FONDY
Přehled Fondů EU
Název | Vznik | Podporuje |
Evropský sociální fond | 1960 | "měkké" projekty (zaměstnanost) |
Evropský zemědělský záruční fond | 1962 | podpora zemědělců |
Evropský fond pro regionální rozvoj | 1975 | "tvrdé" projekty (podpora chudších regionů v celé Evropské unii) |
Fond soudržnosti (Kohezní fond) | 1993 | podpora chudších států EU (nikoli regionů) |
Fond solidarity | 2002 | pomoc při velké přírodní katastrofě |
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova | 2005 | rozvoj venkova, součást Společné zemědělské politiky |
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci | 2007 | pomoc propuštěným pracovníkům |
Evropský námořní a rybářský fond | 2014 | podpora rybářů, navazuje na Evropský rybářský fond |
Fond evropské pomoci nejchudším osobám | 2014 | podpora při poskytování materiální pomoci nejchudším obyvatelům, např. potraviny, oblečení, hygienické potřeby apod. |
Evropský fond pro strategické investice | 2015 | cílem je posílit soukromé investice do projektů v různých oblastech, např. do infrastruktury, výzkumu a inovací, vzdělávání, zdravotnictví nebo informačních a komunikačních technologií. |
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
Financuje především investiční (tvrdé) projekty. Pomáhá snižovat nerovnosti v zaostávajících regionech a upadajících průmyslových oblastech.
Nejvíce peněz plyne do zlepšení infrastruktury a investice do výroby, které vedou vzniku pracovních míst. Mezi podporované projekty patří např. výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, regenerace tzv. brownfields, úpravy koryt řek, podpora inovačního potenciálu podnikatelů či podpora začínajícím podnikatelům.
V regionech směřuje podpora více na projekty rozvoje obcí a měst, zlepšení infrastruktury nebo zvýšení cestovního ruchu, takže je možné podpořit např. turistické cesty, zakoupit vozidla veřejné dopravy, rekonstruovat kulturní památky, zvýšit kapacitu ubytování či materiálně vybavit školy.
Evropský sociální fond (ESF)
Financuje především neinvestiční (měkké) projekty. V rámci posilování hospodářské a sociální soudržnosti podporuje zvýšení zaměstnanosti a počtu pracovních příležitostí.
Peníze z fondu jsou využívány např. na vzdělávání zaměstnanců, podporu návratu lidí na trh práce, rozvoj služeb zaměstnanosti, speciální programy pro osoby postižené sociální exkluzí, inovativní vzdělávací programy, zlepšování podmínek pro využívání ICT ve školách, zavádění moderních metod vzdělávání.
Fond soudržnosti (Kohezní fond)
Je určený na podporu chudších států, nikoli regionů. Tím se liší od Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj, a nepatří proto do strukturálních fondů. Fond vznikl v roce 1993.
Nárok na pomoc z fondu má stát, který nedosáhl 90 % průměru HNP Evropské unie a který realizuje program „hospodářské konvergence“. V současnosti jde o všechny „nové“ členské státy, Portugalsko a Řecko.
Fond spolufinancuje velké infrastrukturní projekty v oblasti ochrany životního prostředí a transevropských dopravních sítí (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy, městská doprava při dodržování zásad udržitelného rozvoje), dále má přispívat k zajištění posunu podporovaných států k rozpočtové stabilitě, vyžadované HMU, aniž by se omezovaly rozsáhlé investice, jež jsou v uvedených oblastech nutné.
Fond solidarity
Fond poskytuje rychlou a flexibilní finanční pomoc při velké přírodní katastrofě. O pomoc může zažádat členský stát, pokud jsou škody vyšší než 0,6 % HDP postiženého státu. V rámci fondu se poskytuje pomoc i preventivním opatřením proti těmto přírodním katastrofám.
K uvolnění finančních prostředků z fondu v případě katastrofy dochází na základě dohody mezi EP, Radou a Komisí. Jeho roční rozpočet činí 1 miliardu €. Pomoc z Fondu solidarity je určena nejen členským státům, ale i přistupujícím státům. To byl také případ České republiky, která po ničivých povodních v srpnu 2002 na základě dohody s Evropskou komisí získala v lednu 2003 na odstranění popovodňových škod celkem 129 milionů €. Následně Česká republika obdržela finanční pomoc z Fondu solidarity na řešení škod po povodních ještě třikrát (naposledy v listopadu 2013).
Dalšími příklady využití pomoci z uvedeného fondu je příspěvek na likvidaci následků ztroskotání ropného tankeru Prestige ve Španělsku, následků zemětřesení v Itálii v roce 2009 a 2012 či pomoc Francii v souvislosti s bouří Klaus v lednu 2009.
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) financuje projekty na pomoc pracovníkům propuštěným v důsledku globalizace. To znamená např. v případě bankrotu velkého podniku či při přemístění továrny mimo území EU, případně když je v určitém regionu v jednom odvětví propuštěno mnoho lidí najednou. O pomoc z tohoto fondu mohou požádat pouze členské státy.
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci po roce 2020
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci bude pozměněn, aby mohl být účinněji využíván na podporu pracovníků, kteří přišli o práci. Za současného stavu mohou pracovníci získat podporu z fondu pouze v případě, že byli propuštěni v důsledku změn ve struktuře obchodu či následkem finanční a hospodářské krize. Nová pravidla stanoví, že podporu lze získat i při restrukturalizaci z jiných důvodů, jako je třeba automatizace a digitalizace, které zohledňují novou situaci na trhu práce.
Podle nových pravidel se také sníží prahový počet propuštěných pracovníků nutný k získání podpory, a to z 500 na 250, takže pomoc získá více osob. Mezi další navrhované změny patří zlepšení procesu mobilizace finančních prostředků za účelem zjednodušení a zrychlení postupů. V neposlední řadě bude sladěna míra spolufinancování z fondu, která v současnosti činí 60 %, s nejvyššími mírami spolufinancování z ESF+ pro daný členský stát. V některých případech tak bude EU spolufinancovat vyšší podíl celkových nákladů.
Fond evropské pomoci nejchudším osobám
Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), pomáhá nejchudším osobám při řešení jejich nejzákladnějších potřeb, což je jeden z hlavních předpokladů pro jejich zapojení do společnosti a nalezení práce. FEAD podporuje akce na poskytování potravinové nebo materiální sbírky pro nejchudší osoby. Patří sem jídlo, oblečení, základní hygienické pomůcky atd.
FEAD funguje na základě schválení Komise, která schvaluje národní programy pro období 2014-2020. Stejný přístup je užíván v pro fondy soudržnosti. Členské státy si mohou vybrat, který druh pomoci chtějí poskytnout (potravinová nebo základní materiální pomoc, případně kombinace obou). Pro období víceletého finančního rámce 2014-2020 bylo pro FEAD vyčleněno 3,8 mld eur, které jsou pak rozdělovány do národních programů. Do těch mají členské státy přispívat 15 % a podílet se tak na spolufinancování svého národního programu.
Evropský fond pro strategické investice
Evropský fond pro strategické investice (EFSI) je centrálním pilířem investičního plánu pro Evropu. Jeho cílem je řešit nedostatek důvěry a investic způsobený hospodářskou a investiční krizí a využít likviditu, kterou drží finanční instituce, podniky a jednotlivci, v době, kdy jsou veřejné zdroje vzácné.
Komise v tomto směru spolupracuje se svým strategickým partnerem: skupinou Evropské investiční banky (EIB). Fond EFSI podporuje strategické investice v klíčových oblastech: infrastruktura, energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie, výzkum a inovace, životní prostředí, zemědělství, digitální technologie, školství, zdravotnictví, sociální projekty apod. Poskytováním rizikového financování rovněž pomáhá malým podnikům při jejich vzniku, růstu a expanzi.
Fond EFSI představuje záruku z rozpočtu EU, která skupině EIB poskytuje ochranu před první ztrátou. To znamená, že skupina EIB může financovat rizikovější projekty, než by financovala za běžných okolností. Nezávislý investiční výbor se při rozhodování o tom, který projekt je způsobilý pro podporu z EFSI, opírá o přísná kritéria. Neexistují zde žádné kvóty – ani pro jednotlivá odvětví, ani pro jednotlivé státy. Financování je čistě otázkou poptávky.
V prosinci 2017 Rada prodloužila dobu fungování Evropského fondu pro strategické investice do prosince 2020 s cílovým objemem dodatečných investic ve výši půl bilionu EUR.
Nové nařízení:
- prodlužuje dobu fungování fondu do 31. prosince 2020;
- zvyšuje investiční cíl na 500 miliard EUR;
- zvyšuje rozpočtovou záruku EU na 26 miliard EUR;
- navyšuje příspěvek Evropské investiční banky na 7,5 miliardy EUR (ze stávajících 5 miliard eur).
Program InvestEU
Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 Komise v červnu 2018 navrhla vytvořit program InvestEU, který by financování z rozpočtu EU ve formě úvěrů a záruk sloučil pod jeden nástroj.
Z rozpočtu EU by podle návrhu byla na podporu strategicky významných projektů v celé EU poskytnuta záruka ve výši 38 miliard EUR. Komise očekává, že propojením soukromých a veřejných investic fond InvestEU v období let 2021 až 2027 v celé EU vytvoří dodatečné investice v objemu více než 650 miliard EUR.
Program InvestEU má podporovat čtyři oblasti politiky:
- udržitelnou infrastrukturu,
- výzkum, inovace a digitalizaci,
- malé a střední podniky;
- sociální investice a dovednosti.
Návrh je složen ze tří částí: Fond InvestEU, Poradenské centrum InvestEU, Evropský portál investičních projektů
Cílem fondu InvestEU je mobilizovat veřejné a soukromé investice v EU s cílem přispět k překonání současného nedostatečného objemu investic v Evropě. Komise navrhuje, aby byly na fond InvestEU vyčleněny prostředky ve výši 15,2 miliardy EUR. Očekává, že propojením soukromých a veřejných investic fond InvestEU během sedmiletého období v celé EU vytvoří dodatečné investice v objemu více než 650 miliard EUR.
Fondy pro zemědělce a rybáře
Evropský zemědělský záruční fond (EAGF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), Evropský námořní a rybářský fond (EMFF).