25.03.2010
čtk
Evropská unie opět zvažuje, zda nesjednotit normy pro rozvody párů tvořené manžely pocházejícími z různých zemí. Ač v minulosti podobné snahy i kvůli odporu Česka skončily nezdarem, Evropská komise dnes přišla s novým návrhem. Ten by ale mohl přispět podle některých hlasů ke vzniku dvourychlostní Evropy.
V Evropské unii se každý rok uzavírá kolem 300.000 mezinárodních manželství, značná část se jich ale také rozvádí. V roce 2007 mělo mezinárodní prvek kolem 13 procent z celkového počtu více než milionu rozvodů, tedy asi 140.000.
Problém je v tom, podle jakého práva by se v podobných případech mělo postupovat. Nyní je řešení této otázky kvůli rozdílnosti jednotlivých právních řádů velmi složité a nejasné, což může vést k tomu, že jeden z manželů toho využije k tomu, aby byl rozvod pro něj výhodnější.
Brusel je přesvědčen, že lidé potřebují mít právní jistotu, jak se v těchto už tak nesnadných situacích bude postupovat. Důležité je to kvůli tomu, že právní úprava má vliv na to, kdo bude mít na starosti děti, či jak se bude dělit majetek.
Snaha o vytvoření jakési kuchařky mezinárodních rozvodů ale není bez překážek. Potíž spočívá mimo jiné v tom, že rozvodové právo se napříč různými státy výrazně liší. Například na Maltě se prakticky rozvést nedá a třeba v Irsku je to výrazně těžší než ve Švédsku.
Proti harmonizaci byla i ČR
Jednou ze zemí, která se v minulosti stavěla proti harmonizaci pravidel, bylo i Česko. Důvodem byl odpor parlamentu. Zákonodárcům připadalo, že v této oblasti není třeba právní úpravu jednotlivých států sjednocovat, neboť současná pravidla jsou dostatečná. Rodinné právo bylo vždy bráno za hodně citlivou oblast, kterou si řada zemí úzkostlivě střeží.
Vzhledem ke krachu starších plánů, které nezískaly potřebnou jednomyslnou podporu členských států, jde nový návrh komise jinou cestou – skrze takzvanou posílenou spolupráci. To je nástroj, který by měl umožnit části států EU, aby pokročily ve spolupráci v určitých oblastech nad rámec pravidel platných v celém bloku, pokud si to budou přát. Zájem o to už projevilo deset států, mezi nimiž ale Česko nefiguruje.
Je to návrh, který zasazuje těžkou ránu Evropě založené na tradičních hodnotách. Vede k rozdělování Evropy a evropských rodin a osudově prolamuje svrchovanost členských států v rodinných věcech, řekl v prohlášení rozeslaném novinářům český europoslanec Jan Březina.
Jsem přesvědčen, že cesta k tak toužebné demografické stabilitě Evropy nevede přes podkopávání tradiční rodiny založené na manželství, ale naopak přes její podporu, dodal.
Nová legislativa může vést k dvojrychlostní Evropě
Pokud by posílená spolupráce v rozvodech začala opravdu platit, bylo by to vůbec poprvé v unijní historii, kdy tento nástroj bude využit. Právě kvůli tomu se objevují obavy, aby to nevedlo ke vzniku dvourychlostní Evropy.
Pokud se třeba švédsko-litevský pár žijící v Itálii dohodne, může podle představ komise požádat italský soud, aby ho rozváděl podle švédských či litevských předpisů. Kdyby se neshodli, pak budou na takové případy existovat společná pravidla, která určí, jaké právo se bude používat.
Cílem podle komise je ochrana toho z manželů, který se nachází ve slabším postavení. Jde o to, aby nebyl znevýhodněn. V současnosti totiž může partner, který je schopen nést cestovní náklady a soudní poplatky, nepřiměřeně spěchat k soudu v jiné členské zemi, aby byla věc upravena právními předpisy zajišťujícími jeho zájmy, uvedla komise na vysvětlenou.
Pokud se například jeden z manželů polského páru odstěhuje do Finska, může tam požádat o rozvod po uplynutí jednoho roku, aniž by potřeboval souhlas druhého z manželů, píše se také v prohlášení.
Autor: Euroskop
