07.05.2009
čtk
Společenstvím závislých států nazývá ruský list Kommersant projekt východního partnerství, který bude dnes odstartován na summitu EU v Praze. Projekt chce šestici bývalých sovětských republik (Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldavsku a Ukrajině) zaručit významnější politickou a ekonomickou spolupráci s EU.
Moldavsko je jedinou ze zemí východního partnerství, která otevřeně kritizuje nové sdružení. Připomíná to SNS-2. Proč máme vytvářet ještě jedno SNS (Společenství nezávislých států; dvanáct bývalých sovětských republik) pod kontrolou EU? Podobá se to kruhu kolem Ruska, charakterizoval tento projekt v jednom rozhovoru moldavský prezident Vladimir Voronin, který se pražského summitu osobně nezúčastní. Moldavsko budou stejně jako Bělorusko na summitu reprezentovat viceprezident a ministr zahraničí.
Kommersant připomíná, že před cestou do Prahy si moldavský ministr zahraničí zajel do Moskvy a konzultoval další kroky se svým ruským kolegou Sergejem Lavrovem.
Neúčast běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka na summitu EU vůbec nehodnotí jako nespokojenost Běloruska s budovaným spojenectvím. Naopak tím, že Lukašenko nepřijel, prokázal EU službu, protože ji ušetřil kritiky ochránců lidských práv za to, že mimořádně rychle omilostnila nedávného posledního diktátora Evropy a přijal ho do své náruče, píše list. Už samo pozvání Běloruska do organizace pod záštitou EU je průlomem a jasným svědectvím toho, že Bělorusko vyšlo z izolace.
Rusko se nejednou vyslovilo ostražitě k projektu východního partnerství. Lavrov mimo jiné vyzval EU, aby nestavěla země před volbu: buď s námi, nebo proti nám. EU Moskvu ujistila, že se nesnaží vytvořit žádnou zónu vlivu. Neméně aktivně obhajoval východní partnerství Lukašenko, který tvrdil, že na summitu v Praze nepřátelé Ruska nebudou.
Podle Lavrova šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg dal Bělorusku podmínku účasti ve východním partnerství – Minsk by neměl uznat nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. Soudě podle toho, že navzdory slibům Lukašenka Bělorusko obě republiky neuznalo a do Prahy jedou vysoce postavení představitelé vlády, Minsk podmínky EU přijal, podotýká list.
Ostražitost Moskvy vůči východnímu partnerství se vysvětluje i tím, že s iniciativou vzít šest postsovětských republik pod zvláštní evropskou ochranu přišly Polsko a Švédsko, které se k ruské zahraniční politice vyslovovaly tradičně krajně kriticky.
Další nepříliš příjemnou událostí pražského summitu bude pro Rusko podle Kommersantu setkání mezi prezidenty Ázerbájdžánu a Arménie Ilchamem Alijevem a Seržem Sarkisjanem. Doposud se Moskva snažila dosáhnout exkluzivního práva pokládat se prostředníka mezi nimi v urovnání konfliktu kolem Náhorního Karabachu. Ale v Praze bude vytvořen precedens vedení podobných rozhovorů bez Ruska, za prostřednictví EU, podotýká Kommersant.
Autor: Euroskop
