Jak zkrotit ceny energií? Komise představila minulou středu plán, v kterém navrhuje dočasně zastropovat příjmy pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, jádra a hnědého uhlí na 180 eur za MWh. Jakékoliv příjmy nad tento strop by měly jít na podporu evropským domácnostem. Těm by měl pomoci také solidární příspěvek, který budou dočasně odvádět ropné, plynárenské a uhelné společnosti ze svých nadměrných zisků. Komise také navrhuje, aby členské státy musely šetřit elektřinou ve špičkách.
„Ruská agrese a manipulace mají dopad na celosvětové a evropské trhy s energií a naše reakce musí být rázná. Komise předkládá další návrhy, které mohou členské státy rychle přijmout a provést, aby se zmírnil tlak na domácnosti a podniky,“ řekla při představení plánu během projevu o stavu EU předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Jsme nadále jednotní tváří v tvář Putinovi, který využívá plynu jakožto zbraně, a v této výjimečné situaci se postaráme o to, abychom minimalizovali dopad vysokých cen plynu na naše náklady na elektřinu,“ dodala předsedkyně Komise. Komise také podle slov Ursuly von der Leyenové připravuje reformu evropského trhu s elektřinou.
Role českého předsednictví Rady
Komise zveřejněním nařízení reaguje na závěry, které české předsednictví publikovalo po zasedání mimořádné Rady pro energetiku 9. září. Předsednictví svoláním Rady reagovalo na eskalaci cen energií na vnitřním trhu způsobenou zastavením dodávek ruského plynu skrze plynovod Nord Stream 1 do EU, odstavováním jaderných elektráren v Německu a Francii a suchem, které ovlivnilo výkon elektráren v EU.
Podle Komise mimořádná situace umožňuje využití čl. 122 Smlouvy o EU (nevyžaduje pro přijetí návrhu souhlas Evropského parlamentu), stejně jako v případě nařízení Rady ke koordinaci opatření ke snižování spotřeby zemního plynu, které bylo přijato na mimořádné energetické Radě v červenci 2022. České předsednictví oznámilo svolání mimořádné Rady pro energetiku na 30. září, kde by mělo dojít ke schválení tohoto nařízení.
Snížení spotřeby elektřiny
„Zavádíme dnes mimořádnou intervenci, pokud jde o uspořádání trhu s elektřinou, kterou zastropujeme příjmy výrobců elektřiny s nižšími náklady a umožníme výjimečná opatření týkající se regulace cen pro podniky a domácnosti. Členské státy tak budou moci v této obtížné době vybírat a přesměrovávat příjmy ve prospěch lidí v nouzi, aniž by bylo narušeno dlouhodobé fungování trhu,“ řekla k opatření komisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
První reakcí k řešení vysokých cen je snížení poptávky. Členské státy by měly implementovat opatření, která sníží měsíční spotřebu elektřiny o 10 % v porovnání s průměrnou spotřebou v daných měsících v předchozím období. Pro každý měsíc členské státy také identifikují cenové špičky („peak price hours“), které korespondují s minimálně 10 % všech hodin v měsíci a v těchto hodinových špičkách sníží svoji spotřebu elektřiny o 5 %. Pro dosažení těchto úspor by měl členský stát zvolit opatření, která jsou tržní, nediskriminují a jsou transparentní.
Zastropování cen
Komise také navrhuje dočasné zastropování příjmů pro výrobce elektřiny vyrobené technologiemi s nižšími náklady, jako jsou obnovitelné zdroje energie, jaderná energie, odpad, hnědé uhlí a ropy, kteří dodávají elektřinu do sítě za nižší náklady, než je cenová hladina stanovená dražšími výrobci. Tito výrobci mají mimořádné příjmy s relativně stabilními provozními náklady, neboť nákladné plynové elektrárny zvýšily velkoobchodní cenu elektřiny. Komise navrhuje stanovit strop příjmů ve výši 180 EUR/MWh. Příjmy překračující strop budou vybírány vládami členských států a použijí se na opatření, která minimalizují dopady vysokých cen energií, ať skrze přímé transfery koncovým zákazníkům, či kompenzace dodavatelům, kteří dodávají elektřinu pod tržní cenu a na podporu investic do energetické účinnosti a bezemisních zdrojů elektřiny.
Členské státy, které obchodují s elektřinou, se vybízejí, aby v duchu solidarity uzavíraly dvoustranné dohody o sdílení části těchto příjmů vybraných státem, v němž se elektřina vyrábí, ve prospěch koncových odběratelů v členském státě s nízkou úrovní výroby elektřiny. Tyto dohody mají být uzavřeny do 1. prosince 2022, pokud čistý dovoz elektřiny do členského státu ze sousední země činí alespoň 100 %.
Solidární příspěvky
Zatřetí, Komise rovněž navrhuje dočasný solidární příspěvek z nadměrných zisků generovaných z činností v odvětví ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace, na něž se nevztahuje zastropování příjmů. Tento časově omezený příspěvek by přispěl k zachování investičních pobídek v zájmu ekologické transformace. Členské státy by jej vybíraly ze zisků za rok 2022, které jsou alespoň o 20 % vyšší než průměrné zisky za předchozí tři roky. Sazba solidárního příspěvku by měla být nejméně 33 % z přebytku zisků dosaženého ve fiskálním roce 2022. Členské státy, které již uplatňují daň přesahující navrhovanou sazbu solidárního příspěvku, mohou nadále uplatňovat stávající vyšší sazbu.
Příjmy by byly vybírány členskými státy a přesměrovány ve prospěch spotřebitelů energie, zejména zranitelných domácností, těžce zasažených společností a energeticky náročných průmyslových odvětví. Členské státy mohou také financovat přeshraniční projekty v souladu s cíli plánu REPowerEU nebo využít část příjmů na společné financování opatření na ochranu zaměstnanosti nebo podporu investic do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.
V rámci další intervence v oblasti pravidel trhu s elektřinou Komise navíc navrhuje rozšířit soubor opatření pro ceny energií, který je na pomoc spotřebitelům k dispozici. Návrhy by poprvé umožnily regulované ceny elektřiny pod úrovní nákladů a rozšířily by regulované ceny i na malé a střední podniky. Členské státy mohou zasáhnout do cenotvorby elektřiny pro malé a střední podniky, takováto opatření by měla být limitována na 80 % průměrné spotřeby malých a středních podniků v posledních pěti letech. Členské státy mohou stanovit cenu elektřiny pod tržní cenou, pokud distributoři elektřiny nejsou diskriminování a jsou řádně kompenzováni.
Další vývoj
Komise se bude i nadále zabývat dalšími možnostmi, jak snížit ceny pro evropské spotřebitele a průmysl a zmírnit tlak na trh. Do 28. února 2023 Komise provede v kontextu aktuální situace na trhu s elektřinou revizi v části 2 nařízení (snížení spotřeby, stropy a maloobchodní opatření). Do 15. října 2023 Komise provede revizi části 3 k solidárním příspěvkům fosilního sektoru v kontextu aktuální situace na trhu.
Zdroj: Euroskop, Úřad vlády
Ilustrační foto: Zdroj Pixabay
