Česká republika předsedala Radě Evropské unie od 1. července do 31. prosince 2022. Pod vedením českých ministrů a diplomatů se podařilo na jednáních dosáhnout řady důležitých výsledků v legislativní i nelegislativní oblasti. V agendě životního prostředí bylo největším úspěchem českého předsednictví schválení finální podoby všech klimatických částí Balíčku Fit for 55 v trialozích s Evropským parlamentem, k čemuž došlo díky obrovskému úsilí českého předsednictví.
V rámci Zelené dohody pro Evropu si EU stanovila závazný cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. K tomu je zapotřebí, aby se stávající úrovně emisí skleníkových plynů v příštích desetiletích výrazně snížily, do roku 2030 alespoň o 55 % (proti roku 1990). Proto byl připraven balíček 13 legislativních návrhů nazvaný Fit for 55, který mění stávající směrnice i nařízení, ale přináší také úplně nové legislativní návrhy v oblasti klimatu, energetiky a dopravy.
Fit for 55 je zásadní pro modernizaci naší společnosti doprovázenou zbavením se závislosti na dovážených fosilních palivech. Dekarbonizace může být v současnosti největší investiční impuls, který vytvoří významné příležitosti pro udržitelné a inovativní společnosti a přinese i mnohé pracovní příležitosti.
Současně dopady zelené modernizace nesmí neúměrně postihnout nejchudší skupiny obyvatel, balíček proto počítá s podporu z fondů EU a přinese historicky nejvyšší množství finančních prostředků. Podpoří jednotlivce, obce, firmy i ohrožené skupiny. Pomůže zmírňovat změny klimatu, které v České republice způsobují obrovské škody.
Podpora klimatu a zelené modernizace
„Největším úspěchem českého předsednictví v oblasti ochrany životního prostředí je schválení klimatických částí balíčku Fit for 55. Jeho cílem je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % proti roku 1990. Díky balíčku Fit for 55 získá Česká republika historicky nejvíce peněz na zelenou modernizaci, celkem více než 1,2 bilionu korun do roku 2030. Vedle 400 miliard korun na proměnu energetiky z Modernizačního fondu pro firmy nebo obce, získá dalších 100 miliard ze Sociálního klimatického fondu, ze kterého je možné přímo podpořit domácnosti a malé podniky,“ uvedl k českým úspěchům při předsednictví ministr životního prostředí Marian Jurečka.
„Jedná se o důležitou a vyváženou dohodu v oblasti ochrany klimatu, díky které zajistíme udržitelný rozvoj společnosti a postaráme se o nejzranitelnější obyvatele,“ dodal ministr životního prostředí s tím, že české domácnosti tak získají například další finanční podporu na pořízení fotovoltaiky na střechy svých domů.
| Všechny klimatické části balíčku Fit for 55 projednávané v rámci Rady pro životní prostředí |
| -Zpřísnění trhu s emisními povolenkami -Nový sociální klimatický fond: více finančních prostředků pro nejzranitelnější domácnosti -Nová pravidla pro emisní povolenky v letectví -Snižování CO2 z osobních vozidel a dodávek s postupným útlumem fosilních paliv -Navýšení kapacity lesů pro pohlcování emisí CO2 o 15 % -Přísnější limity pro emise CO2 z dopravy, budov, odpadů a zemědělství mimo povolenky |
Fit for 55 však nebyl jediným úspěchem v agendě životního prostředí. Během půl roku českého vedení Rady byla dosažena celá řada úspěšných dohod.
Nařízení o bateriích
České předsednictví dokázalo dojednat dohodu s Evropským parlamentem o novém nařízení o bateriích, které má zvýšit jejich udržitelnost a bezpečnost. Baterie jsou klíčovým aspektem přechodu EU na bezemisní způsoby dopravy. Vzhledem k tomu, že poptávka po bateriích vzroste do roku 2030 více než desetinásobně, je nutné zajistit dostatek baterií a jejich udržitelnost v celém dodavatelském řetězci.
Nová pravidla podpoří konkurenceschopnost evropského průmyslu a zajistí, že vyřazené baterie budou řádně sbírány a recyklovány tak, aby byly využity užitečné materiály a aby se do životního prostředí neuvolňovaly toxické látky.
Nařízení se bude vztahovat na všechny baterie od těch v mobilních telefonech, automobilech, elektrokolech, elektrických vozidlech až po průmyslové baterie. Baterie se mají stát dalším důležitým nástrojem pro zvyšování energetické nezávislosti EU, proto byla návrhu věnována enormní pozornost všech institucí.
Ochrana ovzduší
S ochranou klimatu souvisí i ochrana ovzduší. České předsednictví věnovalo tomuto tématu vysokou pozornost, protože vzduch, který dýcháme, a vše, co obsahuje, se dostává až do nitra lidského těla a přímo tak působí na zdraví člověka.
V listopadu proto české předsednictví uspořádalo velkou mezinárodní konferenci v Praze. Zástupci evropských států tu diskutovali mimo jiné o návrhu Evropské komise o přísnějších limitech pro jednotlivé znečišťující látky a lepším monitoringu kvality ovzduší tak, aby se realizovaly efektivní kroky ve prospěch zdraví občanů.
27. konference OSN o změně klimatu (COP27)
Zcela jedinečnou byla letos pro Českou republiku celosvětová konference OSN o změně klimatu COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu. Celkem 198 států světa se dohodlo na dalších opatřeních proti globálnímu oteplování a ochraně klimatu. Delegace z České republiky tu z pozice předsednické země vyjednávala za celou EU.
Evropská unie usilovala o ambiciózní shodu na tom, že celosvětové emise začnou od roku 2025 klesat. K tomu měl přispět i druhý návrh o ukončení dotací do fosilních paliv a odchodu od nich. To se nakonec prosadit nepodařilo. Vznikl však nový pracovní program pro rozvojové země, který je bude stimulovat k dalšímu snižování jejich emisí. Úspěchem konference je především zřízení nového fondu na pomoc zemím nejvíce postiženým změnou klimatu, u kterého EU prosadila širší spektrum donorů.
Odolná krajina, adaptace na změny klimatu a ochrana biodiverzity
Povodně, vydatné srážky, zvyšování teplot, dlouhodobé sucho, extrémní vítr a vlny veder. To jsou negativní projevy změny klimatu, které mají dopady na hospodářství, životní prostředí i společnost. EU se do roku 2050 zavázala ke klimatické neutralitě, zároveň však již některým dopadům změny klimatu čelíme. Proto potřebujeme klimaticky odolnou krajinu. Jednou z priorit českého předsednictví bylo zdůraznit, že adaptace na změny klimatu je stejně důležitá jako snižování emisí.
Odborníci z celé Evropy diskutovali o navrhování krajiny odolné vůči klimatické změně na mezinárodní konferenci v Praze. Představili úspěšné projekty z praxe pro zadržování vody, regeneraci půdy, zvyšování odolností lesů nebo obnovu ekosystémových služeb, které přináší čistou vodu, čistý vzduch, biologickou rozmanitost a turisticky atraktivní místa. Výsledky konference byly shrnuty v oficiálním dokumentu nazvaném Pražská výzva, který byl odprezentován ministrům životního prostředí na zasedání Rady v Lucemburku v říjnu letošního roku.
15. konference OSN o biologické rozmanitosti (COP 15)
Delegace České republiky z pozice předsednické země vyjednávala za celou EU také na celosvětové konferenci OSN o biologické rozmanitosti. Jde o přelomovou akci, protože zástupci více než 170 zemí světa tu schválili finální verzi nového rámce pro Úmluvu o biologické rozmanitosti (CBD). Českému předsednictví se zde podařilo vyjednat ambiciózní dohodu, kterou Evropská unie celou dobu prosazovala. Globální rámec pro biologickou rozmanitost vytváří systém, který přinese rekordní sumu na ochranu biodiverzity na celém světě.
Z dnešních zhruba 100 miliard USD se suma zvýší až na 200 miliard USD ročně do roku 2030. To zahrnuje i dvojnásobné navýšení prostředků od rozvinutých zemí pro ty rozvojové. Do roku 2025 by mělo být ze všech veřejných zdrojů k dispozici nejméně 20 miliard USD a 30 miliard USD do roku 2030. V rámci Globálního fondu životního prostředí (GEF) vznikne nový, samostatný a flexibilní Globální fond pro biodiverzitu, který umožní rychlejší mobilizaci finančních prostředků.
Panama CITES
Třetí významnou mezinárodní akcí v agendě ochrany životního prostředí byl celosvětový summit v Panamě, 19. konference stran Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Také díky českému předsednictví se zde podařilo zabránit znovunastartování obchodu se slonovinou nebo rohy nosorožců. K tomu se podařilo zvýšit ochranu u řady druhů a prosadit všechny priority, na kterých se před tím dohodly státy evropské sedmadvacítky.
19. konference stran CITES je velkým úspěchem jak pro české předsednictví a pro Evropskou unii jako celek, tak pro světovou biodiverzitu. Dohromady se podařilo zvýšit regulaci mezinárodního obchodu s více než 500 druhy zvířat a rostlin. Jedná se o rekordní počet. Konsensus na drtivé většině těchto rozhodnutí díky vyjednávání našlo více než 160 stran.
Světelné znečištění
České předsednictví si téma světelného znečištění zvolilo jako jednu z priorit v oblasti životního prostředí, protože zbytečně osvětlená noční města, dálnice nebo reklamní plochy stírají rozdíly mezi dnem a nocí i mezi ročními obdobími, na které jsou živé organismy nastaveny. To má negativní dopad na zdraví lidí, ale i živočichů a rostlin. O tom, jak vrátit do životního prostředí noční tmu a omezit světlené znečištění, diskutovali odborníci z celé Evropy na workshopu ve Hvězdárně a planetáriu Brno. Výsledkem byla tzv. brněnská výzva „Brno Appeal to reduce light pollution in Europe“, ve které odborníci vyzvali k podpoře společného postupu na úrovni EU a sousedících států.
Výzvu Česká republika představila Evropské komisi a všem ministrům EU na prosincovém zasedání Rady pro životní prostředí v Bruselu. Jde o důležitý milník v úsilí o snížení světelného znečištění v Evropě, ke kterému zatím neexistuje žádná nebo jen velmi omezená legislativa a české předsednictví vůbec poprvé zvedlo toto téma na evropskou úroveň.
Dohoda o plastech
Důležitým úspěchem českého předsednictví je také zahájení vyjednávání o nové celosvětové mezinárodní smlouvě, která má snížit znečištění plasty na souši i v mořích. Jde o začátek procesu, který by měl do dvou let přinést právně závazný dokument upravující výrobu, zpracování i recyklaci plastů. V uruguayském Punta del Este k tomu ve dnech 28. listopadu – 2. prosince 2022 poprvé zasedal Mezivládní vyjednávací výbor pod patronátem Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), kde opět české předsednictví s podporou Švédska vyjednávalo za celou EU.
Přehled úspěchů českého předsednictví na webu Ministerstva životního prostředí
Zdroj: Úřad vlády, EU2022.cz, MŽP
Foto:Místopředseda vlády Marian Jurečka předává vedení Rady pro životní prostředí švédské ministryni Romině Pourmokhtariové. (Zdroj: Rada)
