Hana Kopecká, EUROSKOP, 7. ledna 2010
Jednotícím faktorem celého programu je důraz na lidské zdroje, které by měly přispět k vyšší zaměstnanosti a udržitelnému růstu. V oblasti europolitik je plánována revize zemědělství, definice energetiky a příprava politiky vod. Budapešť také slíbila, že bude lobovat za další rozšíření Unie směrem na Balkán.
Maďarsko slavnostně přebírá štafetu předsednictví EU od Belgie. (foto: eu2011.hu)
Zaměstnanost, soudržnost, inovace
Chce-li unie uspět, musí zvýšit konkurenceschopnost. Celý svět prochází ekonomickou transformací. Nechceme-li zůstat pozadu, je třeba přidat do kroku, prohlásil maďarský premiér, Viktor Orbán. Ekonomický růst má nastartovat lepší koordinace hospodářských politik členských států. Za účelem jejich harmonizace přistoupila EU k ustanovení hospodářské správy.
Zásadní je kontrola finanční kázně a zavedení permanentního krizového mechanismu. Hlavním hospodářským úkolem předsednictví bude vybrat jeden z jeho šesti koordinačních návrhů. Chránit euro znamená posilovat EU, prohlásil Orbán, který schválení nové legislativy označil za nejdůležitější evropskou událost roku. Maďarsko rovněž hodlá zajistit fungování Evropského semestru, klíčového nástroje makro-ekonomického dohledu, který bude v rámci předsednictví použit vůbec poprvé.
Rozšíření a Východní partnerství
Budapešť chce dosáhnout shody v oblasti dalšího rozšíření EU a zajistit perspektivu členství zemím západního Balkánu. Prioritou je posílení východní politiky sousedství a uzavření přístupových rozhovorů se Záhřebem během první poloviny 2011.
V květnu hostí Maďarsko druhý summit Východního partnerství. Ten proběhne za účasti Catherine Ashton, vysoké představitelky EU pro zahraniční politiku a Štefana Füleho, komisaře pro rozšíření. O jeho předsednictví se podělí Herman van Rompuy s Viktorem Orbánem. Budapešť hodlá také pokračovat v implementaci Stockholmského programu, který má rozšířit Schengenský prostor do Rumunska a Bulharska. Ačkoli se s přijetím obou zemí počítalo do března tohoto roku, maďarská vláda přiznává, že termín s největší pravděpodobností nebude dodržen, v neposlední řadě kvůli protestům Francie.
Kohezní politika, energetika, vodní zdroje
V listopadu 2010 zveřejnila Komise svou pátou kohezní zprávu, která sumarizuje priority pro období po roce 2013. Formální diskuzi zahájí právě maďarské předsednictví na Fóru soudržnosti, které se bude konat na sklonku ledna. Na základě doporučení Evropské komise z 18. listopadu povedou členské státy v první polovině roku 2011 rozhovory o budoucnosti evropského zemědělství.
Akční plán Strategie 2020, který má být přijat v průběhu maďarského předsednictví, slouží k vytvoření nízko-emisní evropské ekonomiky. V oblasti životního prostředí je prioritní příprava nové vodní politiky, která vzniká v reakci na měnící se klimatické podmínky. Energetický summit plánovaný na 4. února, představí novou energetickou infrastrukturu i technologie a přiblíží problematiku fungování energetických trhů.
Efektivní vodní hospodaření má přispět k formování nové, komplexní vodní politiky, která by měla odstartovat roku 2012. Její snahou je kombinace ochrany kvality vody a integrovaného udržitelného hospodaření. Maďarsko navíc usiluje o posílení role vodního hospodářství v jednotlivých politikách EU. Během předsednictví se zaměří na problematiku extrémního počasí (sucho, záplavy, vnitrozemské vody, nerovnoměrné rozložení srážek), ekologickou vodní službu (vodní biotopy, samočištění vody) i mezinárodní spolupráci. Diskuze členských států o komplexních návrzích Komise v oblasti vodní politiky se bude konat na sklonku předsednictví.
Centrem maďarského předsednictví bude zámek Gödöllö (foto: eu2011.hu)
Integrace menšin
Během předsednictví by měla být přijata rámcová strategie romské integrace, kterou představilo červnové zasedání Evropské rady. Strategie má být základním kamenem jednotné evropské romské politiky, která má členským státům pomoci ve vývoji vlastních integračních programů. Maďarská integrační politika však není cílena pouze na Romy, ale má zahrnovat všechny sociálně znevýhodněné skupiny. Cílem je uplatnit horizontální přístup kde by začlenění menšin bylo součástí všech relevantních politik. Integrační snahy Maďarů jdou ruku v ruce se sociální dimenzí Strategie 2020. Ta kromě boje s chudobou zahrnuje i růst zaměstnanosti a počtu osob s vyšším vzděláním.
Dunajská strategie
Cílem makro-regionální strategie je trvale udržitelný rozvoj oblasti a ochrana krajiny i kulturního dědictví. Po Švédskem koordinované Baltské strategii (2009) představuje Dunajská strategie již druhý evropský makro-regionální projekt. Do jeho přípravy se zapojilo 8 členských států (z německých spolkových zemí Bádensko-Württembersko a Bavorsko, dále pak Rakousko, Maďarsko, Česká republika a Slovensko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko) a 6 nečlenů (Srbsko, Bosna-Hercegovina, Černá Hora, Moldavsko a Ukrajina).
Hlavní priority plánu představuje udržitelný rozvoj dopravy a energetických sítí, životního prostředí a sociálně-ekonomický rozvoj. Podobně, jako její baltská předchůdkyně, i Dunajská strategie poukazuje na rostoucí vzájemnou závislost států v době globalizace. Participujícím zemím nabízí možnost, jak skrze přeshraniční spolupráci čelit globálním výzvám (energetická bezpečnost, změna klimatu, záplavy, sucha apod.). Rovněž by měla posílit soudržnost povodí a snížit stávající regionální rozdíly.
List maďarských priorit je dlouhý, ale podle Orbána úspěch předsednictví závisí pouze na několika z nich. Klíčové je jistě schválení legislativy krizového mechanismu i dohoda o nahrazení chybějících energetických spojích. Pokud by se navíc podařilo ukončit přístupové rozhovory s Chorvatskem, mohou si Maďaři gratulovat.
Autor: Hana Kopecká, Euroskop
