Evropská komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen. Oznámila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv, dodala.
Unijní exekutiva podle ní také chce, aby členské země omezily spotřebu elektřiny. Hodlá rovněž pracovat na dlouhodobé reformě energetického trhu.
Komise přichází s návrhy pět dní po mimořádném jednání ministrů energetiky, kteří unijní exekutivu vyzvali k rychlé přípravě konkrétních kroků k omezení dopadu vysokých cen na obyvatele a firmy.
Role Ruska v manipulaci s dodávkami
Von der Leyenová dnes zopakovala, že zásadní podíl na bezprecedentním zdražování mají ruské manipulace s dodávkami plynu. Rusko podle pozorovatelů snižováním objemu dodávaného plynu či úplným zastavováním dodávek reaguje na postoj evropských zemí k jeho agresi vůči sousední Ukrajině a jejich jasnou podporu bránícímu se Kyjevu. Moskva opakovaná omezení dodávek obvykle zdůvodňuje technickými problémy.
„Raději plyn spálí, než by ho dodávali… Tenhle trh už nefunguje,“ prohlásila dnes šéfka komise. EU podle ní sice již výrazně omezila svou závislost na ruském plynu a naplnila 84 procent kapacity svých zásobníků, v zájmu stabilizace cen však musí podniknout další kroky.
K těm dlouhodobým bude patřit snaha o oddělení ceny plynu a elektřiny, na jejíž zdražení má v současnosti právě plyn klíčový vliv. „Proto podnikneme hlubokou a celkovou reformu trhu s elektřinou,“ slíbila von der Leyenová.
Změna paradigmatu
Zároveň Leyenová uvedla, že Evropská unie musí za současné energetické krize usilovat o „změnu paradigmatu“, nikoli pouze o rychlou náplast na palčivé problémy. Vyzdvihovala při tom potenciál vodíku a ohlásila vytvoření nové „banky“, která má pomoci vybudovat trh s tímto zdrojem. Také znovu hovořila o potřebě rozsáhlé reformy trhu s elektřinou.
„Vodík může v Evropě znovu rozdat karty,“ prohlásila předsedkyně EK. Počátky energetické transformace už jsou podle ní patrné, například na severu Německa, kde jezdí vlaky poháněné „zeleným vodíkem“. „Musíme naši vodíkovou ekonomiku posunout z něčeho okrajového do velkého měřítka,“ pokračovala.
Vznikne Evropská vodíková banka
Evropská komise podle ní za tímto účelem zřídí „Evropskou vodíkovou banku“, která pomůže vybudovat budoucí trh s vodíkem. Nový orgán prý bude moci investovat tři miliardy eur (přes 70 miliard Kč) a bude těžit především z prostředků z unijního fondu pro inovace. „Musíme vytvořit tvůrce trhu s vodíkem, ve snaze zacelit mezeru v investicích a propojit budoucí dodávky s poptávkou,“ řekla von der Leyenová.
„Ne jen rychlá záplata, ale změna paradigmatu, skok do budoucnosti,“ popsala způsob, jak by podle ní měla EU přistupovat k současné energetické krizi přiživované Ruskem a výpadkem jeho dodávek plynu. Vývoj, který souvisí s ruskou agresí vůči Ukrajině a jasnou evropskou podporou bránícího se Kyjeva, vyhnal cenu suroviny na rekordní hodnoty a přispívá tak také k vysokým velkoobchodním cenám elektřiny.
Podle von der Leyenové aktuální trh s elektřinou, kde se cena určuje podle nejdražšího způsobu výroby potřebného k uspokojení poptávky, není spravedlivý ke spotřebitelům. Šéfka EK proto slibuje „hlubokou a komplexní reformu“.
Zdroj: Euroskop, čtk
Foto: Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při proslovu na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Zdroj Evropský parlament
