27.02.2013
Euroskop
Itálie je zásadním pilířem stability eurozóny. Pokud tato třetí největší ekonomika měnového klubu začne kolísat, může s ní padnout celá konstrukce eurozóny. Italský dluh dosahuje asi 126 procent HDP, což je druhá nejvyšší míra v EU hned po Řecku. Oproti tomu řeckému je italský dluh v reálných číslech ale několikanásobně větší – dosahuje asi 2 bilionů eur. Na záchranu italské ekonomiky by proto eurozóna nemusela mít dost prostředků.
Požádá Řím o pomoc ECB?
Itálie stále není v situaci, aby musela požádat o pomoc eurozónu. Přesto analytici po oznámení volebních výsledků začali spekulovat, zda by Řím nemohl být prvním žadatelem o zásah Evropské centrální banky v rámci programu OMT.
Jenomže zahájení tohoto program nákupu dluhopisů země, která o něj požádá, je podmíněn splněním dohodnutých podmínek, především fiskálních úspor a hospodářských reforem. Jenomže bez stabilní vlády těžko někdo plnění tohoto tzv. „memoranda porozumění“ zaručí.
Trhy zareagovaly okamžitě
Dění v Itálii ostražitě sledovali ve Španělsku, které je stejně jako Itálie považováno za nejohroženější článek měnové unie. „Výsledky voleb v jedné zemi, obzvláště pokud se jedná o třetí největší ekonomiku eurozóny, mají dopad na nás všechny,“ nechal se slyšet španělský ministr zahraničí José Manuel García-Margallo. „Zvláště silné obavy“ má o to, jaká bude reakce finančních trhů.
Trhy opravdu daly nelibost s italským politickým děním najevo. Výsledek hlasování se ihned začal podepisovat na cenách ropy i akciových trzích, akcie na newyorské burze zaznamenaly největší jednodenní pokles od listopadu a pokles hlásily i evropské burzy. Kvůli volebnímu výsledku oslabilo euro, a to jak vůči dolaru, tak japonskému jenu.
„Pat v parlamentu znamená pat v ekonomice,“ komentoval italské dění pro Financial Times Alberto Gallo, analytik RBS. „Při politické nestabilitě ohledně klíčových zákonů a reforem, firmy jsou méně ochotné najímat pracovníky a investovat a současně banky jsou méně přístupné poskytovat nové úvěry,“ dodal.
Autor: Euroskop
