Ve dnech 3. až 5. září se ve španělské Córdobě uskutečnilo neformální zasedání ministrů pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH). Ministři diskutovali o úloze nových technologií jako nástroje pro zvýšení udržitelnosti a odolnosti zemědělství v souvislosti se změnou klimatu a využívání nových genomických technik. Českou republiku na jednání zastupoval ministr zemědělství Marek Výborný.
Pro ministry byl během prvního dne setkání připraven doprovodný program, během kterého byli seznámeni s charakteristikami zemědělství v Andalusii, které je přizpůsobeno suchému středomořskému podnebí. V pondělí pak ministři navštívili kampus Rabanaleské univerzity v Córdobě, která je jedním z předních španělských center akademického vzdělávání a výzkumu v zemědělsko-potravinářském odvětví.
Během hlavního středečního zasedání ministři otevřeli téma globálně se zvyšující potravinové nejistoty způsobené změnou klimatu, hospodářskými krizemi a pokračující ruskou agresí vůči Ukrajině, která zapříčinila narušení dodavatelských řetězců. Zasedání předsedali úřadující španělský ministr zemědělství a rybolovu Luis Planas a evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Janusz Wojciechowski, kteří v průběhu jednání vyzdvihli úlohu technologií a digitalizace při přechodu zemědělsko-potravinářských systémů k větší udržitelnosti, odolnosti a konkurenceschopnosti.
„Přeji si, abychom prostřednictvím této globální vize dokázali sladit produkci potravin s ochranou životního prostředí a biologické rozmanitosti, aniž bychom zapomněli na náš hlavní cíl, kterým je zajištění důstojné odměny za práci našich zemědělců a chovatelů.“
Luis Planas, španělský ministr pro zemědělství a rybolov
Hlavní část zasedání představovala diskuze o problematice vývoje odrůd rostlin pomocí tzv. nových genomických technik. V této souvislosti předložila Evropská komise během letošního července legislativní návrh na úpravu právního rámce, která by umožnila využití inovací v procesu šlechtění odolnějších odrůd, s nižšími náklady a v kratší době než u současných metod. Nové genomické techniky na rozdíl od současně využívaných genetických modifikací zajistí řízený vývoj nových semen a rostlin, které budou lépe přizpůsobeny klimatickým změnám. Výsledkem využití nových technik bude udržitelnější zemědělská produkce, větší zisk pro zemědělce i snížení závislosti EU na dovozu.
| Nové genomické techniky (NGT) vs. geneticky modifikované organismy (GMO) Nové genomické techniky představují inovace, které umožní rychlejší a přesnější šlechtění nových odrůd osiv a rostlin. Jedná se o techniky účinné modifikace bez vnášení genetického materiálu z nekompatibilních druhů. Tento faktor je klíčový pro jejich odlišení od technik transgeneze, které se používají k získání geneticky modifikovaných organismů (GMO). Novými genomickými technikami vylepšené odrůdy budou odolnější vůči suchu, vysokým teplotám a dalším důsledkům klimatických změn, zároveň budou vyžadovat méně hnojiv a pesticidů a budou méně náročné na spotřebu vody. Cílem využití nových technik je zvýšení odolnosti potravinového systému a zajištění větší bezpečnosti potravin. Rostlinné produkty s upraveným nutričním profilem a delší trvanlivostí zároveň přispějí k boji proti plýtvání potravinami. |
Evropská unie se ve svých strategiích „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a biologické rozmanitosti zavázala k transformaci zemědělství směrem k udržitelným potravinovým systémům, které bojují proti potravinové nedostatečnosti a zaručí potravinovou bezpečnost. Právě výzkum, inovace i rozvoj digitalizace jsou klíčové pro realizaci tohoto ekologického závazku. EU je zároveň největším světovým producentem potravin na světě, nese tak zodpovědnost za plán boje proti potravinové nedostatečnosti, který je jedním z cílů Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030.
Česká republika dlouhodobě propaguje téma využívání nových genomických technik a věnovala se mu i během svého předsednictví v Radě EU v loňském roce, kdy uspořádala neformální radu věnující se dané problematice. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se již v současnosti účastní mezinárodního výzkumu inovativních přípravků s ekologickým složením na ochranu rostlin před nepříznivými klimatickými podmínkami, který je součástí programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa.
Zdroj: Rada EU, af.mendelu.cz
Foto: Rada EU
