21.03.2009
čtk
Dvoudenní summit Evropské unie, který se konal v Bruselu, skončil dohodou, jež má přinést úlevu zemím zasaženým globální recesí. Celková pomoc, kterou unie přislíbila na různé účely, se vyšplhá na 100 miliard eur asi (asi 2,7 bilionu korun). Předseda Evropské komise José Barroso nečekaně hladké jednání pod vedením českého premiéra Mirka Topolánka překřtil na „summit výsledků“.
Lídři členských států EU se na něm shodli na navýšení krizového unijního fondu z 25 na 50 miliard eur, na půjčce Mezinárodnímu měnového fondu ve výši 75 miliard eur a na financování energetických projektů, pomoci zemědělcům a rozvoji internetu v objemu pěti miliard eur.
S půjčkou MMF a penězi pro energetiku státníci počítali prakticky již před summitem a zbývalo doladit jen poslední detaily. Největším překvapením je tak zdvojnásobení fondu EU pro země zasažené krizí, s nímž nečekaně první den summitu ve čtvrtek přišel Barroso.
Peníze z unijního fondu pro země zasažené krizí budou moci čerpat jen země, které nejsou členy eurozóny, tedy neplatí jednotnou evropskou měnou. Dosud finanční prostředky z fondu čerpalo jen Maďarsko a Lotyšsko. Maďaři získali 6,5 miliardy eur a Lotyši 3,1 miliardy eur. Obě země se kvůli globálnímu ekonomickému útlumu ocitly ve vážných potížích a požádaly o pomoc nejen EU, ale i Mezinárodní měnový fond (MMF). O finanční pomoc v poslední době požádalo Evropskou unii a MMF i Rumunsko. Celkem by mělo získat 18 miliard až 20 miliard eur (480 miliard až 540 miliard korun).
Podle Barrosa se ovšem případná pomoc pro Rumunsko ještě vejde do původního finančního stropu, který činí 25 miliard eur. Podle Topolánka další zájemce o peníze z fondu není. Chceme ukázat (zdvojnásobením fondu), že jsme už připravení na případné budoucí žádosti a že budeme schopni na takové případy schopni reagovat, dodal Barroso.
Kromě peněz na navýšení unijního fondu, EU nejspíš půjčí finance i Mezinárodnímu měnovému fondu. Politici se jen krátce před summitem 20 největších ekonomik světa (G20), který se uskuteční 2. dubna v Londýně, shodli, že na navýšení fondů MMF poskytnou celkem 75 miliard eur. I tyto peníze by měly být určeny na pomoc státům, které mají problémy s vlastní platební bilancí. Definitivní rozhodnutí o navýšení fondů a příspěvku jednotlivých států však nepadne na půdě EU, ale dost možná na setkání G20.
Značná pozornost médií se ale soustředila i na téma, které bylo spojené s podstatně menšími částkami. Ještě před začátkem summitu diplomaté odhadovali, že nejproblematičtějším bodem jednání bude rozhodnutí o financování některých energetických projektů v EU. Na ně chce evropské společenství věnovat zhruba čtyři miliard eur a další miliarda má putovat na pomoc zemědělcům a rozvoj širokopásmového internetu. Jednání o tomto bodu ale nakonec trvalo jen něco přes hodinu.
Pro Česko to znamená, že EU podpoří výstavbu dalších zásobníků na plyn v zemi částkou 35 milionů eur (téměř jedna miliarda korun). Zásobníky plánuje vybudovat společnost RWE Transgas. Firma má připraveny projekty na rozšíření zásobníků na jižní a severní Moravě. V příštích dvou letech chce do těchto projektů investovat až sedm miliard korun, což navýší kapacitu zásobníků firmy v Česku o třetinu.
Hlavní problém summitu ovšem nebyl v českých zásobnících, ale v plynovodu Nabucco. Evropská komise původně navrhla, že se unie zaručí v jeho případě za úvěry ve výši 250 milionů eur, během jednání se ale tato částka smrskla na 200 milionů eur. V jednu chvíli dokonce zmínka o Nabuccu zcela vypadla nahradila ji jen nekonkrétní zmínka o projektech jižního koridoru. Nelíbilo se to ale celé řadě států, které si od výstavby plynovodu, který má přivést plyn ze střední Asie do Evropy, slibují snížení závislosti EU na Rusku. Závěrečný dokument ale zmínku o Nabuccu opět obsahuje.
Na programu dvoudenní schůzky nicméně nebyly jen body spojené s ekonomikou. Evropská sedmadvacítka definitivně schválila projekt takzvaného východního partnerství. Ten v podstatě pootevírá dveře do EU některým státům bývalého Sovětského svazu. Konkrétně jde o Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu.
Kromě prohloubení diplomatických vztahů nicméně unie počítá i s větší finanční pomocí pro vybrané země, původně mělo jít o 350 milionů eur (zhruba 9,5 miliardy korun), nově ale státy bývalého SSSR získají do roku 2013 celkem 600 milionů eur (zhruba 16,2 miliardy korun).
Autor: Euroskop
