CESTOVÁNÍ
Řízení vozidla v EU
K řízení motorového vozidla v EU je potřeba mít platný řidičský průkaz, osvědčení o technickém průkazu vozidla, dále je vhodné mít doklad o pojištění vozidla (tzv. zelenou kartu) a u zapůjčeného vozidla je v některých zemích nutné si pořídit ověřenou plnou moc k provozu vypůjčeného vozidla. Doporučuje se rovněž sjednání havarijního pojištění.
Řidičský průkaz
Při cestování do členských zemí EU lze využít všechny platné typy řidičských oprávnění vydaných Českou republikou, mezinárodní řidičský průkaz není potřeba. Český řidičský průkaz lze využít na základě Dohody o Evropském hospodářském prostoru také pro cesty do Norska, Lichtenštejnska a na Island.
Od vstupu do EU (1. 5. 2004) je vydáván řidičský průkaz podle vzoru Evropských společenství v provedení plastové karty. Princip vzájemného uznávání řidičských průkazů vychází ze směrnice Rady ze dne 29. července 1991 o řidičských průkazech č. 91/439/EHS (konsolidované znění).
Od 19.1.2013 mají nově vydané řidičské průkazy jednotný formát – umělohmotná karta velikosti kreditní karty s fotografií a zdokonalenými bezpečnostními prvky.
Nezapomeňte, že minimální věková hranice pro řízení automobilu je v mnoha zemích 18 let a jste-li mladší, nebudete pravděpodobně v těchto zemích moci automobil řídit, ani pokud jste držitelem řidičského oprávnění z jiné země.
V některých zemích musíte mít u sebe při řízení kromě platného řidičského průkazu rovněž doklad o registraci vašeho vozidla.
Tabulka registrační značky
V EU existuje jednotné značení příslušnosti k danému státu na tabulce registrační značky vozidla – modrý pruh s kruhem žlutých hvězd a označením CZ v levé části tabulky.
Není stanovena povinnost toto označení mít. Pokud ho už ale na vozidle máte, můžete cestovat do ostatních zemí EU bez dodatečného označení elipsovitého tvaru na bílém podkladu se značkou CZ.
Řízení vypůjčeného vozidla
Na úrovni EU neexistuje žádný předpis, který by stanovoval dodatečné povinnosti při řízení vypůjčeného vozidla. Na mezinárodní úrovni existuje Úmluva o mezinárodním silničním provozu Vídeň 1968, jejím signatářem je i Česká republika a v podstatě téměř všechny evropské země. V této dohodě je mimo jiné sdělení, že úmluva nesmí zamezovat tomu, aby jednotlivé státy mohly případně vyžadovat zplnomocnění od řidičů vozidel, pokud v jejich osvědčení o registraci je uveden někdo jiný. Je pouze na rozhodnutí každé země, zda bude plnou moc požadovat či nikoliv.
Na stránkách Ústředního automotoklubu je k dispozici přehled zemí s uvedením případného požadavku na zplnomocnění. Tuto informaci je dobré před odjezdem ještě ověřit na zastupitelském úřadě dané země v ČR.
Konkrétní podoba zplnomocnění není předepsána, mělo by však zajisté obsahovat:
- specifikaci provozovatele (osoba zapsaná v osvědčení o registraci) jako zmocnitel
- specifikaci řidiče jako zmocněnec
- specifikace vozidla
- údaj o zmocnění kužívání vozidla vmezinárodním provozu
Další odkazy a informace
- Europa.eu – Řízení vozidla v zahraničí
V Evropské unii platí pravidlo registrace vozidla v té zemi, kde se jeho provozovatel zdržuje déle než 185 dnů (půl roku). Čili při běžném turistickém pohybu žádná povinnost nevzniká, pokud se ale na území jiné země hodláte dlouhodobě zdržovat a vozidlo zde provozovat, je třeba jej přeregistrovat z České republiky do této země. Zároveň v případě, že v jiné zemi EU, kde pobýváte, nemáte auto zaregistrované, nesmíte ho půjčit ani pronajmout.
Registrační proces není harmonizován. V jednotlivých členských státech se uplatňují různé postupy a jsou vyžadovány různé dokumenty. Základní obsah těchto dokumentů vychází ze směrnice Rady č.1999/37/ES o registračních dokladech vozidel (konsolidované znění).
Z této směrnice vychází i procedura odhlášení v původní zemi registrace. Jakmile auto zaregistrujete v jiné členské zemi Unie, odhlášení v původní zemi si vyřídí úřady mezi sebou. Zahraniční úřad má povinnost do dvou měsíců od registrace informovat český úřad o tomto úkonu. Česká strana tuto změnu zaznamená v centrálním registru vozidel a má šest měsíců na to, aby si případně vyžádala navrácení podkladů (registrační značka apod.).
Pokud se budete dlouhodobě zdržovat na území jiného státu, přičemž vozidlo zde nehodláte provozovat, můžete ho nechat zaregistrované v původní zemi. Do země svého nového pobytu s tímto vozidlem pak nesmíte (po uplynutí šesti měsíců) přijet.
Další odkazy
Pro zlepšení mobility osob se zdravotním postižením vydala Rada EU v roce 1998 doporučení 98/376/ES týkající se karty na parkování pro osoby se zdravotním postižením – „parking card for people with disabilities“. V tomto doporučení se uvádí, že je žádoucí, aby v rámci Evropské unie existovala karta na parkování pro osoby se zdravotním postižením, která by byla všeobecně uznávána členskými státy EU, tzv. Evropská parkovací karta. Nicméně definice pojmu zdravotní postižení a obsah právních předpisů regulujících podmínky pro vydávání těchto karet na parkování se ponechává v kompetenci členských států.
Doporučení zahrnuje i standardizovaný model parkovací karty, kde je uvedena velikost, tvar a obsah informací na kartě. Evropská parkovací karta se vztahuje na osobu nikoliv automobil, což znamená, že osoba se zdravotním postižením si může kartu vzít s sebou, pokud např. bude cestovat autem svého přítele nebo jede na dovolenou a má v úmyslu si automobil pronajmout až na místě.
Každá země si upravuje, co karta konkrétně umožňuje, tedy například pokud můžete stát v České republice na omezenou dobu v zákazu zastavení, nemusí to platit obdobně v zemi jiné. Více informací o možnosti využití karty v jednotlivých zemích poskytuje tato brožura. Kontakty na úřady, které mají vydávání parkovacích karet na starosti, naleznete zde.
V České republice upravuje platnost karty Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) v § 67. Novelizace zákona od 1.8.2011 zavádí nový parkovací průkaz označující vozidlo, přepravující osobu těžce zdravotně postiženou. Vzor nového parkovacího průkazu odpovídá unifikovanému vzoru Evropské unie podle doporučení Rady 98/376/ES o parkovací kartě pro osoby s postižením. Nový parkovací průkaz je tak platný v rámci celé Evropské unie. Držitel průkazu musí v členských zemích EU dodržovat tamější předpisy o využití parkovacího průkazu.
Další odkazy