Digitální ekonomika je jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí lidské činnosti. Pandemie covidu-19 z tohoto hlediska hrála zásadní roli a je vysoce pravděpodobné, že přechod do virtuálního světa bude nadále pokračovat. S rozvojem digitální ekonomiky se však pojí i problémy. Většina současné regulace je přizpůsobena světu před internetem a normy ochraňující základní práva a svobody nutně nemusí mít stejný efekt ve virtuálním světě. Druhým problémem pak může být disruptivní vliv digitalizace na tradiční sektory ekonomiky. Právě tato problematika byla tématem další z debat ze série EU±, které organizuje Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s Katedrou evropských studií IMS na FSV UK.
Diskuze se zúčastnili právní analytička pro mezinárodní nevládní organizaci Access Now Eliška Pírková, vedoucí oddělení trhu a konkurence na Stálém zastoupení ČR při EU Jan Havlík spolu s právníkem a analytikem Výzkumného centra AMO a Spotřebitelského fóra Kryštofem Krulišem. Debatu moderovala Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Jaké největší posuny v digitálním prostoru přinesla pandemie covidu-19?
Na úvod debaty Jan Havlík zmínil pozitivní skok v rámci digitální transformace např. v oblasti státní správy v Praze, u jejichž zaměstnanců byla práce z domova téměř nemožná a dnes je již běžnou praxí. Na druhou stranu je zde i důvod k obavám, jelikož všechny tyto skoky jsou zároveň příležitostí pro získání nových pravomocí a možností EU v kontextu regulací. Dle jeho názoru je nutné vést debatu o tom, zda nejsme na cestě ke transformaci do velmi rigidně a tvrdě regulované ekonomiky. V této souvislosti je nutné zachovat systém vah a protivah s cílem zajistit nezneužívání těchto nových pravomocí.
Díky tomuto velkému skoku se uživatelé museli naučit více se pohybovat v digitálním světě, což nám přináší mnoho benefitů. Kryštof Kruliš ovšem upozorňuje na zpomalení tohoto výrazného kroku vpřed po skončení pandemie. Přesto jsou zákonodárci a regulátoři nuceni se touto problematikou stále více zabývat. Dodává, že: „je důležité zamyslet se nad efektem regulace, zda zůstává ve formálních řešeních či vede k reálné efektivní změně.“ Co se týče ochrany osobních údajů, dle jeho slov je zapotřebí stálá osvěta vůči uživatelům.
Akt o digitálních službách
Eliška Pírková v debatě představila novou regulaci EU, a to Digital Services Act (DSA), jehož cílem je: „regulovat rozšiřování nelegálního či nezákonného obsahu na internetu, s tím že také stanovuje nová práva a povinnosti pro online platformy. Tato regulace vychází ze směrnice, která určuje pouze základní pravidla a není schopna harmonizovat aktivity členských států v potlačování tohoto obsahu.“ Dále představila důležité změny, které akt přináší, např. zákaz používání citlivých dat uživatelů online platformami spolu se zajištěním jejich transparentnosti, která se nyní stane zákonnou povinností.
Nejblíže vyjednávání o DSA byl z hostujících odborníků Jan Havlík, který představil jeho průběh: „DSA byl v Evropské komisi připravován mnoho let, dokonce ještě předtím, než se Twitter rozhodl zrušit účet tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa.“ Délku trvání vyjednávání vysvětluje zvýšenou opatrností a cílem připravit co nejkvalitnější návrh. Doposud se jedná o předběžnou dohodu a finální text můžeme očekávat v horizontu nadcházejících týdnů. Za velký úspěch vyjednávání jednoznačně považuje udržení základních principů digitálního vnitřního trhu, jako je např. princip země původu. Přesto každý členský stát může mít jiný postup v implementaci této politiky.
Důležité je zmínit, že tato regulace se netýká celého online trhu, jak upozorňuje Jan Havlík, ale je určena pouze platformám, které svým uživatelům poskytují možnost nahrávat jejich vlastní obsah či přispívat do sekce s komentáři. Také se obává, že DSA má mnohem větší dopad na malé evropské podniky než na velké platformy, které mají sídlo mimo EU.
Na co by se EU měla v rámci digitálního prostoru zaměřit do budoucna?
Dle Kryštofa Kruliše nás teď čeká především implementační fáze DSA. Nezbytná je i osvěta vůči spotřebitelům a digitální gramotnost spolu s rozvíjením schopností uživatelů se v této oblasti zorientovat. Jistě je v plánu vyjednávání v oblastech umělé inteligence či trhu s daty.
Na závěr Eliška Pírková představila další legislativní návrhy v rámci digitalizace, na kterých EU již pracuje. Především zmínila návrh Místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věry Jourové, jehož cílem je přísnější regulace politické reklamy na internetu. Další projednávaná regulace postihuje sexuální zneužívání dětí na internetu či Media Freedom Act, který upravuje regulaci médií. Doplnila, že EU má velký talent inspirovat i ostatní státy světa, jako tomu bylo např. u GDPR, a to samé je očekáváno i v případě DSA.
Autor: Lucie Hejnová, psáno pro Euroskop
Foto Pixabay
