázal na to, že populismus ve středoevropských zemích paradoxně posílil po jejich vstupu do Evropské unie, který se přitom měl stát faktorem stabilizace demokracie. V debatě o dalším rozšiřování unie tudíž nebude možné argumentu o EU jakožto stabilizátoru použít.
Za společnou pro všechny země regionu označil Rupnik únavu z reforem, pnutí může vyvolávat i snaha dostát požadavkům pro vstup do měnové unie. Populismus v této části Evropy však není plod ekonomického propadu, míní.
„Česká republika na tom nikdy nebyla tak dobře jako v posledních letech a stejně tak Slovensko,“ řekl Rupnik. Dodal, že vzestup populismu není středoevropské specialita, ale projevuje se i dalších zemích – v Rakousku, Itálii i jinde. Jde tedy o výraz krize demokracie vůbec.
Na Slovensku podle něho není problém vítězství levicových populistů ze strany Směr-SD, ale jejich spojení s extremisty. Rupnik ale řekl, že situace se zatím nezvrhla a že vláda premiéra Roberta Fica přes silná antiliberální prohlášení postupuje opatrně, protože chápe, že radikalismus by se mohl projevit na postoji zahraničních investorů k zemi. Kriticky ale poukázal na radikální protievropskou rétoriku extremistů ve vládách na Slovensku i v Polsku i na podobný postoj ODS a prezidenta Václava Klause.
Bývalý maďarský ministr kultury a nyní profesor Středoevropské university v Budapešti András Bozóki se domnívá, že by pomohlo, kdyby se populismus ve střední Evropě stal předmětem debaty evropských institucí a kdyby EU vyvíjela na země této oblasti větší tlak. Na to, že chybí jasná vize budoucnosti, poukázal i ředitel ústavu politických studií Polské akademie věd Radoslaw Markowski.
Autor: jos-iHNed, čtk
