Česká republika předsedala Radě Evropské unie od 1. července do 31. prosince 2022. Agenda českého předsednictví byla významně ovlivněna současnou geopolitickou situací, zejména pak ruskou agresí vůči Ukrajině, a naléhavou potřebou na ni adekvátně reagovat. Pod vedením českých ministrů a diplomatů se podařilo na jednáních dosáhnout řady velkých výsledků v legislativní i nelegislativní oblasti. Významnou oblastí, která se prolínala celým druhým pololetím roku 2022, byla energetika. Přečtěte si, jakých úspěchů české předsednictví Rady v této oblasti dosáhlo.
Během příprav na předsednictví v Radě EU v oblasti energetiky se zdálo, že hlavním tématem bude projednávání legislativních návrhů z balíku Fit for 55. Tomuto předpokladu byl přizpůsoben také pracovní program předsednictví. Ruská agrese proti Ukrajině však plány výrazně změnila. Program byl určen především plánem REPowerEU, který směřuje ke zbavení se závislosti na ruských fosilních palivech, bojem s vysokými cenami energií, a také rychlejším rozvojem obnovitelných zdrojů.
Během půlročního předsednického období proběhly dvě řádné, jedna neformální a pět mimořádných Rad pro energetiku. Celkem se tak ministři energetiky sešli osmkrát. Běžně jsou během jednoho předsednictví uspořádány dvě, maximálně tři ministerské Rady. Tento fakt jasně ukazuje na závažnost situace a intenzitu, s jakou se s ní české předsednictví Rady muselo vypořádat. Energetika se stala pravidelnou součástí diskuzí také na Evropských radách, vrcholných setkáních zástupců členských zemí EU.
Energetická bezpečnost
Ruská agrese proti Ukrajině zdůraznila zranitelnost Evropské unie s ohledem na její závislost na dovozech energetických paliv z Ruska. Plán REPowerEU vyzval k postupnému ukončení této závislosti a představil cesty, jak dosáhnout významného snížení importů z Ruska již v tomto roce.
České předsednictví se v tomto ohledu podařilo ve zrychleném procesu přijmout několik nouzových opatření. Prvním z nich bylo nařízení Rady ke koordinovanému snížení spotřeby plynu před nadcházející zimou, jehož cílem bylo přispět k zajištění dostatečných dodávek plynu pro zimu 2022/2023 napříč evropským kontinentem. Během léta se Česká republika také stala spolupředsedající zemí v nově vytvořené pracovní skupině pro společné nákupy plynu pro středoevropský region.
V listopadu ministři našli politickou shodu k nařízení Rady o posílení solidarity skrze lepší koordinaci nákupů plynu, výměně plynu přes hranice a spolehlivých cenových benchmarcích. Tento legislativní akt je naprosto zásadní z hlediska příprav na tuto i další zimu. Evropa má již teď plán, jak společně nakoupit 13,5 miliard metrů krychlových plynu. Nařízení usnadňuje koordinaci mezi státy, obchodníky a optimální využívání dostupné plynové infrastruktury.
Ceny energií
Dalším tématem, které rezonovalo v průběhu CZ PRES, byly vysoké ceny energií. V této souvislosti svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela mimořádnou Radu pro energetiku na počátku září. Ministři se na tomto jednání shodli na zadání pro Evropskou komisi, aby v řádu dní vydala první návrhy na možnosti celoevropského řešení vysokých cen energií. Tato nouzová legislativa pak byla přijata na třetí mimořádné Radě pro energetiku na konci září. Zavedla dočasný strop 180 EUR/MWh na příjmy výrobců elektřiny, kteří používají levnější zdroje než zemní plyn, omezení spotřeby o 10 % (dobrovolně) a 5 % (povinně) v tzv. špičkových hodinách a solidární příspěvek z nadměrných zisků ve výši 33 % u společností ze sektoru fosilních paliv.
Nejsložitější jednání probíhala ohledně nouzového opatření k tržnímu korekčnímu mechanismu, který stanovil cenový strop pro nákup zemního plynu. CZ PRES se po dlouhých debatách podařilo najít kompromis přijatelný pro téměř všechny členské země na poslední Radě pro energetiku v prosinci. Hlavním přínosem předpisu je existence nástroje na stabilizaci kolísavé ceny plynu v Evropské unii a předcházení extrémně vysokým cenám plynu s dopadem do cen elektřiny.
Energetická transformace
I přes neočekáváné požadavky na řešení nouzových opatření se CZ PRES dle svého programu věnovalo také energetické transformaci a návrhům z balíku Fit for 55. Na říjnové a prosincové řádné Radě pro energetiku se podařilo nalézt shodu v podobě tzv. obecného přístupu Rady EU nad přepracovanými návrhy několika legislativních aktů, o kterých se bude dále diskutovat s Evropským parlamentem.
Směrnice o energetické náročnosti budov se zasadí o progresivní rozvoj energeticky úsporných budov s cílem dosažení dekarbonizovaného fondu budov v celé Evropské unii do roku 2050. Dále dojde k rozvoji infrastruktury pro udržitelnou mobilitu, digitalizaci průkazů energetické náročnosti budov a nárůstu využívání solární energie v budovách.
CZ PRES také dojednalo obecný přístup k návrhu legislativy REPowerEU k povolovacím procesům, která mimo jiné potvrzuje ambice v oblasti obnovitelných zdrojů. Je tedy významným krokem k rychlejšímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie a související síťové infrastruktury díky zjednodušeným povolovacím procesům na jejich výstavbu. Ke zrychlení povolovacích procesů bylo vyjednáno také krizové nařízení, které má s přímou platností umožnit zrychlení povolovacích procesů. Toto nařízení bylo projednáváno v rámci listopadové a dvou prosincových Rad.
Ke snižování emisí metanů v sektoru energetiky povede nové nařízení, ke kterému byla nalezena mezi členskými státy shoda na poslední řádné prosincové Radě pro energetiku. Nařízení stanoví pravidla pro měření a vykazování emisí metanu s cílem snížení až úplného zamezení jeho únikům. Tímto by mělo dojít nejen k posílení ochrany klimatu, ale také ke zvýšení bezpečnosti, protože metan je vznětlivý plyn a jeho nekontrolované úniky mohou vést v obydlených oblastech k ohrožení zdraví či života obyvatel.
Postupu CZ PRES dosáhlo také ve vyjednávání s Evropským parlamentem ohledně směrnic o energetické účinnosti a obnovitelných zdrojích, u obou směrnic byla dosažena shoda na několika článcích. V rámci směrnice o energetické účinnosti například na minimálním rámci ochrany zákazníků v oblasti odběru a dodávek tepla a teplé vody či na zkvalitnění energetických služeb, jako poradenství či technické asistence v oblasti přípravy renovací budov.
CZ PRES dosáhlo i postupu v regionální spolupráci a metodologii k výpočtu podílu OZE, a uzavřelo pro Českou republiku klíčové články týkající se využívání OZE v budovách, a především rozvoje obnovitelných zdrojů v průmyslu.
V případě tzv. plynárenského balíčku, sestávajícího z nařízení a směrnice, který byl původně jednou z hlavních priorit českého předsednictví v oblasti energetiky, byla ministrům na řádné prosincové Radě předložena zpráva o pokroku. CZ PRES dokázalo pokročit s třemi revizemi těchto komplexních návrhů, jejichž cílem je podpořit dekarbonizaci spotřeby zemního plynu a zároveň umožnit vytvoření a rychlejší rozvoj trhu s vodíkem.
Zdroj: EU2022.CZ, Úřad vlády, Euroskop
Foto: Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na poslední Radě pro dopravu, telekomunikace a energetiku pod českým předsednictvím předává pomyslnou štafetu ve vedení této formace Rady švédské ministryni Ebbě Buschové. Zdroj: Rada EU
