07.05.2009
čtk
Evropská unie se v pátek na summitu v Praze pokusí nalézt cestu, jak přivést plyn ze střední Asie do Evropy. Vrcholná schůzka, které se zúčastní i středoasijské státy, s téměř poetickým názvem „Jižní koridor – nová hedvábná stezka“ se bude točit především kolem chystané výstavby plynovodu Nabucco, který měl podle původních plánů snížit závislost Evropy na ruském plynu.
Podle dostupných informací se však zdá, že ruský energetický gigant Gazprom by mohl být rovněž jedním z dodavatelů plynu, což sice popírá teorie o snižování závislosti na Rusku, ale na druhou stranu zvyšuje pravděpodobnost výstavby Nabucca. Podle diplomatických zdrojů ČTK je navíc možné, že se summitu EU v Praze zúčastní i zástupci Ruska. Moskva totiž obdržela pozvání, aby se mohla vrcholné schůzky zúčastnit jako pozorovatel.
Verzi se zapojením Gazpromu nahrává skutečnost, že politici už nemluví o snižování závislosti na Rusku, ale o diverzifikaci zdrojů, což samozřejmě nevylučuje zapojení ruské strany. Tuto možnost navíc v nedávném rozhovoru pro bulharský deník Dnevnik připustil i Reinhard Mitschek, šéf konsorcia, které bude mít výstavbu Nabucca na starosti.
Kromě možného zapojení Ruska by podle Mitscheka mohl plynovodem Nabucco proudit plyn i z Turecka, Ázerbájdžánu, Turkmenistánu či z dlouhodobějšího pohledu i z Iráku či Egypta. Šéf konsorcia si ještě nedávno pochvaloval především jednání s Tureckem, která prý výrazně pokročila, což potvrzují i unijní diplomaté. Právě souhlas Ankary je přitom pro celý projekt klíčový, velká část plynovodu má totiž vést přes turecké území.
Jasněji kolem detailů projektu, který patří mezi jednu z priorit současného českého předsednictví EU, by mělo být až v červenci, kdy má být údajně podepsána mezivládní dohoda mezi Rakouskem, Bulharskem, Maďarskem, Rumunskem a Tureckem, tedy mezi hlavními účastníky Nabucca.
Příprava stavebních prací by v ideálním případě měla začít koncem roku. Samotná výstavba by měla podle Mitscheka začít právě v roce 2011 a dodavatelé zemního plynu by měly být vybráni o rok později, v roce 2012.
Úplně jasno stále není kolem financování. Náklady se delší dobu odhadují na zhruba osm miliard eur (asi 212 miliard korun). Na financování by se mělo nepochybně podílet více subjektů, mluví se především o Evropské investiční bance (EIB), dále by to měla být Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) či další finanční instituce. EIB je prý dokonce připravena financovat až čtvrtinu projektu, tedy poskytnout zhruba dvě miliardy eur (asi 54 miliard korun).
Autor: Euroskop
